Za černou duhou

Snové, halucinogenní, tajuplné, uhrančivé. Argentovy barvy, Kubrickův vesmír, Scottovy vetřelčí vize a duha, co zčerná. Zfilmovaná báseň o cestě, kterou si lze vyložit po svém. Sterilní chlad laboratoře a příroda venku. Hvězdy jak mlčenlivé průstřely temného plátna. Detail, celek, pokřivená perspektiva, touha, smrt. Odcizená, ale místy výtečně atmosferická hudba je drsně rozříznuta skladbou Angel Dust (Venom), s titulky přichází éterické zklidnění od SSQ (skladba Anonymous). Typická divná Kanada sedne jen skupince fajnšmekrů.... (31.12.2018)

Krásná audiovizuální podívaná, ovšem stopy děje aby v tomto snímku divák lupou pohledal. A to bude věc, která většinu lidí od Beyond the Black Rainbow odradí. A zbytek možná bude litovat bezmála dvou hodin strávených u tohoto filmu po zhlédnutí závěru. Mně se naštěstí do filmu podařilo vcelku ponořit bez větších očekávání. Elektronická hudba Jeremy Schmidta se dobře poslouchá a Panos Cosmatos se začíná (i díky svému dalšímu snímku Mandy) profilovat jako vizuální mág, na jehož další počiny budu velice zvědav. Tento snímek bych si ovšem dokázal představit v nějakém divácky vděčnějším provedení. (13.09.2018)

Neuvěřitelně, ale opravdu neuvěřitelně zdlouhavé sci-fi drama / psycho thriller, jehož děj by se zkratkovitě vešel do 12-minutového kraťasu, místo toho je neúměrně natáhnut na téměř dvouhodinovou stopáž. Tohle minimalistické představení pro pár postav, několik místností a skoro žádný děj však nevyvolá svou zvláštností nějaké napětí či depresi, ale pouze stav neutuchající nudy. Závěrečné WTF pak nechá zadupat do země i těch pár hezkých obrazů, které mohly zůstat v paměti. Debut nedebut, tohle mě zkrátka nasralo. (18.03.2012)

THE BIGGEST MINDFUCK I HAVE EVER SEEN!!! Tohle mi kolovalo hlavnou hned po skončení filmu. Zajímavé, že se jedná o debut syna režiséra George P. Cosmatose, který spíše proslul nepříliš náročnými filmy jako Rambo II, Cobra, Přejezd Kassandra, Leviathannebo Tombstone. Synek, ale jde cestou úplně jinou. Nutno říci, že po vizuální, hudební a atmosférické stránce je to na velmi vysoké úrovni. Kombinace barev, interiérů a doprovodné hudby nutí člověka jen zírat na obrazovku. Ale z příběhu jsem nepochytil absolutně nic, v podstatě co chvíli mi přicházelo na mysl "Co to sakra je?". Scénář je opravdu velkou slabinou, kdy by to celé mělo mít asi o 30 minut míň a hlavně finále je už něco z absurdní komedie srážící předchozí děj o něco níž. Na debut je to opravdu zapomatování hodné. Doufám, že Panos Cosmatos natočí další filmy, ale už by to s tím uměleckým záměrem neměl nepřehánět. A velká škoda, že soundtrack nevyšel. Ten bych mohl na rozdíl od filmu si pouštět pořád spolu s povedeným trailerem. 6/10 (31.10.2012)

Experimentální krávovina. Cosmatos téměř dvě nesnesitelné hodiny onanuje sám nad sebou, bez příběhu, bez napětí, bez gradace. Podmanivý vizuál možná, ale praví mistři typu Refna, Gaspara Noe nebo nedej bože Kubricka, ke kterým se Cosmatos chce tak zoufale přiřadit, dokázali k těm čarovným obrazům přidat i příběh a emoce. To v tomhle pseudo-osmdesátkovém lejnu rozhodně nehrozí. 30% (02.02.2013)