Imaginaerum

Po posledním záchvatu zůstává skladatel Tom Whitman v kómatu, a v jeho mysli se vrací zpět do dětských let, a do Země plné fantazie. V reálném světě bojují lékaři o jeho život, a jeho dcera hledá důvod, proč by snad neměla souhlasit s odpojením svého otce od přístrojů... Nightwish patří k mým nejoblíbenějším kapelám, a tak jsem se na tento film těšil moc a moc. A jsem vcelku spokojen, i když bych si dokázal představit mnohem širší propojení hudby Nightwish zvláště se snovým světem - ale toto zklamání jsem i napravil hned po skončení filmu, že jsem vytáhl stejnojmenné CD od Nightwish a hudby jsem si užil do sytosti. K filmové stránce - audiovizuální stránka je bezvadná, fakt se k sobě snový svět a instrumentální Nightwish hodily maximálně. O příběhové linii už tolik přesvědčený nejsem, nebo aspoň mohl být více rozveden závěr filmu. Ale což - za film 3*, a jednu přidávám za Nightwish samotné, i za jejich účinkování v tomto filmu... (26.03.2014)

Vypadá to jako mix béčkového Gilliama a All That Jazz bez jazzu, který tu nahrazuje hard rock (nebo to už byl metal?). Tedy jednodušeji - je to mnohem méně zajímavé, než se na první pohled může zdát. Pár zajímavých nápadů to sice má, také zde je promyšlené propojení fantazijního světa se skladatelovými skutečnými vzpomínkami a situacemi, které se okolo něj dějí v nemocnici a docela solidně to vypadá, ale jako by tomu chyběla duše. Nic emotivnějšího jsem z toho necítil, silnější scénu aby tu jeden pohledal, hudby je tu málo a i tak mi moc nesedla (ale zase jsem rád, že to vůbec není muzikál, toho jsem se krapet bál, jelikož tenhle žánr nemusím) a zklamal mě i klišovitý závěr, který bych po vší té neotřelosti a snahy si s tím na maximum vyhrát opravdu nečekal. Projekt sice zajímavý, ale pro mě ve výsledku dost průměrný. 3* (15.07.2023)

Nightwish mám už z dřívějška moc rád. Líbí se mi ta kombinace metalu a pohádkové atmosféry textů a melodií. Pár dnů předtím než jsem tenhle film viděl jsem se zaposlouchal do alba Imaginaerum a říkal si, že tak krásná hudba nemůže mít špatné zpracování do samotného filmu. A ono také že ne, i když to není takové, jak jsem si představoval. Příběh je hodně abstraktní, což mě taky mohlo napadnout. Té hudby ale tam není tolik, kolik bych chtěl. Přímých vstupů tam má kapela opravdu jenom pár, což je obrovská škoda. Celé je to asi takové, jak si Tuomas Holopainen přál. Tedy jako kdybych se zaposlouchal do něčího snu. (05.10.2014)

Můj jubilejní 100. komentář jsem si nechal právě pro tento film. Jelikož je Nightwish už nějakou dobu jedna z mých nejoblíbenějších kapel a album vydané k tomuto filmu jsem měl poslechnuté už dlouhou dobu dopředu, na tento film jsem se náležitě těšil. Co se týče hudebního a vizuálního zpracování, tam mě film rozhodně nezklamal, nemám tomu co vytknout. Věc, která u mě mírně pokulhávala byl děj. První polovina filmu byla zmatená, a ikdyž jsem se k nějakému rozuzlení na konci dostal, tak mě sledování první půlky příliš nebavilo. Takže ač mám k této kapele velmi kladný vztah a na film se tak těšil, nemohu dát plné hodnocení. 75% (22.06.2013)

Útrpný pokus o „fantasy muzikál“ ... leporelo všetkého možného, kde sú fantazijné výjavy naskladané bez ľadu a skladu, bez hlbšieho zmyslu alebo akejkoľvek pointy. Rozumiem, že „fantasy“ je od slova „ilúzia/predstava“, ale aj tá musí mať vo filme aspoň základné pravidlá, inak mu chýba ucelenosť. Imaginaerum je presne ten prípad – fantazíruje sa síce vo veľkom, ale čo z toho, keď väčšina zobrazených výjavoch je v podstate k dianiu nepotrebná. V polovici som mal už pocit, že keby tam priletel lietajúci tanier z vesmíru z neho by vyskočili tridsiati Jacksonovia tancujúci „moonwalk“ a v ruke mali makový koláč, z ktorého by vyliezla nahá Pamela Anderson s rozprávajúcim vysávačom namiesto rúk, tak by to vo filme vôbec nevyzeralo podivne, veď je to predsa fantasy. Ono som celkovo nepochopil zmysel natáčať film k najslabšiemu albumu Nightwish za posledné roky, navyše s piesňami, ktoré sa ich tvorbe až priveľmi vymykajú (jedna z piesní smeruje až k jazzu), a keď ich hlavná speváčka očividne nezvláda ani len základy herectva (vďak len za cca 3 hudobné vystúpenia). Ako séria videoklipov s jedným spoločným motívom by to bolo pútavejšie, ako celovečerný kvázi „film“ však nezmyselné, bez výrazného príbehu, s rádoby fantasy scénami a pomerne do očí bijúcim CGI, ktorému kraľuje otravný snehuliak. Navyše aj tá hudba Nightwish sa postupne vytrácala. CELKOVO: 2* = zbytočná snaha o celovečerný fantasy videoklip s nevýraznou hudbou. PS: rozhodnie nie som fanúšik, ale ani výrazný odporca Nightwish (pár piesni som schopný si vypočuť), ale tak nejako som dúfal, že tento film vo mne prebudí k skupine akékoľvek sympatie, prípadne výraznejší záujem o ich hudbu, bohužiaľ nezafungoval ani takto, nakoľko hudba je nevýrazná a dokonca sa od „tradičnej“ tvorby Nightwish v určitých momentoch odkláňa. K čomu má potom slúžiť natočenie takého filmu mi je naozaj záhadou?! (02.05.2013)