Obsahy(1)
Mladá žena z patricijské staropražské rodiny se zhroutila a je hospitalizována v psychiatrické léčebně. Nelineárně zobrazený příběh postupně odkrývá její osudy. Žena se vdala z lásky, ale pak se zranila a tak se seznámila s mladým lékařem. Když posléze porodila syna, zmocnila se jí nejistota, v přeludových stavech se totiž začala domnívat, že v nemoci lékaři podlehla a dítě je jeho...
Próza Jakuba Arbesa se stala podkladem pro experimentální, vysoce poutavou filmovou poému. Zápletka se postupně odkrývá v mozaikovitě kladených obrazech pouze vizuální formou, bez jediného slova.
(oficiální text distributora)
Recenze (15)
Náhodně vybrané dva němé filmy za jeden večer. Tklivé melodrama o podobách a možnostech lásky slova vlastně ani nepotřebuje. Taky nemohlo být zasazeno jinam (ani nemohlo vzniknout jindy) než do doby přelomu 19. a 20. století. Když není slov, hrají také detaily – působivé kostýmy, různá pražská zákoutí a samozřejmě hudba. K dohodnocení si ale budu muset přečíst předlohu. ()
zpočátku jsem myslel, že to divácky nedám...ale jak se příběh rozplétal, postupně mě to jakš takš chytlo...zajímavý jako experiment, ale v důsledku trochu samoúčelný...absentuje tu nějakej výraznější mystický prvek...ta melodramatičnost je místama obtížně zkousnutelná, hlavně skladatel to s tim preludováním vyloženě přehání...určitě dobře natočené a odvyprávěné, vytváří to specifický sevřený časoprostor, ale nemůžu se zbavit dojmu pseudoumělecké naondulovanosti...v důsledku je to o dost banálnější, než se to tváří... ()
Film pro náročného diváka, poněkud nepřehledný, nicméně přes úplnou absenci slov je příběh dovyprávěn. Hudba Luboše Fišera uvádí diváka do zastřené atmosféry staré Prahy. Prostor pro fantazii tu sice moc není, aby se divák v ději neztratil, musí být neustále přítomen a to mne malinko rušilo v tom, abych se atmosféře filmu zcela oddala. ()
Ano, je to filmová poema a ano, jako taková nemá s Arbesem nic společného. Proč ale za to jiné uchopení Arbesova příběhu Sadkovou trestat? Sněhurka od Disneyho taky neodpovídá krutému vyznění původní pohádky bratří Grimmů, ale to Disneymu nikdo nevyčítá, že? Hodnoťme dílo samo o sobě. ()
Odvážný film, který se obejde beze slov a vystačí si pouze s občasnými zvukovými efekty (kroky, smích, facky...), hlubokýma očima Jany Brejchové a samozřejmě se skvělou hudbou Luboše Fišera. Nicméně na Romanetto se budu někdy muset podívat ještě jednou, protože jsem od něj čekal něco trochu jiného a moji pozornost si dnes úplně udržet nedokázalo. ()
Reklama