Na dřeň

Poeticky laděná romance okořeněná sociálním dramatem v civilním podání. Neomalený a lehkovážný rváč ji nejprve označil za děvku, tehdy byl však atraktivní brunety a sebevědomé cvičitelky kosatek poprvé a nikoliv naposled zachráncem. Starý „bezstarostný“ život je však rázem nenávratně pryč, začíná (často egoistický) boj do morku kostí. Pro ni i pro něho. Ve světě, ve kterém není prostor pro slabošská gesta a kde nevyřčené city můžou pořádně mrzet. Škoda jen, že příliš nepřilneme ani k jednomu z nich. Vyrovnávání se s jejím těžkým traumatem jde až překvapivě rychle, jeho emocionálně dezorientovaná poloha zase nikdy moc diváka neosloví. Uhrát vše zarputilostí nadsamce (Matthias Schoenaerts je přesto velmi dobrý) ne vždycky jde a funguje, hrdá Marion Cottilard sama v soukolí bolesti sice předloží několik povinných (s ohledem na téma) silnějších hereckých poloh, ale i její postava není pro diváka nějak emočně vítanou vzpruhou. Dvě utýrané duše ale nakonec ke spokojenosti přeci jen stačí, i když platí to, co u režisérova předchozího Proroka. Technicky, herecky i tematicky nadprůměrné, bohužel však bez vnitřního náboje (pár scén živočišného sexu ještě živelné drama nedělá). (28.04.2013)

Vlastně jsem se po celou dobu filmu snažil zachytit, o čem je, co se snaží postihnout. A vždycky když jsem měl pocit, že jsem to hlavní téma odhalil, obrátil směr úplně jinam. Stavba příběhu se tak pro mě stala podivným beztvarem, který jsem nedokázal plně uchopit. Herecké výkony bez debat na jedničku, některé scény překvapily svojí syrovostí. I tak jsem stále doufal v něco víc přímočařejšího a jasnějšího. 6/10 (02.03.2017)

Já byla na Rust a Bone moc zvědavá, protože jsem od Audiarda viděla už film Čti mi ze rtů a ten se mně moc líbil. Ráda bych to napsala i tady, ale jsem mírně zklamaná. Očekávala jsem emotivně a vůbec výrazně silnější herecké výkony. Je to škoda, protože s tím námětem se dalo pracovat určitě ještě líp a bez zbytečně dlouhé stopáže. Ale byly tam i hezké scény, např Stéphanie u akvaria, nebo malý Sam jak lezl k pejskům do jejich boudy, to mi bylo moc blízké, protože totéž jsem v jeho věku dělala i já. A jinak pod názvem romantický si představuji přece jen něco trochu jiného. Takže se smutkem, ale horší čtyřka. 70% (11.11.2012)

Vizuálně zajímavé, Marion Cottilard famózní, ovšem jinak mě tento snímek příliš neoslovil a na dřeň se mi opravdu nedostal. Některé emotivní scény zde působí až příliš nuceně, konec je totálně zbrklý a nevyužitý. Ali mi pak hlavně přišel naprosto nesympatický a jeho postava mě spíše iritovala, než abych se ji v tomhle emocionálním pekle snažil pochopit. Režie a bezchybná Marion to však v tom mírném nadprůměru přece jen udrží.70% (21.03.2013)

Audiard je opravdu skvělý režisér. Právě jakousi téměř hmatatelnou čistotu režie na jeho filmech (zejména na posledních dvou) obdivuji nejvíc. Všechno krásně šlape a hladce plyne, scény jsou ideálně dlouhé, informace jsou dávkovány v naprosto přesných dávkách - ani moc, ani málo. A navíc vždy po určitém časovém bloku nastoupí hudební intermezzo s parádně vybraným songem. Také oba dva hlavní herci byli výborní, ale svým výkonem mě ale dostal hlavně Matthias Schoenaerts - tomu chlápkovi jsem věřil doslova každý pohyb, ani jednou mě nenapadlo, že "jenom hraje". I po emoční stránce to režisér hezky vybalancoval, není to ani ždímačka slz, ani chladný art. Přesto mi ve všech Audiardových filmech chybí nějaký faktor, který by mě přiměl dát pět hvězd, něco co by mě opravdu dostalo. Třeba příště, už teď se těším na jeho další film. (16.03.2013)