Reklama

Reklama

Království Jindřicha I. je na mizině a navíc zde straší duch lakomého dědy Maxmiliána. Král s královnou ztratí nervy, odejdou a nechají hrad i problémy synovi, mladému princi Jindrovi (M. Dlouhý). Ten zůstane na všechno sám, jen s podivínským, věrným sluhou Ámosem (P. Nárožný). K záchraně království by mohlo dojít velice rychle. Hrad totiž navštívil posel Spolku pro ochranu svobodných princů, ale Ámos je zvyklý plnit rozkazy doslova. Když se dozví, že Spolek vyplácí svobodným princům 5000 zlatých, aby je ochránil před bitkami s draky kvůli rozmarným či pyšným princeznám, je už posel pryč. Zoufalý princ nařizuje sluhovi, že musí ostražitě bdít nad tím, aby se nezamiloval a neoženil. Věří, že se posel vrátí. Na hrad však místo něj přijíždí hezká princezna Pavlínka (K. Špráchalová), které chůva předpověděla, že právě tam najde štěstí, lásku a bohatství! (Česká televize)

(více)

Recenze (39)

vinducha 

všechny recenze uživatele

Zajímalo by mě , co si před nebo v průběhu natáčení tohoto studiového skvostu , páni Nárožný a Dlouhý aplikovali , ale díky požití těch zřejmě nepovolených substancí, se na naší televizní pohádkové scéně vyskytl skvost nemající obdoby , trochu přeháním ,ale 44% je sakra málo ,tohle se opravdu povidlo , tlemil jsem se každou chvilku , s každým novým gagem,  i když přiznávám , že menší děti by z tohoto mohly býti trochu zmatené :-) ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Název pohádky může evokovat, že se jedná o princeznu, co poskytuje sexuální služby za příznivé ceny. Je to však mýlka, nejedná se v žádném případě o měnu, nýbrž o korunovační klenoty, i když sličná Kamila Špráchalová v roli princezny by jistě neměla nouzi o amorální klientelu. Nacházíme se v chudém královstvíčku, které právě opustil král (Pavel Zedníček) s královnou (Růžena Merunková), aby hrad i s jeho nedostatky přenechali svému synovi. Princátko na to nebude až tak sám, na hradě s ním zůstal věrný sluha, který dokáže zastat hned několik dalších funkcí. A po odchodu veličenstev se okamžitě pasuje na rádce prince. Pohádka je to komediální, pomíjí záporné postavy a rozjíždí kolotoč humorných situací a zabrousí i do tzv. převlekové frašky. Hlavními protagonisty bláznivého humoru jsou Michal Dlouhý a Petr Nárožný. První jmenovaný svými převleky nahrazuje absenci panovníků na hradě, ten druhý si troufne i na to být v jednu chvíli bezhlavým zjevením. Bylo to ukřičené i pitvořivé, prostě ztřeštěně pojaté. Hradní prostory nahrazuje jedna studiová místnost, kde se mohutně šetřilo na celém interiéru a vybavení má zastoupení jen v tom nejnutnějším. Abychom nebyli ochuzeni o dva tyčící se hrady, princezna totiž pochází ze sousedního království, kamera před nahlédnutím do interiéru vždy střídavě švenkuje na dva hradní monumenty. Po technické stránce je vše dokonale úsporné. A pro milovníky stínů mikrofonů se také najde scéna. Tahle tv pohádka, velmi skromná svými náklady, měla štěstí na dobré herce. A ti z ní udělali v režii legendárního televizního režiséra Jana Bonaventury, pro něhož to byla rozlučka s tvůrčí kariérou, relativně zábavný tyjátr, co rezignoval na velké dějové manévry a disponuje explozí energického humoru. Z průměru se však nedokáže ani na okamžik vymanit. 5/10 ()

Reklama

flanker.27 odpad!

všechny recenze uživatele

Koukám na to deset minut a už mě z toho ječení a bezobsažného žvanění, které asi tvůrci považovali za vtipné, bolí hlava. Proč ti scénárističtí amatéři u novějších pohádek mají za to, že se tam má neustále mlít pantem, mlít pantem, mlít pantem a žádný obsah to nemá. Je smutné vidět dobré herce se ztrapňovat v takové ubohosti, která nemá nic, čemu by se dalo říkat děj, postavy nebo logiku. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Z pohádky Princezna za tři koruny zůstal jen ten Ámos. Zatímco duch dostává prostor hned na začátku, aby pak nenávratně zmizel, král s královnou odjíždějí vzápětí, aby se na konci zjevili. Ovšem odehrát celou pohádku na dvou scénách je také kumšt. Ztřeštěnost je někdy zábavná, ale všeho zkrátka moc škodí. Petr Nárožný byl výborný a řekl bych, že velmi podstatnou měrou improvizoval, což bylo poznat hlavně podle reakcí jeho kolegů. A nebylo to na škodu. Podle mě improvizovali i ostatní. Právě díky P. Nárožnému ale pohádka stále alespoň částečně za to, tedy spíše za jednu korunu než za tři. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Antioblomov a asi největší hovadina, jakou jsem kdy viděl, a kterou je docela výkon dosledovat do konce. Ovšem vyjdeme-li z kánonu pohádky jako typu slovesného či literárního útvaru, představuje Princezna za tři koruny (název není zrovna přesný) maximální komplikovanost vyprávění při maximálním zjednodušení tématu. Tak odhaluje samu psychoanalytickou dřeň žánru a zároveň dovádí k nejčistší orthodoxii poselství o tom, že k největšímu looserovi přijde štěstí samo. Protože osud. Takže až budete úplně nejvíc v prdeli, pusťte si Princeznu za tři koruny. Buď vám nastřelí životní optimismus, nebo si to hodíte ještě v jejím průběhu. (Je třeba upozornit, že v této pohádce Petr Nárožný nezranil žádného osla.) ()

Galerie (5)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama