Já, padouch 2

Ve druhém díle dostávají větší prostor mimoňi a je to určitě znát. Legrace je tím pádem o trošku více, což u těchto animáků pro celou rodinu oceňuji nejvíce. Gru řeší lásku a s ní spojené trampoty. Děj se na první pohled jeví trošku fádně, ale tvůrci jsou hračičkové a tak výsledek jakékoliv scény prakticky nelze dopředu odhadnout. Zatímco Pixar je dětský až hrůza a vystál už solidní díru z toho opakovaného přešlapování na místě. Jiné animované studia umí natočit celkem solidní zábavu pro dospělé. 65% (19.11.2013)

Nasmál jsem se, pěkná animačka, ale chybí tomu ještě nějaký kousek, abych v tom viděl něco víc. Mimoňové jsou perfektní, vlastně na nich celá dvojka stojí. Můj názor je takový, že jde o další druhý díl, který nepředčil jedničku a jen sosá z úspěšnosti prvního dílu. Tady nejde sice o nic špatného, jako tomu bývá v jiných případech, ale nastavenou laťku druhý padouch nepřeskočil, ani na ní nedosáhnul ;) (14.11.2013)

Bondovka pro děti, ve který veškerej humor tvoří prdění, padání, krkání a to, že se někdo jmenuje Zadek. Navíc mě nepříjemně překvapilo, jaký minimum stopáže tvůrci věnovali zápletce s novým superpadouchem - ta je jakoby jen otravným přítežkem k trapným gagům s Mimony a Gruem, kterej hledá lásku a peskuje dceru, že dělá to samý. Děti na novinářský projekci na konci tleskaly. Fakt vůbec nevim čemu. 40% (21.06.2013)

Jedničku držela nad vodou roztomilost dětských hrdinek, jenomže ta je s dvojkou ta tam a pokračování je tak jen dalším z mnoha animáků určených příběhem i dětinským humorem jen pro opravdu malé a nejmenší diváky. Gru mi byl taky o něco bližší v jedničce, tady je na tom, co se mnou chované sympatie týče, asi doslova ruku v ruce se svým lidským dabérem, kterého ve filmech přežiju, ale neskáču zrovna do výšky radostí, že v nich hraje. A největší kámen úrazu jsou tady pro mě právě kdekým milovaní žluťasové, protože jak se ti začnou po obrazovce všelijak tetelit, trpím a zavírám raději oči. Jediný faktor, který mě udržel u tohohle animáku až do závěrečných titulků (ale měla jsem co dělat), je 3Dčko: ***** které se tentokrát zase nad míru povedlo a je vidět, že si technici s filmem pro účely 3D projekcí opravdu vyhráli. Prostorovost i vzdálenost je znát, z telky něco vyskakuje a čouhá co chvilku, prostě radost pohledět. Jen škoda, že se to samé nedá říct i o filmu. 40% (23.10.2013)

Škoda, že si tvůrci nepohráli s názvem a film se nejmenuje nějak jako Já, špion nebo tak podobně, protože Gru už padouchem není... Pokud tedy zrovna v depresi netruchlí pro ztracenou lásku, kdy ale scénář spíše než na černohumornou notu zahraje na tu dojemnou (a jde mu to). No, je to tak, "hrdina" se stal hrdinou bez uvozovek, ale když na tuto hru přistoupíte, bude vás bavit podobně jako v prvním dílu. Akorát to kouzlo originality je jaksi fuč. Já, padouch 2 zdařile paroduje nejen, ale hlavně špionážní žánr a místy přímo neodolatelně voní starým dobrým filmově dobrodružným brakem. A začíná naprosto úchvatnou scénou, za kterou by se nemusela stydět žádná bondovka či marvelovka. Na druhou stranu ale musí film co nejvíce myslet i na dětské publikum, což dělá na můj vkus možná až moc okatě, infantilně, a také ta romantická podzápletka není vůbec můj šálek čaje. Gru ale výborný, z holčiček dostala největší prostor roztomilá Agnes, což je jedině dobře... Jen postava agenty Wildeové mohla být méně ztřeštěná a místy až otravná. Český dabing ale na jedničku s hvězdičkou, vivat Jiří Lábus, animáky nám jdou! Tři a půl hvězdy. (15.07.2013)