Přelet nad kukaččím hnízdem

Vynikající, ale plný počet dát nemůžu. Na to na mne Přelet dostatečně nezapůsobil. Navíc pochybuju, že ve mně měl film vyvolat sympatie k postavě Louise Fletcher, zatímco Nicholson mi měl jít na nervy. Cvokárna je skvěle depresivní prostředí, ale přenést jej na mne - jako diváka - se nijak silně nepodařilo. Prostě nenechalo to ve mně ten ojedinilý stoprocentní dojem. 85% (16.09.2008)

Drama, které na mě hodně silně zapůsobilo. Vypráví o souboji muže rebela, toužícího po svobodě a nezávislosti s manipulativní, autoritativní a despotickou mrchou s vyzáží ctihodné a srdečné ženy. Obrovsky zajímavý příběh, který uteče jak voda, výborně vykreslené prostředí a atmosféra ústavu a strhující herecké výkony (kromě Nicholsona a Fletcherové byli výteční i Danny DeVito, Brad Dourif, Sydney Lassick nebo Christopher Lloyd). Na konci jsem zároveň cítil vztek, smutek, ale i určitý druh zadostiučinění a tento filmový zážitek doporučuju rozhodně každému. (16.12.2007)

Ano, Formanův životní výkon, Nicholsonův životní výkon a možná i životní výkon všech, kteří se tohoto díla zůčastnili. Neuvěřitelný příběh z prostředí psychiatrické léčebny, kam je přesunut nepřízpůsobivý člověk Randall, a kde postupně zjišťuje pravé hodnoty a taky pozná čiré zlo v podání ohromující a děsivé Fletcher. Forman přesně ví, jak má diváka co nejvíce dojat, ohromit či i rozesmát a tento koncert diriguje bez jediné chybičky. Scénář překonává v pohodě i knižní předlohu, ale jsou to samozřejmě již zmiňovaní herci, kteří film vyzdvihují. jak už pan herec Joker Nicholson, tak i např. mlčenlivý, ale naprosto úžasný Will Sampson v roli Náčelníka, či i Danny DeVito a ostatní. Hudba taktéž pěkně dodělává scény podle toho, jak mají působit, a závěr je pak esencí naprosté totální nádhernosti. Jeden z nejdojemnějších a nejkrásnějších závěrů, jaké jsem viděl. trochu mně mrzí jenom fakt, že jsem se k filmu dostal až tak pozdě, ale Lepší pozdě než později. 100% (04.09.2011)

Roku 1944 přišla zpráva, že oba rodiče Miloše Formana zemřeli v koncentračním táboře – matka v Osvětimi, otce protáhli mnoha vězeními, a když ho gestapo nedokázalo zlomit, prošel Terezínem, Buchenwaldem, Osvětimí – a zemřel na skvrnitý tyfus. Forman tak nikdy nezapomněl na potlačování lidské svobody a na nelidské zacházení a ono zlo prolnul za mříže psychiatrické léčebny, kam se dostává i nenapravitelný pacient McMurphy, neustále svádějící souboj s tamními pravidly a denními režimy, který pevně ve svých rukou drží despotická sestra Ratchedová. Bezchybná režie, herecký koncert Jacka Nicholsona a ďábelské Louise Fletcher, včetně dalších figurek léčebny, apel na lidská práva a dodnes snímek, který je považován za jeden z nejlepších amerických dramat!! McMurphy měl tu krávu uškrtit.. (18.01.2006)

Začínám se stydět, jak dlouho mi trvalo, než jsem se k tomuhle filmu dostala. Jacka Nicholsona mám hodně ráda, filmy Miloše Formana jakbysmet, ale vracet se patnáct let před okamžik, než jsem se narodila, se mi nějakou dobu nechtělo a radši jsem sledovala novější filmy zahraniční kinematografie. Jenom skvělé umístění na CSFD mě přinutilo, zkusit si tenhle film někde sehnat. A dneska přiznávám, že nepodívat se na tohle by byla asi ta největší chyba filmového fanouška. Jack Nicholson ve svojí roli chlapíka poslaného do psychiatrické léčebny, ačkoliv sám blázen není, doslova exceluje; pokud by chtěl někdy někdo napsat knížku, jak má vypadat herecký výkon, nemusí hledat lepší příklad. Tím nechci opomenout ani ostatní jako je Danny DeVito nebo hlavně skvělá Louise Fletcher v roli nesympatické dozorkyně, ale Jack prostě tradičně hraje tu nejvyšší ligu. A Miloš Forman? Myslím, že hned po Amadeovi, je právě tenhle film jeho vrcholem. Ono převést na filmové plátno obyčejnou projížďku autobusem tak, aby ve vás zanechala hluboký zážitek, je celkem těžký. No, Formanovi se to povedlo. (22.10.2006)