Cigán

Nebýt vážného scénáristického selhání v avizovaných "hamletovských" aluzích, Cigán by dosáhl kvalit předchozích Šulíkovských snímků. Přesto musím dát čtyři hvězdy, jelikož zajímavá a dynamická směs dokumentárního zachycení exotického ostrova uprostřed Slovenska, kterým je zchátralá romská osada, a silně romantizujícími momentů vytváří silně působivý zážitek s několika kusturicovskými momenty. Snímek navíc nesetrvává o korektní úcty a občas se bez servítek staví k romskému způsobu života, zkoumá jej až sociologicky. Do čtvrté hvězdičky se dá zakomponovat i magická Godárovská hudba prohlubující temperamentní obrazy o emocionální a zahloubaný prožitek. (08.07.2011)

Tohle se panu Šulíkovi trochu vymklo. Na jedné straně snaha o realismus a do toho hamletovská zápletka včetně každou chvíli se objevivšího ducha zavražděného otce hlavního hrdiny. Ten pokaždé něco moudrého pronese, přičemž si ty jeho monology poněkud odporují. Samozřejmě, když policajti ponižují nezletilé pachatele trestné činnosti, mají moje sympatie. A to není rasismus, bylo by to stejné, kdyby to dělali bílým hajzlům. Největší pochvalu si zaslouží Ján Mižigár, díky kterému to celé drží pohromadě. Tedy pokud ho režisér nenechá nečinně zírat do kamery a nezní pod tím osudová hudba, v těchto chvílích to nefunguje ani náhodou, ale za to představitel hlavní role nemůže (50%). (17.08.2011)

"Aspoň si zapamätáš, že ojebávať sa nepatrí!" Prekvapujúco nie-trápne. Ba čo viac, je to naozaj fajn zrežírované, realisticky pôsobiace, má to výborného Miroslava Gulyasa ako kvázi-vajdu Žiga a hlavne - nesnaží sa to divákovi vnútiť žiadny názor. Žiadna agitka, oslavujúca rómske etnikum sa teda nekoná. Dá sa povedať, že vždy, keď scenár vystaví hrdinov rasovému útlaku od bielych, je tento moment vyvážený situáciou, kedy sú to naopak Rómovia, kto sa zachová ako primitívne svine. Chvályhodné. Škoda len otrasného hlavného hrdinu (celým filmom prepláva s jedným vymeteným výrazom a vždy, keď otvorí ústa, je to číre utrpenie) a hroznej hudby, ktorá dookola opakuje jeden otravný melancholický motív. Každopádne, príjemné slovenské prekvapenie. (14.01.2012)

Jako kdyby to točili dva různí lidé. Dlouho jsem neviděl tak schizofrenní zpracování, začátek má oscarové ambice, skvělé jsou všechny "z dálky" natočené scény, exteriéry, pasující hudba, dobrý střih. Pasáže zachycující mezilidské vztahy a vůbec výpovědní hloubka filmu se však hrubě nepodařily. Viděno den po Cinema Mundi. (08.03.2012)

Tak si tu sedím, tep mám tak kolem stočtyřiceti a hlavou se mi zběsile honí spousta užitečných myšlenek. Například jak velké území pokryje kobercový nálet jednoho strategického bombardéru B52? Kdybych si teď otevřel továrnu na napalmové hračky, za jak dlouho bych je byl schopen dostat do charitativní distribuce? Neexistuje ještě někde u Kosova kousíček území, kde by si ti krásní, inteligentní a oduševnělí lidé s nádhernou kulturou mohli otevřít vlastní stát s hustou sítí Okresních správ sociálního zabezpečení? Dali by soudruzi ze Švédska Nobelovku vynálezci pigmentově selektivního jedu bez chuti a zápachu, rozpustného ve vodě? Ale dost snění! Je mi upřímně smutno z jedinců, jako je Paascha, kteří nemají pochopení pro nespoutaného ducha pandžábských kočovníků a neuvědomují si, že za celou jejich mizérií mohou ti zkurvení bílí rasisti, protože nejsou schopni otevřít svá srdce a vysoké školy a s lidským pochopením a širokým úsměvem na tváři si je integrovat do krásného, multikulturního soužití, plného štědrých sociálních dávek, výherních automatů, altruistického nelpění na barevných kovech a jiných hmotných statcích! Vždyť je to nádherný pocit, podělit se s bližním o rádio z Octávie a konečně si pořádně vychutnat, jak jí krásně přede motor, který jste pro ten řev Orlíku dříve neslyšeli!!! Tedy v případě, že má ještě kola! Hliník je holt hliník! No, už jsem sice třetí nechtěl, ale po tomhle mám sto chutí vzbudit manželku a uplácat si dalšího bělocha, kterého vychovám k lásce, porozumění, toleranci a smyslu pro sociální spravedlnost! (14.12.2011)