Reklama

Reklama

Smrtelně nemocný Frank je zároveň smrtelně unavený z americké konzumní kultury a rozhodne se zbavit společnost těch nejvíce otravných členů. K této misi si vybere neobvyklou spolupachatelku - šestnáctiletou Roxy. (JayZak)

Videa (2)

Trailer

Recenze (354)

Džany 

všechny recenze uživatele

God Bless America toho má trošku z Volného pádu, malinko z Kick-Ass a trochu z Takových normálních zabijáků, což z něj dělá příjemnou podívanou pro otrkanější publikum, kterým nevadí pohled na muže střílejícího na mimino. Celá recenze zde. ()

lillien 

všechny recenze uživatele

Jsem vážně ráda, že podobný nápady nejsou jen výplodem mého chorého mozku. I já v období nespavosti a migrén velmi barvitě sním jako tuhle Frank o tom, jak tomu debilnímu spratkovi od sousedů rozstřílím glockem s 9mm lugerem jeho pojebaný hyperaktivní nožičky, které do té podlahy nade mnou od samého rozbřesku dupou asi tak stejně hlasitě jako při bombardování Drážďan. Zbylé náboje bych ráda věnovala hlavičkám jeho primitivních rodičů, kteří si při své idiocii neuvědomují, že tím, že si uměli zašukat bez antikoncepce ještě nemají právo dělat druhým lidem ze života peklo. Rozkošná, zábavná a svými myšlenkami bohužel pravdivá road komedie o tom, jak mnohdy rozumnému člověku nezbývá, než frustraci nad blbostí a degenerací civilizace pořešit tím nejpádnějším argumentem, tedy útočnou puškou AK-47. Škoda, že ONI jsou v přesile a stojí za nimi zákon. Tím pádem je to nápad s velmi jepičím životem. Každopádně se na to dívalo s velkým zadostiučiněním, nechyběl vtip a poučení na závěr..Tedy konstatování, že nám zřejmě nezbývá, než se naučit s touhle handicapovanou generací žít, protože málokdo z nás si může dovolit postavit opanceřovaný kryt vybavený zásobami na 70 let a prostě se bez těch zmrdů a současného společenského systému obejít. Nehledě na to, že s některými z Vás, moji milí, je to tu i v téhle posrané komerční prdeli pořád ještě život o něčem.. ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Tak určitě není lehké natočit film o tom, že Amerika je v podstatě odjakživa jedná velká show a pokud člověk nechce žít v lese se zvířaty, tak se této nekonečné a zažrané show prostě nemůže vyhnout. Záleží, jak se s tím kdo vyrovná. Nejde o něco, s čím se nedá žít, ovšem když Ti show začne zasahovat do každodenního života, je to pro někoho to poslední, co může nastartovat nový smysl dalších dnů. Frank už nemůže dál, možná je jeho postoj sobecký, možná nedokonalý, protože, když budu citovat z knihy knih, "kdo je bez viny, ať první hodí kamenem". Žít v klidu a nevšímat si ostatních lidí je dnes v civilizovaném světě prakticky nemožné. Denně potkáváš na ulici lidi, které bys chtěl/a potrestat, jakýmkoliv způsobem. Ovšem právo na trest v podstatě nemá nikdo. To je ta hlavní nedokonalost "svobodné" společnosti. Nikdo mě nemůže zabít jen proto, že se mu nelíbí jak žiji. Právě proto, je nejspíš snímek stylizován do humorné formy s patřičnou formou nadsázky. Ideu bezduchého zabíjení naštěstí převyšuje výborná režie a také, pro mě naprosto skvělá, Tara Lynne Barr. Film Volný pád měl opodstatnění ve své době, tento film je na tom stejně. American dream, je prostě nelítostný odraz věcí budoucích, v naší stále postkomunistické společnosti, která je již prošpikována do morku kostí americkou show. Záleží jen na tom, jak se s tím my vyrovnáme. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Před takřka dvaceti lety vyšel hrdina filmu "Volný pád" se zbraní do ulic, aby publiku ukázal svět, který ve své sociální, konzumní a kapitalistické rovině dospěl až do absurdity, z níž zdánlivě nevede jiné východisko než radikální odmítnutí. Jeho hněv a násilí směřovaly proti každodenním paradoxům konzumně a konzumentsky orientované společnosti a vyjadřovaly frustraci důvěrně známou každému člověku, jenž je součástí soukolí společnosti západního světa. Husarským kouskem filmu, ale byl fakt, že publikum se s hrdinou maximálně identifikuje, ale ve výsledku se ukáže, že hrdinova cesta za osobní spravedlností byla v zásadě jen extrémním projevem přesně toho, proti čemu bojoval. Paradoxně či vlastně příznačně, bývá poslední zmíněná rovina filmu většinou diváků, kteří "Volný pád" adorují, přehlížena či přímo tvůrcům vyčítána. Důmyslná kritika se tak navzdory svým významům obrací proti sobě a bývá obdivována