Dům hrůzy doktora Schrecka

Opět Amicus a opět povídkový horor. Jednotlivé příběhy jsou tentokrát spojeny tajemnou postavou Petera Cushinga, která skrz tarotové karty vykládá budoucnost pěti chlápkům. No a že ta je pro všechny celkem veselá (teda spíš pro diváka), dokazuje výskyt vlkodlaků, vraždících rostlin, upírů a nebo dokonce jedné pomstychtivé ruky. No ale i přes účast Leeho, Sutherlanda či už zmíněného Cushinga je většina povídek spíš průměrná. Člověk od FF holt čeká trochu víc. (29.10.2017)

Standartní povídkový film. Pět povídek, žádná opravdu kulervoucí, ale ani žádná vyloženě špatná. Nejlepší je asi hned ta první, velmi pěkná je i čtvrtá (Lee), příjemně laškovní pak ta poslední. Musím ocenit pestrost témat i průvodní příběh se zábavnou pointou. Jako mnoho podobných antologií to je spíš průměr, i když tentokrát trochu lepší. 70%. (22.06.2013)

Vlkodlak, Adéla - co ještě nevečeřela, Voodoo, Ruka zabiják a Upír. Klasické strašidelné příběhy, jaké se šířily na stránkách brakové literatury a v mysteriozních comicsech 50. a 60. let. Osobně mám pro tyhle příběhy slabost. Líbí se mi jejich naivita, barvotiskovost a hrátky s tajemnem. I přes zvučná jména nejde o žádné veledílo, nýbrž čistě oddechový film na deštivé podzimní odpoledne - pro zpestření mlžných dušičkových dnů, které máme na dosah, jako stvořené. Nečekejte nervy drásající podívanou ani potoky krve. Jen milá zábava s velkými herci. (16.10.2017)

Úvod, ve kterém postupně nasednou do kupéčka Christopher Lee, Peter Cushing, Donald Sutherland a tři další spolucestující, zkoumají se pohledy a reakcemi definují svoji sociální pospolitost, je libůstka. Proto škoda, že budoucí životní události, které jim Cushing začne věštit z karet, vydají na šest spíše jen úsměvných “hororových” povídek. Pouze jedna z nich je myšlenkově obsažnější (Lee) a jedna má překvapivou pointu (Sutherland). Shodou okolností poslední, na kterou pak navazuje ještě jedna celková pointa příběhu. A ty spolu vydají na příjemné uzavření příběhu. (17.10.2020)

Povídkové filmy (a notabene horrorové) mám hrozně rád. Problémem tohoto je, že je těch povídek pět, což s polečně s propojovací linií dává hodně málo času na každý příběh. Třeba hned druhý (a druhý nejlepší) o rostlině terorizující rodinu trpí vyloženě pouze na krátkou stopáž. Naopak ten nejslabší, voodoo, je zbytečně natažený. Celkově jde ale o slušný a chytlavý počin i navzdory otřepaným (tehdy snad ještě ne, pravda, tématům). Nejlepší povídka je ta s rukou, fakt strašidelné (a opět to ukazuje, jak i za těchto podmínek si dokázali poradit, dneska by to udělali digitálně a veškerou atmosféru by tím zabili). Ještě štěstí, že měl Cushing jen v podstatě marginální roli. To se mi ulevilo. 3.5* (20.05.2016)