Temná hra

Nic na tomhle filmu vlastně není. Stokrát viděné. Ale zpracování je docela fajn a taky je fajn vidět Labinu Mitevskou jinde než v Samotářích. Příběh je primitivní, ale nějakou záhadou jsem ho musel dokoukat a nakonec zjistil, že se mi to vlastně líbilo. Jen ta Rachel mne prostě nedostává, nebyla pěkná ani zamlada. Herečka dobrá, ale jinak...70% (11.11.2013)

Drama, jakých je 12 do tuctu, od zbytku své kategorie odděluje přirozený přístup k erotickým scénám a krása Rachel Weiszové, u které bych podobnou odvahu prostě nečekal. Jinak ale nic zvláštního. Film je sem tam proložen nějakým filtrem, pravidelné použití ale trochu otravuje (scény z pláže = žlutý nádech), stejně jako Alessandro Nivola, který ze svého hereckého rejstříku nemá bohužel co nabídnout. Pointa je odhadnutelná od nějaké desáté minuty filmu, takže ani v tomto aspektu žádné překvapení. 60% (17.05.2009)

Všichni chtějí Rachel Weisz. A od začátku je jasné, že kvůli tomu poteče krev. Přitom takovou Labinu Mitevskou zase může mít bez větších problémů kdekdo. Nepředvídatelný Michael Winterbottom tentokrát někde mezi romantikou, erotikou a kriminálním dramatem. Výsledek není špatný, ale ani moc přesvědčivý, něco mezi. (11.04.2010)

Pod morskou hladinou sa skrývajú tajomstvá, potlačené vášne, či chlapčenské túžby po matke a milenke zároveň. Labina Mitevská (Samotáři) a Rachel Weiszová (Múmia) v pobrežnej dráme o láske a zblížení. Dve ženy, každá zastupuje inú líniu. Balkánka nespútanosť prvej z dievčat nachádza svoj odraz v barovom speve a sexuálnej otvorenosti; tajomná kráska z kaderníctva naopak posteľné návrhy odmieta, jej myseľ je spojená temným putom s prepusteným trestancom. Úsporné dialógy a bohatý obraz, dej pomaly plynie v rytme prílivu a odlivu. Atmosféra (nie dej) pripomína Kieslowského filmy, s ktorým má zhodného aj kameramana Slawomira Idziaka. (26.05.2006)

Taková zvláštní sonda do temných zákoutí lidské duše, která je natočena otevřeným a syrovým způsobem bez jakýchkoli příkras. Rachel Weisz je jako vždy výborná. Filmu však chybí trochu šťávy a také se nemohu ubránit pocitu, že Michael Winterbottom jakoby se nemohl rozhodnout, zda chce točit umělecké dílo nebo obyčejnou komerci a zůstal jaksi na pomezí. Nedostatky jakoby chtěl zamaskovat šťavnatými erotickými scénami, které působí až příliš dojmem, že režisér chtěl co nejvíce šokovat, myslím to ve zlém slova smyslu. (25.12.2009)