právě jako ventil frustrací publika, ačkoli právě tuto touhu vykročit z řady a stát se zvěstovatelem pravdy demytizuje. Nyní zde máme sžíravě nazvaný snímek "God Bless America", jenž působí jako by ho natočil právě fanoušek "Volného pádu" pro další konformní rebely vůči konformitě. Bobcat Goldthwait se ukazuje jako sofistikovanější a sebereflexivnější osobnost než jeho známá kreace velkohubého rádoby drsňáckého pošuka Zeda z "Policejní akademie", ale současně se z filmu nelze ubránit pocitu prvoplánovosti a nedotaženosti. Na jedné straně tu tak máme zcela přesné popsání americké každodenní popkultury a jejího vlivu na tamní společnost, jenže to se odbude v podobě několikaminutového úvodu filmu a občas se připomene zase skrze hrdinovo glosování. Ve výsledku se ale film stává přesně tím, co sám kritizuje - povrchní adorací povrchních ikon přinášených popkulturou a masovými médii (jako náznak sebereflexe pak lze vnímat finále, kde postavy stvrdí svou nevyhraněnost tím, že se stanou tím, co kritizovali – on starým úředníkem s lolita komplexem a ona zpovykanou holkou toužící stanout na pódiu před televizními kamerami). Počínaje samotným vyčpělým kultem násilné revolty, který je dnes tolik zprofanovaný v popových hudebních videoklipech, a konče směšnou potřebou stvrzovat artificiální hodnoty svého cílového publika (viz sekvence dialogů o Star Treku a Alice Cooperovi, aneb hlavně, že hrdina o pár desítek minut stopáže dříve tesknil nad tím, jak si dnes už lidé nepovídají o opravdových věcech, ale jen o něčem, co viděli v bedně nebo na netu), ocitá se snímek v začarovaném kruhu. Jako had, který se kouše do ocasu, i "God Bless America" křičí proti něčemu, čím samo je: produktem povrchní kultury, kde lidé utíkají k virtuálním idolům a snům převzatým z audiovize. Zatímco u "Volného pádu" je řeč o nepochopení na straně diváků, v případě "God Bless America" se jedná o nepochopení svého protivníka a vlastní nevyhraněnost. Snímek pak vyznívá jako prvoplánová exploatace (ve smyslu filmu stvrzujícího předsudky svého cílového publika) pro elitářské publikum, jež je samozvaným arbitrem dobrého vkusu – prostě zaručený hit pro ČSFD. Jednoznačný přínos "God Bless America" nicméně spočívá v tom, že nepřímo ukazuje, jak se proměnily hodnoty oproti časům "Volného pádu". Zatímco tehdy frustrace lidí vycházela z reálných konfliktů a tlaků společnosti, dnes se vše váže na virtuální svět popkultury a multimédií. Co lidem zbývá, když i prostor eskapismu se stal nepřítelem? () (méně) (více)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Ale když je na světě tolik hroznejch lidí, co by měli prdět do hlíny, proč teď skončit?“ O tomhle filmu se bohužel nedá říct, že při jeho natáčení nebylo ublíženo žádnému plyšovému méďovi, ale co už…Skrz zdejší nesourodé komentáře jsem se filmu vyhýbal. Ovšem zhlédnutí se mi co do správného naladění nakonec podařilo naplánovat skvěle, to mi naznačil již geniální úvod. Tahle silně absurdní, nadsazená, černohumorná, brutální, nekorektní, mrazivá a do extrému vyhnaná satira jistě nesedne každému. Jestli ji budete brát s nadhledem, užijete si její kritičnost, trefnost a zábavnost (vede pasáž v kině), pokud ne, nejspíš film zavrhnete (třeba i kvůli tomu, jak hlavní dvojce vše neuvěřitelně lehce prochází), může záležet i na tom, do jaké míry budete (ne)souhlasit s přednesenými myšlenkami (a že jich je, nejen to shrnutí při nevyhnutelném závěru). Já osobně nadhodnotím a dám filmu 5*. „S jakou částí jeho politiky přesně souhlasíš?“ - „S menší kontrolou zbraní, samozřejmě.“ - „Ale, Franku, to by pak měl zbraň každej cvok…“ ()

Galerie (13)

Zajímavosti (5)

  • Masový vrah, o ktorom sa Frank (Joel Murray) dopočuje v televízii, je Charles Whitman, ktorý v roku 1966 vystúpil na vežu v priestoroch Texaskej univerzity v Austine a zastrelil 16 ľudí, a ďalších 32 zranil. Po čine spáchal samovraždu a v liste na rozlúčku žiadal lekárov o pitvu svojho mozgu. Lekársky tím skutočne našiel zhubný nádor v hlave, ktorý mu tlačil na mozog. Tú istú diagnózu si vypočuje od lekára vo filme aj hlavný hrdina. O Whitmanovom besnení pojednáva film Smrtící věž (1975) s Kurtom Russellom v role vraha. (BlackTom)
  • Kniha, kterou Frank (Joel Murray) půjčuje recepční, je "Pride and Prejudice and Zombies" od Jane Austenové a Setha Grahama-Smitha. (DJDVD)

Reklama

Reklama