Ragtime

Filmové řemeslo na vysoké úrovni. Od Formana bych ani nic jiného neočekával. 1) Nákladnému výpravnému snímku mohu vytknout vlastně jen jediné: nudu. Tak asi půlku filmu jsem se více či méně nudil navzdory zajímavé podívané._____ 2) Doctorowovu knihu jsem nečetl a asi ani číst nebudu._____ 3) Připadá mi, jako by si Forman vyřizoval účty se svým schizofrenickým vnímáním Spojených států, které se odráží ve většině jeho amerických filmů. Ovšem to není "jeho" vnímání, ona Amerika skutečně taková je. Ke zbláznění pomilováníhodná a současně zoufale krutá a odporná, že by člověk vraždil. A film to docela výstižně zachycuje._____ 4) Zaujali mě 81letý James Cagney (policejní komisař Waldo), 19letá Elisabeth McGovernová (žena žárlivce a posléze jedna z hlavních postav Evelyn Nesbitová) a samozřejmě 29letý přitažlivý Kanaďan Robert Joy (atentátník Henry Thaw). Věk protagonistů se vztahuje k roku natáčení - 1980._____ 5) Výstižný koment: sportovec*****, Amonasr****. (09.05.2021)

Skoro na pět především v tom, jak skvěle je do filmové podoby přepracována kniha. Scenárista Michael Weller a samozřejmě Miloš Forman odvedli perfektní práci a skutečně si nedovedu představit, že by tak rozsáhlý román šel zfilmovat lépe. Jenže, samotná ta kniha není úplně dokonalá a film asi ani lepší bejt nemůže. Vzhledem k tomu, že zápletku jsem si velmi dobře pamatoval z knížky, které se film věrně drží, nemohlo mě vůbec nic překvapit (bohužel). O to víc jsem se zaměřil na postupy, které tvůrci filmu použili, aby velké množství vedlejších dějových linií zapracovali do děje. Samozřejmě, spousta toho chybí, ale většina je alespoň naznačena. Problém je ten, že netuším, jak moc se v tom orientuje někdo, kdo knihu nečetl a jestli pro něj mají všechny ty vedlejší linie nějaký význam a přitažlivost. Každopádně výborný film se silným tématem. PS: A mohlo tam bejt víc ragtimu:) (23.02.2009)

Je škoda, že Forman věnoval tak zbytečně dlouhou dobu přepadení Morganovy knihovny (snad podlehl hollywoodskému hladu po akčních scénách), jenž je v Doctorowově knize jen krátkým závěrem příběhu Coalhouse Wolkera, a nenašel tak čas na další minimálně stejně zajímavé příběhy knihy popisující spolčensko – politický přerod americké společnosti začátku století. Objevný pro mne byl například popis amerického dělnického hnutí, osobnosti anarchistky Emmy Goldmannové, usilování o osvobození se z pout mateřských a společensko-politických eskapologa Harryho Hudiniho jako symbolu doby, přerodu židovského siluetisty a socialistického revolucionáře Tatka v podnikatele ve filmové branži (ano to je ten režisér na konci, který si začal říkat baron Askenazi). Pro popis té doby přelomu jsou tyto další příběhy knihy velmi důležité a rozhodně mnohem zajímavější než policejní manévry před knihovnou. Ač si Formana za několik jeho filmů vážím, nezbývá mi než litovat, že se tohoto námětu neujal jiný režisér. Forman si objektivní popis širšího politického kontextu té doby zřejmě bohužel, jako čerstvý emigrant ze socialistického bloku, nemohl dovolit a tak jej raději zcela (až na příběh osvobozování se z pout rasových předsudků) vynechal a komplexní, i když ragtimově rychlý, popis Doctorowovy knihy tak nemravně ochudil. (15.09.2009)

Skvěle podaný žánr. Forman dobrou hodinu vykresluje hlavní postavy a divák neví, kam se bude děj dál odvíjet a už vůbec nemá ponětí, co a kdo je ve filmu podstatné. Svádí to k psychologickému dramatu, jenže po památné scéně před hasičárnou film nabere úplně jiný směr. Nejdříve tu je rasový legální boj, pak ilegální a ke konci se z původního dramatu stává akční film téměř ve stylu Vyjednavače. Nám vykreslené postavy se dostávají do situací, ve kterých člověk nikdy neví, jak se rozhodne, dokud nenastanou. Naši hrdinové (někteří legitimně zásadoví, jiní méně a jiní absolutně bezzásadoví) se možná rozhodují překvapivě, ale o to více jim přejeme, aby vyhráli. (11.02.2009)

Úžasný film, myslím, že jeden z Formanových úplně nejlepších. Touhu po svobodě podává z několika pohledů, zprvu zdánlivě samostatné příběhy postupně proplétá a v závěru naráz vypointuje. To vše vidíme člověka, který nebyl Američanem a toužil po podobných věcech jako jeho postavy, a tak se mohl na téma podívat trochu jinak než jak by se asi podívali jeho američtí kolegové.___P.S. Skvělá hudba Randyho Newmana. (01.12.2019)