Nemoc třetí moci

Nie som odborník na dokumenty a ani na súdníctvo... Môžem povedať akurát či ma to bavilo alebo nie. A tento dokument alebo ako to nazveme si môžem pozrieť aj x krát a bude ma to baviť a veľmi rád by som si niečo takéto pozrel v "prime time" na markíze miesto smotánky ale to je na Slovensku asi nemožné... Osobne si myslím že hladať opačný nazor v niektorých prípadoch je skoro nemožné a skôr to čo nebolo nepovedané mi prišlo zaujímavejšie ako to čo povedané bolo (napr. záverečné titulky). Môžeme sa na to pozerať akokoľvek nestranne ak sa z ministra stane v rekordne krátkom čase šéf najvyššieho súdu tak asi niečo nie je v poriadku... A hľadať názor u niekoho kto klame prirodzenejšie ako vraví pravdu no tak to sa tej režisérke ani nečudujem že sa až tak nesnažila.:) (10.03.2012)

Stotožňujem sa s názormi, ktoré hovoria o silnej téme a slabučkej úrovni spracovania. Veľa nového som sa nedozvedel, kauzy boli dávnejšie mediálne preprané, vrátane analýz o katastrofe súdnictva. Dokument len ilustroval túto biedu. Súdnictvo je také, aké sú jeho základy - boľševickí prospechári sa zmenili, často prostredníctvom rodinných väzieb typu otec-sudca, syn -sudca, na kapitalistických mamonárov. Hádam preto mi nebol ani jeden z vystupujúcich sudkýň a sudcov sympatický - takmer všetci (s výnimkou ex sudcu na chalupe), spolu s arogantnými politikmi pôsobili ako banda odľudštených, peňazibažných démonov. Tieto karikatúry človečenstva sa len navonok mediálne bijú na piesočku moci pod zástavou: "Ja som ten spravodlivejší, to tí druhí sú bakaní!"( a je úplne jedno či je to sudca A, B, C, alebo politici ako napr. Lipšic, Mečiar, Fico, Žitňanská). Pritom sú všetci plus mínus rovnakí. Nemám v úmysle ich meniť, len poradiť liečbu nemoci spomenutej v názve filmu: tabletku cyankáli. A nie jednu - jeden kýbeľ. (17.12.2012)

Myslím, že proti výtkám týkajícím se téměř amatérského zpracování a pokulhávající formy stojí prostý fakt, že mladé dokumentaristce hrozí za její dílo dva roky odnětí svobody. Objekt pozornosti tohoto dokumentu dal sám odpověď, zda je stav soudnictví (a demokracie) na Slovensku hodný kritiky, což je hodně eufemistické vyjádření. Je smutné konstatovat, že v dlouhodobém sváru o přirozenou podstatu člověka měl zřejmě pravdu Thomas Hobbes, když ve svém zásadním díle Leviathan píše o „přirozeném stavu“ před vznikem státu plném latentního násilí, kdy člověk je v podstatě zlý instinktivně se řídě heslem ,,člověk člověku vlkem". Slovenská politicko-mafiánská klika to aktualizovala - soudce soudci soudcem. Jeden z aktérů dokumentu říká, že podobné věci se dějí jen v bývalých postsovětských republikách a pak tedy u nich na Slovensku. Nenechme se mýlit - my tady v Česku na svou Zuzanu Piussi teprve čekáme... (31.12.2012)

fillm o čom všetci vedia a čia, niektorí bezbranne a niektorí ostentatívne :) K forme sa vyjadriť - ako laik - nechcem, lebo som laik a cele sa mi to zdá byť také nejaké "laické". A či to má ten film zmysel, alebo zapadne v starých krabiciach uložených na zaprášených policiach archívu .. to sa ukáže. (24.05.2013)

K smíchu, pláči? Jisté je, že divákovi z tohoto dokumentu dobře nebude. Místy jsem byl upřímně šokovaný a nechápal jednak, jak se vůbec takové věci mohly stát (a stále se v současnosti dít viz nejmenovaný pán, který je stále na svém místě) a druhak, jak vůbec dokázala režisérka dostat film k publiku a přitom nepřijít vzhledem k zobrazovanému k zdravotní úhoně. Silné 4* (ale zároveň si uvědomuju, že jako Čech do dané problematiky vidím minimálně a ve stejné míře můžu hodnotit i objektivitu snímku). (04.08.2014)