Mimoni

Po prvním a druhém Padouchovi, z čehož druhý už byl projev masochismu, s tím, jak mě neoslovil padouch první, jsem si dala ještě Mimoně, protože když už se na něco vrhneme, jsme důslední. V duchu téhle zarputilosti či patologie, možná zarputilé patologie či patologické zarputilosti jsem v minulosti zaťala zuby i svěrače a dokoukala všechny díly Hobita, tentokrát jsem tedy dala celovečerák o blekotajících křupkách v lacláčích. Mé očekávání bylo po padouších na nule, k plácání cukroví je tenhle film ideální. Skoro mám místy u hodnocení některých uživatelů pocit, že některé vtipy a narážky nepochopili a tím pádem neocenili. Kvůli Vlasům a Beatles netřeba jásat, ale díky snaze o zasazení do dobového kontextu si to nezaslouží ani zatracení filmového pekla, ani doprovod mohutného chrápání znuděného diváka. Nadšený potlesk se však konat také nebude. (19.12.2015)

Yellow bullshit. I neznalému divákovi rychle dojde, že jsou tihle žlutí... pišišvoři jen rekvizitami odjinud - a dokud nehráli první housle, všechno fungovalo. Vážně, několikasekundové, maximálně několikaminutové filmečky s touhle verbeží dokázaly patřičně pobavit a pak zase člověka propustit k něčemu smysluplnějšímu. Fatální problém celovečeráku je, že v něm VŠECHNO (mytologie, scénář, jednotlivé gagy) působí jako něco, co někdo vymyslel během dvou minut mezi pátým a šestým pivem. Jinými slovy, celých devadesát minut filmu sice relativně dobře vypadá, gagy jsou dobře provedené (on zase spadl, hahaha... NE!), občas se objeví fajn odkaz či detail... jenže kdybych měl provést výcuc toho nejlepšího, stejně by ho nejspíše trumflo libovolné krátkometrážní video na dané téma. Zkázu dokonává fakt, že se z mimoňů v poslední době stal nesnesitelně profláklý fenomén, jehož zásluhou začínám upřímně nenávidět žlutou barvu a banány. Hrůzostrašně vysoké výdělky tohohle stupidního paskvilu navíc vyhrožují, že není všemu žlutému konec... (01.11.2015)

Animáky v poslední době vnímám de facto dětskýma očima a vzhledem k tomu, že moje vlastní mateřská školka v kině vydržela sedět bez potřeby prozkoumat vybavení sociálního zařízení, předpokládám, že Mimoni u nich měli úspěch. Pravda, nepropadali se ani do záchvatů bujarého veselí, které by v případě naší smečky dokázalo rušit i rozesmáté kino, ovšem i ono udržení pozornosti se počítá. Z jejich pohledu by tedy byla jistá minimálně silná čtyřka. A protože mnou ti žluťásci jen tak prošuměli a nezanechali zapamatovatelný dojem, jednu uberu a máme tu pohodovej průměr. (18.09.2015)

O stupeň nižšia kvalita než Padouch 1ka a 2ka, ktorú by som odôvodnil slabším "bad-guy(woman)-om" a nie príliš zaujímavým príbehom, pričom ma osobne viac zaujali a pobavili počiatočné scény, opisujúce históriu mimoňov než nasledujúca story line. P.S SPOILER - Grua som na konci úplne očakával! (13.07.2015)

Konečně se i nejvtipnější charaktery z filmů Já, padouch dočkaly vlastního filmu, nicméně musím konstatovat, že jsem byl s výsledným filmem vcelku zklamán. Nejvíce mě na tom všem rušily lidské postavy, které na mě působily až příliš trapně a infantilně. Jasně, je to pro děti, ale všechno má svoje meze, že? Samotní Mimoni byli vtipní a roztomilí, ale stále se tam opakovaly ty stejné vtípky dokola, takže už ke konci nebavilo stejně jako na počátku. Musím bohužel říct, že Mimoňům více slušely částečné role v původním animáku s Gruem nebo v jednotlivých krátkometrážních filmech. Zkrátka průměrný film, který sice pobaví, ale prostě jsem očekával něco lepšího. (07.09.2015)