Cigán

No, je pravdou, že režisérský záměr "jejich negativní smýšlení o nás a jednání směrem k nám jsme si vyvolali svým způsobem my" není tím nejlepším tahem, protože je vidět, že tohle slyšet nikdo nechce. Mám dojem, že některé záběry vypadají lacině a já přemýšlím, jestli tohle byl taky záměr. Oceňuji hlubokomyslné pohledy do očí malého Adame, poněvadž mám dojem, že oddělují děj: definice, smíření, adaptace, revolta. To, že vybrali průměrnou lokalitu, svědčí o tom, že zas tak upřímné to buďto být nemělo a nebo, že se tak nějak ostýchali to do diváka napálit v plných. Pštros jako nejrychlejší zvíře má zřejmě taky nějakou roli, pokud scénárista nechtě být jen vtipný. No a každopádně je pro mě osobně důležité postavit naprostý brak jako Bastardi proti tomuhle. Tohle se pak jeví jako úplně jiní kafe. Nikdo vás nenutí od začátku, abyste s nimi sympatizovali, nikdo vás nenutí, abyste byli proti nim, spíš tak nějak je vám dána možnost, abyste viděli, jak funguje cigánská fajta, ze které prakticky není možnost uniknout (což dokazuje i závěr, který byl předvídatelný, tj. "stejně tam skončíš, i když se budeš bránit"). Bludný kruh je pro ně to, co mi prozatím ne, že bychom nepochopili, ale je to to, co mi prozatím nechceme chápat, neb to nekoresponduje s naší představou. Ján Mižigár je a byl, jak už to tak vypadá, tím největším geniálním tahem. To se každopádně pochopit dá. (28.09.2011)

Narodit se jako cigán je pech. Obzvlášť když je to v místech, které s civilizací mají pramálo společného. Snaha vzepřít se tradici v oborech jako je sběrač barevných kovů, pasák nebo místní hvězda správy sociálního zabezpečení možná zní jako čirá utopie, přesto se svět točí a zázraky dějí. I Martin Šulík se o jeden takový pokusil .. a podle mne uspěl. Netvrdím, že příběh je bez chyb, ovšem filmařsky je to v naší kinematografii (potažmo slovenské) zvládnuté na jedničku. Pochválit musím kameru, stejně tak střihačské nůžky Jiřího Brožka, povedený Godárův soundtrack (jakoby propůjčený od von Triera) a v neposlední řadě samotného Šulíka za odvahu se do tohoto tématu vůbec pouštět. Český film (alespoň porevoluční) o romské tematice nemlčí, ovšem téma je to divácky nevděčné (to každodenní soužití s "nepřizpůsobivými" dělá své, rasistický komentář paaschy mluví za vše). Na některé z těch filmů je možná lepší zapomenout (Indián a sestřička, El Paso, Roming), ovšem jiné není důvod opomíjet (Smradi, Marián). Neveselý Šulíkův Cigán si zaslouží být v té lepší skupince. (14.03.2012)

Vzhľadom k tomu, že tak asi do roku 2050 budú Rómovia polovicou všetkých obyvateľov Slovenska, som veľmi rád, že o nich gadžo natočil taký pekný cigánsky film, ktorý im bude pripomínať, ako to kedysi dávno bolo, keď bola ich situácia presne opačná ako teraz... a možno si aj vďaka tomu uvedomia, že nie všetci príslušníci vymierajúcej bielej menšiny sú hovädá, ktorých treba diskriminovať a čo najrýchlejšie sa ich nejako zbaviť či im pomôcť k neviditeľnosti. ____ Mimo toho som rád, že ten gadžovský režisér, čo sa do toho pustil, nepochybne osobnosť, konečne natočil nejaký film, ktorý by mi neliezol na nervy ako väčšina jeho skoršej tvorby, ale práve naopak. Čo sa týka nerealistických presahov, nie je to síce poéziou a srandou nabitý ROMING, kde to fungovalo dokonale, ale zase je to na rozdiel od neho realita a tú nikdy nezaškodí ukazovať ignorantom... A to nie že by som žil dakde vo veži zo slonoviny a nemal s cigánmi negatívne skúsenosti v celej pestrej škále od prázdnych vreciek po krvavé ústa... - nebude ich však viac, než s porovnateľnou bielou háveďou, čo už 1000 rokov zamoruje planétu. (10.07.2011)

Kam se poděla Šulíkova nádherná poetika? Místo toho nám servíruje trapný příběh z cigánské komunity a debilní závěr filmu je už od začátku jasnej. Ani se mi nechce věřit, že tohle natočil můj oblíbenec Martin Šulík, který má na svědomí takové klenoty jako Záhrada nebo Krajinka. Jedinou hvězdu uděluji hudebnímu skladateli Vladimíru Godárovi, který jako vždy odvedl skvělou práci. (30.06.2016)

Nie je dôležité, prečo si Martin Šulík vybral túto tému, jedno sa uprieť nedá, v časoch problémov s neprispôsobivými občanmi je to téma nanajvýš aktuálna. Prvá myšlienka po zhliadnutí filmu mi napadla stará známa skutočnosť, že sa jedná o začarovaný kruh. Pohľad do rozľahlej osady na mentalitu cigánskych rodín, špinou na cestách i v chatrných obydliach môže na niektorých pôsobiť odpudivo. Taká je však skutočnosť. Dôležitejšie je však ich zmýšľanie v duchu "gadžo ti v ničom nepomôže", takže rozmach krádeží, úžery predaja dievčat má zabezpečenú živnú pôdu. Hoci postava "bieleho" farára je akousi šancou pre hlavnú postavu, 14-ročného chlapca, ktorého frajerka milo oslovuje Cigán, jeho boj naráža na chlapcové rodinné zázemie. Zaujímavosťou sú vyslovene negatívne postavy policajtov, ktorí dokonale ukázali bezmocnosť systému a morálne klesli úplne na dno. Bol som zvedavý ako sa tvorcovia vysporiadajú z mystikou zjavovania sa mŕtveho otca, napokon to zvládli. Šulík svojim filmom nedáva žiadne odpovede, postupne nám odkrýva život cigánov a len si tak pláva po povrchu. Myslím, že viacej urobiť nemohol a túto snahu treba oceniť. Napomáhala mu i jemu vlastná poetika, dobrá hudba a kamera. (03.08.2011)