Válečná generace

Každý pokus o sebereflexi, zejména jde-li o tak závažné téma, jakým jsou zločiny, jichž se jeden národ dopustil na mnoha jiných, je třeba ocenit. Na druhou stranu by však tato snaha měla být nanejvýš upřímná a měla by hrát zcela otevřeně. Celá ta počáteční naivita a iluze by byly možná snadno uvěřitelné někdy ve dvacátých či třicátých letech u mladých lidí, kteří ještě nnebyli vtaženi do soukolí válečné mašinerie, ale těžko lze tomuto vykreslení uvěřit v případě poručíka Wehrmachtu nebo židovského krejčího v roce 1941, tři roky po křišťálové noci, v případě zdravotní sestry na východní frontě v roce 1943, po bitvě u Stalingradu, či v případě Žida směřujícího v dobytčáku do koncentračního tábora. To, čeho se pak hlavní postavy dopouštějí je do jisté míry skrýváno za ne zcela špatné úmysly, jako je povinnost, aby mohli být třeba správnou německou ženou, slavnou zpěvačkou, válečným hrdinou nebo prostě jen dobrým vojákem. I proto nejuvěřitelnějším dojmem působí příběhy Viktora a Grety, jejichž charaktery a osudy velice dobře vystihují atmosféru doby. Příběhy ostatních potom vypovídají spíše o válečných hrůzách, i když jen částečně, proměně lidí, kteří jimi prošli, a reálných prožitcích vojáků bojujících v první linii. Přesto však není možné přijmout několikrát opakovanou myšlenku, že válka dělá z lidí bestie, protože válka ve skutečnosti dělá z lidí pouze to, co z nich zbyde, když to skončí, nikoli to, kdo jsou, když to začíná. Hlavně v poslední třetině je tak sice vidět skutečné úsilí vyrovnat se alespoň trochu s minulostí, přestože ten odraz v zrcadle mohl být ještě mnohem drsnější. 75 % (17.11.2015)

Velice efektní seriál, žádné filmové veledílo, ale dobře poučené na amerikánských válečných filmech (Bratrstvo neohrožených bylo zde pěkně v bojových scénách exploatováno), takže někdy to sklouzává k vypravěčským klišé, někdy lze s úspěchem odhadovat pokračování děje, někdy je děj postrkován nepravděpodobnými náhodami, ale ta vizuální stránka leccos překryje. Ďábel je ukryt jinde. Není to ale připomenutí toho, že Židy Němcům nadšeně pomáhali likvidovat pomocníci z řad Ukrajinců, ani připomenutí polského antisemitismu ani scény znásilňování německých zdravotních sester rudoarmějci, to jsou známé skutečnosti. Zarazí to, jak hlavní němečtí hrdinové jsou málo zasaženi nacismem, jako by jim nevymývali mozky v HJ a BDM, jako by se náhle vynořili v tom roce 1941, prošli běžnou měšťanskou výchovou a náhle se dostali na frontu mezi nácky. Přitom to nejsou nějaci disidenti, ale představitelé běžné německé populace, která byla v reálu ideologicky pěkně zmasírovaná. Nepochybně i mezi Němci byli jedinci, kteří odmítli pachat zvěrstva či udávat, ale zde je těch dobrých německých skutků nakumulováno příliš mnoho na příliš malé ploše, takže našinci to začne připomínat ty srandovní dederónské seriály, kde se Německo jen hemžilo protinacistickými odbojáři. (28.04.2013)

Nezkutečně dobře zpracovaná válečná minisérie. Snaží se nezkreslovat a idealizovat hrdiny ani na jedné straně. Obraz reálií války, utrpení a změny člověka v tomto všem je velmi silný. Pokud se Němci tímto způsobem snaží vyrovnat s válečným komplexem a utrpením, které bylo způsobeno, mohu ji jim tleskat. Většina vojáku byli jen kluci plní ideí a propagandy. Odraz válečných hrůz je však zlomil a často zničil. Reálný odraz jedné z nejhnusnějších kapitol historie. (01.12.2016)

Vpodstatě super minisérie - hezky zahraná, se slušnou produkcí a pár silnými scénami - kterou pro mě ale smutně táhne dolů scenáristická chtěnost. Je to tady totiž samá telenovelová náhoda typu "odvezou ho do lazaretu, kde náhodou slouží ona" nebo "náhodou šli oba na stejné místo, a tam se potkali". Jednou, dvakrát bych to pochopil - jasně, v pohodě, zápletka potřebuje popostrčit - ale tady je to FURT. Napřed nad tím mávnete rukou, pak ty náhody začnou být trochu otravné, a ke konci už dostávají vyloženě absurdní rozměr. Drobný spoiler alert, vrcholem všeho je, když se jedna z náhodných vedlejších postav bez vojenské minulosti, zázemí nebo vazeb na armádu vrátí na konci jako vysoký velitel rudé armády. Wut? (19.10.2016)

Určite by sa dali menovať rôzne filmové nedostatky (prekážala mi najmä občasná dejová vykalkulovanosť, kedy sa čírou náhodou stretávali hlavné postavy) a historické nepresnosti, ale trojdielnu snímku Unsere Mütter, unsere Väter som zhltol ako nič a jej sledovanie som si naozaj užil. Veľká spokojnosť. (10.02.2019)