Řbitov zviřátek

Je to pekne strašidelne, temne, krvavé a drsné. Lakačky taktiež fungujú a nervózna hudba sa vám vryje pod kožu. To sa musí nechať. No film s roku 1989 ma bavil o niečo viac ako toto. Prvá polka mi prišila dokonca lepšia ako ta druha, v ktorej už proste nebolo čím prekvapiť. Viac ma bavilo to tajomno okolo cintorínu ako záverečná vyvražďovačka. 70% - 3* (09.07.2019)

V tuhle chvíli mám v knihovně 54titulů od Stephena Kinga. Z mého pohledu je Hřbitov zvířátek v knižní podobě to nejděsivější co napsal. Jáko film není špatný, ale na Osvícení a To tohle prostě nemá. Není to ani tak v jedné z věcí co by se na filmu dali pokazit... Tenhle film je prostě o něco slabší po všech stránkách. Né že by jsem se nebál, to né. Ale prostě to není úplně ono,je tam cítít, že tomu chybí ten poslední krok. Proto hodnotím za 4* (07.04.2019)

Srovnání s původní verzí se zde člověk nevyhne a obě mi přijdou podobně (ne)zdařilé, každá má svoje klady i nějaké slabé stránky. V první řadě mi přišlo fajn, že remake se od starého filmu v mnohém odklání, včetně samotného závěru, který je zcela jiný, takže má smysl to vidět i pro toho, kdo zná starší verzi. Byť to jsou občas změny jen malé, jako např. to dětské pohřební procesí, které v originálu nebylo, ale oni ano v remaku v podstatě nemá žádný význam, a je tam jen na efekt, a kdo to navíc už viděl v traileru, tak ho to ve filmu už ani nezaujme. (Některé změny poplatné době mi ale vadily - v původní verzi hrál postavu doktora Louise 30 letý oholený Dale Midkiff - protože děti si tehdy prostě lidi dělali dřív a normální se bylo holit - zatímco v remaku ho hraje o 19 let starší Jason Clarke, který má samozřejmě vousy, jak si doba žádá; další výraznou změnou je postava přejetého kluka jménem Victor Pascow, kterého v originálu hrál běloch, zatímco v remaku černoch, asi aby tam byl aspoň jeden herec černé pleti - a nutno dodat, že zatímco běloch mi přišel skutečně strašidelný (možná i protože byl bledý jako správný duch), tak černoch mi - s tím vyhřezlým mozkem - přišel prostě jen nechutný. A konečně poplatné dnešní době mi přišlo i to, že nehoda dívenky není nijak zobrazena - kamera se prostě věnuje něčemu jinému - a její sražené tělo nemá jedinou kapku krve, nebo nedejbože něco zdeformovaného - současní diváci by samozřejmě pohled na něco takového nesnesli - a přitom v následující scéně leží její rodiče v posteli s dceřinou hračkou, která je dramaticky zakrvácená - jak odporné pokrytectví!). V tom, jakou roli v ději hraje samotný zvířecí hřbitov, se oba filmy bohužel shodují - jeho funkce je zde zcela dekorační a význam nemá veskrze žádný, protože to zásadní se odehrává na úplně jiném pohřebišti o kus dál. A zatímco v původní verzi byl ten zvířecí hřbitov opravdu strašidelný, v remaku mi přišel tak nějak nemastný neslaný - ono celkově jsou zde speciální efekty samozřejmě sice lepší a asi to má i lepší spád vyprávění, ale originál měl podle mě tak nějak větší kouzlo, a tento dojem podporuje i můj odvěký odpor a nepochopení ke smyslu remaků obecně. Není to špatný horor a srovnání s originálem je zajímavé, ale dle traileru jsem původně myslel, že to bude větší pecka. (14.04.2019)

