Imaginaerum

Dlouhá očekávání se naplnila a já sem konečně zhlédnul Imaginaerum od Nightwish. Nečekal jsem, že by mi během filmu mohla spadnout čelist (a to hned několikrát). Film v divákovi vyvolá emoce, ale zároveň ho taky bude napínat co se bude dál odvíjet v příběhu. Temná cesta do mysli Tuomase Holopainena se povedla na výbornou. Obával jsem se průseru, že by film mohl dopadnout jako Dark Floors od Lordů. Měl bych si dát přes držku, že ten film vůbec zmiňuju, protože absolutně vůbec nedosahuje takových kvalit jako Imaginaerum. Imaginaerum je promyšlený, temný, originální a sakra dobrý film. Děj mě ohromně nadchnul svou promyšleností. Nebudu ho tu nějak rozepisovat, ale jedno vám můžu říct jistě. Děj není nijak složitý a člověk ho pobere už napoprvé. Líbilo se mi, že všechno nějak souviselo s myslí starého Thomase, že se děj prolínal s retrospektivou a zároveň s realitou. Zpracování Thomasovi ponuré mysli bylo úžasné a celkově to všechno bylo doprovázeno monumentální hudbou od Nightwish. Fanoušci skupiny budou skákat radostí a doufám, že nejenom oni. Film skvěle ukazuje jaká temná zákoutí má mysl člověka a co všechno v ní lze ztratit a znovu nalézt. Úžasný zážitek, který rozhodně stojí za nejedno zhlédnutí! "Sleep tight princess" (25.04.2013)

"I did see that I hear chords again. Without them I stray in this emptiness. Wandering by a distant music through a desert of ashes. Should melody have a color, would the mix pink and red. Always afraid of the fade. fear of silence which may occur. My last memories leave me.. towards the end of a black alley. There is a door in the dark. I struggle to take me through. I hear it clearly now. The sweetest melody created by a human. rises into the room. And where is it forever.. changed from G to E minor." I tak by se dal popsat film, poslední CD Nightwish - Imaginaerum a nebo právě nápad skloubit skladby Imaginaerum a vytvořit pro ně nějaký ten příběh. Děj filmu, který je i přes svou originální stránku(vizuální orgie, živou hudbou atp.) postavený na hudebním CD, není tak EPIC, jako ona samotná hudba. Škodou je, že právě ta hudba nehraje vyšší roli, než tomu ve finále je, protože zůstala poměrně dost nevyužita a možná by film nakonec fungoval i bez občasných hrajících tónů Nightwish, jejich gothic metalu a naopak. Ovšem, bez nich by film teď neexistoval. Fantazie plná snových nápadů, idejí, myšlenkových experimentů, která bohužel vyvrší celkem do prázdna. Důležité pro mě bylo, že stopáž není jen hodinový klip s příběhem(jak tu někdo psal), ale kratší film doprovázený hudbou + plus, že ve filmu vystoupili i samotní Nightwish, k už tak skvělé audio-vizualizaci - Fantazie. 70% (21.05.2013)

Jeden z nejlepších koncertů, co jsem vůbec viděla. Přiznávám - ač jsem se těšila jako malé děcko, v koutku duše jsem jen doufala, že to bude mít alespoň hlavu a patu. A ono se jim to kupodivu vydařilo. Hudba je úžasná, ale ta byla úžasná i bez filmu. Snad i úžasnější. Vizualizace skladeb jen dovršila dílo, které bylo započato vydáním alba. Ovšem domnívám se, že tento snímek bude mít velké množství obdivovatelů z řad fanoušků Nightwish, ale proč ne. Kolikrát špatný film zachrání alespoň hudební doprovod. Posluchač se mění v diváka. Hudba v obraz. Vzpomínky ve sny. Naděje v realitu. Paměť ve skutečnost. (29.07.2013)

Nightwish mám už z dřívějška moc rád. Líbí se mi ta kombinace metalu a pohádkové atmosféry textů a melodií. Pár dnů předtím než jsem tenhle film viděl jsem se zaposlouchal do alba Imaginaerum a říkal si, že tak krásná hudba nemůže mít špatné zpracování do samotného filmu. A ono také že ne, i když to není takové, jak jsem si představoval. Příběh je hodně abstraktní, což mě taky mohlo napadnout. Té hudby ale tam není tolik, kolik bych chtěl. Přímých vstupů tam má kapela opravdu jenom pár, což je obrovská škoda. Celé je to asi takové, jak si Tuomas Holopainen přál. Tedy jako kdybych se zaposlouchal do něčího snu. (05.10.2014)

Na tento film jsem se docela těšil, protože Nightwish patří mezi moje oblíbené kapely. Bohužel jsem docela zklamán, čekal jsem daleko víc, ale pořád to dopadlo líp než Lordů a jejich Temného patra. Vizuálně pěkné (sněhulák se mi líbil i když na Doktorova nemá), hudba bohužel mohla být více využita a příběh trošku víc dotažen. V hodnocení jsem trochu nerozhodný, chtěl bych dát 4*, ale nemám z toho filmu takový pocit. Možná časem změnim názor až se podívám znova, což se rozhodně podívám už jen kvůli Marianne Farley. (24.05.2013)