Přelet nad kukaččím hnízdem

V podstatě válečný film. O válce, kterou párkrát za život vede každý. Zde jsou úhlavními nepřáteli drobný výtržník a vrchní sestra psychiatrické léčebny. Ten první je personifikací lidské touhy po životě, rebelství, ta druhá pak představuje určité bariéry a životní řád. Z jejich střetu nemůže vyplynout nic dobrého. Podobných filmů o množství akceptovatelné lidské svobody vzniká ve Státech přehršel. Jenže málokterý z nich jde takto do hloubky. 95% Zajímavé komentáře: Visáč, RAPIDUS, Vitason, Jordan, sud, arkie, Bobek15, mirliflore (13.08.2005)

Začínám se stydět, jak dlouho mi trvalo, než jsem se k tomuhle filmu dostala. Jacka Nicholsona mám hodně ráda, filmy Miloše Formana jakbysmet, ale vracet se patnáct let před okamžik, než jsem se narodila, se mi nějakou dobu nechtělo a radši jsem sledovala novější filmy zahraniční kinematografie. Jenom skvělé umístění na CSFD mě přinutilo, zkusit si tenhle film někde sehnat. A dneska přiznávám, že nepodívat se na tohle by byla asi ta největší chyba filmového fanouška. Jack Nicholson ve svojí roli chlapíka poslaného do psychiatrické léčebny, ačkoliv sám blázen není, doslova exceluje; pokud by chtěl někdy někdo napsat knížku, jak má vypadat herecký výkon, nemusí hledat lepší příklad. Tím nechci opomenout ani ostatní jako je Danny DeVito nebo hlavně skvělá Louise Fletcher v roli nesympatické dozorkyně, ale Jack prostě tradičně hraje tu nejvyšší ligu. A Miloš Forman? Myslím, že hned po Amadeovi, je právě tenhle film jeho vrcholem. Ono převést na filmové plátno obyčejnou projížďku autobusem tak, aby ve vás zanechala hluboký zážitek, je celkem těžký. No, Formanovi se to povedlo. (22.10.2006)

Příklad úspěšné adaptace na nové prostředí - i takto lapidárně lze shrnout Formanovu exilovou tvorbu. Že jde o dílo špičkové a mimořádné ve všech ohledech, je zřejmé. Někteří z nás však až příliš hýří superlativy, aniž by přihlíželi k domácí Formanově tvorbě (LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY, HOŘÍ, MÁ PANENKO), i špičkovým světovým dílům (KŘIŽNÍK POTĚMKIN, FRIGO NA MAŠINĚ, MONSIEUR VERDOUX, FORREST GUMP ad.). Atmosféra zneužívaného, neutěšeného psychiatrického ústavu propojená s bojem za základní lidskou důstojnost proti mafii v bílých pláštích, je určitě jedním z dominantních témat a výzev naší současnosti. Oskarového ocenění se Formanovi nedostalo jen tak. A film, jehož obsah určitě není fikcí, šel za hranice svého předlohového vymezení. Naopak. Ruské "psychušky" brežněvovské stagnace vždy měly nějakého souputníka v dalších zemích. Nicholson, kterého jsem si v tomto filmu před lety všiml poprvé, naskytlou nevšední příležitost využil beze zbytku. S jedním zhlédnutím se v případě PŘELETU opravdu nedá vystačit. Tomu, kdo dokáže být trpělivý, se pak Formanovo dílo víc než štědře odmění nevšedním zážitkem. A my i po letech stojíme před Čechem, který jaksi samozřejmě dokázal proniknout až na vrchol pomyslného kinematografického amerického Olympu (nebo spíš Parnasu). Stojíme a žasneme. (01.03.2008)

Nadčasovému tématu o střetu konformity a nekonvenčnosti vévodí Jack Nicholson, archetyp buřiče a možná nejpodmanivější filmová postava, kterého milujeme a obdivujeme, z části proto, že bychom chtěli být jako on, ale nejsme a nikdy takoví nebudeme. Film i přes nemalou stopáž nepoleví ani na moment v otáčkách, Forman jasně ukazuje, jak se točí hluboké a přesto bezprostřední podívané, v podstatě zde konkretizuje určitou vizi špičkového dramatu. (25.03.2007)

"Já těch rukou vidím jen devět, pane McMurphy..." Geniální dílo Miloše Formana přináší jeden z nejsilnějších a nejvyrovnanějších "psychických soubojů" dvou osobností, jaké se kdy na plátně objevily. Souboj mezi vrchní sestrou Ratchedovou a rebelem Randlem McMurphym patří mezi nezapomenutelný zážitek. Minimalistický teror vs. provokace, porušení stereotypu a vytrhnutí z lhostejnosti. Kult, klasika a výjimečný, zářící klenot světové kinematografie. Nadčasový snímek o věčném souboji dobra a zla, o lidských povahách, o odevzdanosti člověka smířeného s tím, jaký je, že je v bezpečí a chráněný před okolním světem tam, kde právě je, a o jeho opaku, o odvaze postavit se systému, bojovat za život, za sebe, i za ostatní a přemoci bezpráví. Jack Nicholson v jedné ze svých největších životních rolí. Louise Fletcher coby chladná, bezcitná, manipulativní, ale pro své pacienty zároveň vlastně velmi "lidská" sestra Ratchedová. Jedny z nejvýraznějších rolí pro téměř všechny "pacienty" psychiatrické léčebny. Christopher Lloyd a Brad Dourif září, v současnosti spíše už však jen "dohasínají" v bezvýznamných a špatných filmech. Vůbec všichni hlavní členové oddělení, které pod svými křídly sestra Ratchedová "opatruje," patří mezi jedny z nejsympatičtějších a nejnormálnějších filmových pacientů. Přelet nad kukaččím hnízdem bude svou výpovědní hodnotou aktuální stále. A nemusí se vždy jednat pouze o prostředí léčebny. (26.04.2015)