Příslušně archaická exhumace Kingova dávno pohřbeného pera. O jaký druh pera jde, se dá snadno polemizovat, vždyť i český distribuční název připouští odchylky od standardně užívané češtiny, tudíž není pero jako péro. A kočky rády skáčou na klimbající se ohanbí, takže je třeba se mít na pozoru, hlavně před těmi nemrtvými. Historku o starém indiánském pohřebišti, na němž vše pohřbené spolehlivě ožije, už ale po návratu mezi živé není naladěno na přívětivou notu, netřeba rozsáhle osvětlovat, je dostatečně známá. Určitým rizikem bylo ji filmově oživit po 30 letech a vzbudit opětovný divácký zájem o archaický materiál. A už bylo načase vtisknout látce důstojné zpracování. Mary Lambert neumí filmy režírovat a její směšné hloupnutí nepodrželo vůbec nic, až na chytlavou skladbu Ramones. Druhé dějství už byla naprostá beznaděj, kdy vypůjčený námět vydatným šňupáním kokeše zazdil i Eda Furlong. A v podstatě nebylo nijak náročné dva existující filmy překonat. Režijní dvojce Kevin Kölsch a Dennis Widmyer se podařilo do jejich verze nasypat všechny příslušné ingredience, na glutamát už nedošlo, ovšem napětí, atmosféru a gore to má v dobrém poměru. Nejdříve umře kocour, pak se čeká až přijde kocour, a pak si zahrajeme snooker s cisternou, kdy kvalitní šťouchanec vyřídí malou holčičku. Režie dost bojuje i vzdoruje předvídatelnosti, kterou je materiál stižen. Rozjezd to nemá kvapný, ovšem série tragických událostí je umně podána a s rodinnými příslušníky se dá spolehlivě prožít. Gore má kvalitu, film s ním nakládá uvážlivě. Někdy až moc uvážlivě, načež vyhřezlý mozek umírajícího černého mladíka střídá holčička v neporušeném stavu po nárazu cisterny(!). Finální část už má punc (c))hutné atmosféry, překvapí i zakončení. Jason Clarke a spol. si vedl spolehlivě, vypíchl bych zlou holčičku ztvárněnou Jeté Laurence. Odlišnosti oproti knižní předloze se najdou, to už k tomu patří, nemá smysl to tudíž řešit. Důležité je hlavně to, že obdivovatelé osmdesátkových hororů mají na co jít do kina, neb tenhle počin obsahuje podstatnou část toho, co měly kdysi dávno staré poctivé horory, které si ve videích ustlaly a na které se už (v kinech) tak trochu pozapomnělo. 8/10 (24.04.2019)

Jelikož předloha patří mezi to nejlepší a nejděsivější, co jsem kdy četl a od začátku mi bylo jasné, že se jakožto adaptace prostě nemůže vejít do jednoho filmu a je to materiál spíše na minisérii, už od začátku jsem k tomu přistupoval spíše jako k volné adaptaci a snažil jsem se to jakkoli s knihou neporovnávat v rámci kvality. Z tohohle hlediska se mi to nakonec i vyplatilo, jelikož se tvůrci uchýlili k v celku velkým změnám oproti předloze, které tomu v závěru dali docela dost jiné vyznění. Samotný nápad tedy chválím, ale to bohužel z hlediska scénáře tak všechno. Jinak se bohužel jedná o vcelku průměrný hororák, který párkrát vybubá a je docela napínavý, ale o nic zas tak zásadního se na poli žánru nejedná. Chybí samozřejmě veledůležitá psychologie postav, která se sice naznačená, ale kvůli malému množství on screen času jí tvůrci nedokážu správně budovat a využít a proto v se v jedné scéně postavy chovají nějak a v té druhé už zase jinak - sice vcelku logicky k ději, ale právě kvůli nedostatku času, není vidět ten přerod z jednoho stavu do druhýho a tak se zdá, že mají prostě v hlavě tlačítka, který se přepínaj. Co musím pochválit je obsazení, hlavně postav Louise a Juda (u kterýho mě to odstrčení do pozadí zamrzelo nejvíc) a docela vyvedenou hudbu. Co se týče změn v ději, je vidět, že tvůrci věděli, čeho tím chtějí dosáhnout, ale bohužel se jim to až tak úplně v závěru nepovedlo, právě opět díky tomu, že měli málo času a vesměs to působilo docela lacině. Ač jsem řekl, že jsem nechtěl nijak porovnávat s knihou, úplně se tomu člověk samozřejmě nevyhne, ať se snaží, jak se snaží a co mě v tomto kontextu zklamalo nejspíš nejvíce, byla právě osekaná mytologie celýho filmovýho příběhu. Doteď si pamatuju scénu z knihy, kdy jde Louis skrz les a bažiny na "ono" místo a jen při pomyšlení z toho mám husí kůži, či na vyprávění Juda z dob jeho mládí. Tady celou tu scénu sfoukli během minuty a nezanechala ve mě vůbec nic a linii Juda, jak jsem již řekl, zcela pochopitelně osekali až na kostru. A to je asi hlavní problém celýho toho filmu. Nic moc nezanechá, ikdyž ten potenciál v tom vidět je. V rámci toho, že se jedná o film ale tvůrcům musím seknout pochvalu, že se do toho vůbec odhodlali pustit, a že to dokázali ukočírovat aspoň do stavu, kdy z toho vylezla docela fajn hororová jednohubka, která rozhodně neurazí, ale fanoušky knihy, kteří "ví" tak nějak zamrzí promrhaný potenciál. ... "The soil in a man's heart is stonier, Louis. A man grows what he can, and he tends it. 'Cause what you buy, is what you own. And what you own... always comes home to you.” (07.07.2019)