Konkurs

Název je až symbolický, protože tento polodokumentání film objevil dva velké talenty. Povídka Kdyby ty muziky nebyly je trošku zdlouhavá a mohla být i nudná, nemít ve svém středu fantastického neherce Jana Vostrčila - jeho dirigování bych sledoval hodiny. :o) 60% To ale není nic proti druhému segmentu. Konkurs - mystifikační "nábor talentů" do Semaforu - přinesl předobraz Hvězdné pěchoty ze Superstar. Není možné nevyprsknout smíchy, když vidíte ten zástup nehezkých kokrhalek, stereotypně úpících Olivera Twista. Vyhaslé zraky, studem přišpendlené kamsi ke stropu, trémou ztuhlé obličeje a údy, v lepším případě nesmělá choreografie "už čtrnáctý den šlapu zelí". A přesto se i tady našel talent - to když přišla Yvonne Přenosilová se svým ječákem. Nekompromisně zamordovala Olivera Twista Malageňou a vyprostila hnípající porotu z Morfeovy náruče. 100% Celkově tedy 80% (20.02.2007)

Zlatá šedesátá. Kolébka rockové hudby. U nás bylo tou kolébkou divadlo Semafor. Konkurs pro veřejnost pánů Suchého a Šlitra objevil řadu talentů, které utvářely pozdější obraz populární hudby, zejména big beatové scény. Samotný film tak zůstává velmi cenou sondou do atmosféry tehdejší doby. Jistě, nabízí se srovnání s dnešními Superstar, X – faktorem a nevím čím vším ještě. Možná leckoho překvapí, v jakém přátelském a uvolněném duchu to tenkrát probíhalo. Nikdo do vás nepere emoce pod tlakem. Všichni jsou přirození a lidé tak nějak rozumní. Přijde, zazpívá, hezky krátce popovídá. Žádná hysterie. Superstar je úplně jiný svět. Svět kýče, přetvářky, lidské hlouposti a trapnosti. Film KONKURS zůstává neocenitelným obrazem české společnosti začátku 60. let. Česká kultura může být Semaforu vděčná za mnohé. 75% (07.02.2012)

Patrně jsem staromódní, ale když se koukám na Konkurs, tak bych se rád dozvěděl, koho to vlastně hledají a rozhodně by mne zajímalo, kdo ho vyhrál. Pan Forman se však podobnými detaily nezabýval. Prostě mne zavedl mezi zpívající či kvílející slečny, které se svým projevem snažily zalíbit Suchému Šlitrovi natolik, aby mohly opustit své slibně se rozvíjející kariéry švadlen, jeřábnic, účetních či svářeček. Mně se tedy hodně líbila atmosféra Semaforu a když nad tím moudře podumám, tak zachycení tehdejší doby považuji za jediný klad tohoto snímku (05.03.2015)

z dnešního pohledu přetechnizovaných filmů a rychlých střihů velká nuda. navíc forman natáčel většinou pouze obraz, neměl na kameře mikrofon a dialogy jsou pak dotočené a synchron je mnohem horší než u jednohlasého simultáního videodabigu za socializmu. Některé dilaogy chybí úplně, tohle je pro mistra spíš ostuda. (06.09.2007)

Nemůžu si pomoct, ale 5! Možná je to hudbou, možná Láďou (Jakimem) a v předcházejících "Muzikách" Vláďou (Pucholtem), kteří se nám tu poprvé představují, stejně jako unikátní Jan Vostrčil - ale také Věra Křesadlová, skutečně krásná, a samotní Jiří Suchý se Šlitrem a vůbec celá jedna generace, hledaná a pozorovaná neskutečným a originálním Milošem Formanem. Setření hranic žánrů hraného a dokumentárního filmu, spontánní podoba natáčení (kamerou, nesenou panem Miroslavem Ondříčkem), neuvěřitelný Formanův cit. Co se stalo Věře Křesadlové, nechápu, ale je mi to strašně líto. A s kytarou Ladislav Jakim s kamarádkou (Markéta Krotká?) sice v konkurzu vybráni nebyli, ale zato se, ten kluk, rolí v Černém Petrovi postaral o navždy nesmazatelnou věc (na startu nesmazatelné české a slovenské filmové epochy). Pět palců nahoru, s tím, že bych v té době chtěl vyrůstat. (07.01.2009)