Lásky jedné plavovlásky

Po dvojboji Černý Petr + Lásky jedné plavovlásky si asi neodpustím dvojkomentář, protože tyhle dva filmy toho dle mého mají tolik společného, že by se ty komentáře beztak značně překrývaly... Docela dost dobře chápu lidi, kterým tyhle filmy nesedly, protože jsou o ničem. Ony JSOU o ničem, ale tak kouzelným, banálním způsobem, že tomu prostě nelze odolat. A nemohu se ubránit pocitu, že je tam něco z britského humoru. To typické protahování absurdních, trapných scén až za hranu je to, co známe z britských sitcomů. Ať už je to Petrovo hlídání v obchodě či sledování podezřelého pána přes celé město nebo úchvatný rozhovor Mildových rodičů před Andulou, následovaný "nekonečnou" postelovou, zcela absurdní, scénou. A to jsem si naivně myslel, že průkopníkem tohoto typu humoru je Ricky Gervais... 80% (01.06.2020)

Ta holka byla tak roztomile blbá, že jí nešlo jinak než jí přát to nejhezčí, tedy pro ní, ne pro nás. Protože to co je hezké pro nás, zřejmě není hezké pro ní. A ona to tak trošku celou dobu nechápala. TO se mi ale na tom všem hrozně líbilo. Ta napsaná postava. Kdy si člověk uvědomí, že každý je originální, a dokáže uvažovat a přemýšlet vždy podle sebe. Což je samozřejmě občas neštěstí pro druhé. No a když k tomu připočtu legendu lidového českého humoru, Josefa Šebánka, tak se musím parádně bavit. V tomto případě na plný počet, protože je film ve skutečnosti neskutečně lidský, obyčejný a přitom tak originální. (23.12.2009)

Jeden z nejtrapnějších filmů v české historii. Samozřejmě v tom nejlepším možném smyslu. Forman zcivilnil formu až na samou hranici možností, Ondříčkova kamera působí chvílemi až úsečně, dialogy (které prý Forman hercům předehrával) jsou absolutně realistické a zcela prosté jakékoli stylizace. Jsou to prostě útržky odposlechnuté řeči, poskládané do odkoukaných situací, kterým zdánlivě chybí komika, ale jakmile se člověk do toho proudu banalit a šedivých frází zaposlouchá, vyloupne se neobyčejně bohaté a poetické jádro Lásek. Film je bezvadaně podkreslený komunistickou uniformitou, stupidními dechovkami, stupidními melodiemi z televize, hučením továrny atd. Z jednotvárnosti vyniká právě naivita a odevzdání Anduly, která je sice pubertálně naivní, ale přitom krásně drzá a plná ideálů. Za absolutní vrchol však považuju "postelovou" scénu Pucholt-Šebánek-Ježková, která je takovou malou čítankou humoru nové vlny. Strašně nenápadný a strašně krásný film. (10.02.2007)

Nezaujalo. Film nemá žádný vrchol. Jede jen v jedné monotonní linii, z které neuhne. Něco, co by čnělo nad ostatní scény, tady zkrátka není a chybí. Menšík v první polovině na taneční zábavě zůstane v paměti, působí jako exot mezi "naturščiky", ale druhá polovina nemá s filmem nic společného. S autentickým stylem se to nemá přehánět, neherci nejsou zase tak bombastičtí a dějově je to o ničem. Film jsem konečně viděl celý a zjistil jsem, že jsem o nic nepřišel. Natahovaná nuda a úplně obyčejně natočená. A co hůř. Vytlačoval jsem smích. Směšné tam nebylo nic, ani Pucholt..Snad jen Šebánek si to ohlídal. Zklamání a taková chvála se na to pěje. 40% (20.02.2012)

Parta postarších záložáků přijíždí do malého městečka, kde na jednoho muže připadá deset žen, plavovláska si hledá životního partnera a všechno to působí velmi krásně. Forman v Láskách jedné plavovlásky naznačil genialitu (zejména scéna na tancovačce), která naplno vytryskla v Hoří má panenko. V jeho režii působí situace všední až obyčejné tak neobvykle a krásně, že jsem měl hned po zhlednutí chuť pustit si celý film ještě jednou. Zlatá česká 60. léta. Pro mě osobně po Přeletu nad kukaččím hnízdem a Hoří má panenko Formanův nejlepší film. (18.02.2008)