Amadeus

Stalo se nemožné a dva géniové se sešli. Jeden z nich Wolfgang Amadeus Mozart prostřednictvím Toma Hulce a Miloš Forman, který se vrátil do své rodné vlasti natočit film, o kterém léta snil. O velké fresce plné hudby, kostýmů a emocí. A stalo se. Miloš Forman to dokázal. „Amadeus“ v žádném případě není a ani neměl být dokumentárně laděný životopis Wolfganga Amadea Mozarta. Je to zobrazení konfliktu mezi Antoniem Salierim a Mozartem, konfliktu průměrnosti a geniality v nepříliš vhodném človíčku. A to právě Salierim nedokázal překousnout. Scéna, kdy Salieri pálí kříž mluví za všechno. Kameraman Miroslav Ondříček čaruje a kouzlí a přináší nám nádherné obrazy. Každý by se nechal zarámovat. Theodor Pištěk je prostě geniální. Tak nádherné a věrné kostýmy se jen tak neuvidí. Frank Murray Abraham v roli Salieriho podal svůj životní výkon a své postavě vdechnul démoničnost a zvláštní auru. I když nevypadá nijak hrozivě, jde z něho strach. Tom Hulce jako Mozart naprosto excelovat a předvedl nám Amadea jako skladatelského génia, avšak hlavně jako genialitou obdařené roztěkané věčné dítě. Jsem hrdý na tento film, hrdý na Miloše Formana a hrdý na to, že dokázal natočit film, který se vyšplhal na Mount Everest mého TOPu. 100%. (19.12.2006)

Ano, tak Forman dokázal vykouzlit parádní záběry s kamerou, přesně to, na co já osobně nemůžu nadávat. Příběh příjemný, dokáže vtáhnout do děje. Jenže těch 180 minut je opravdu moc. Negativních událostí s Mozartem bylo až příliš a to se podepsalo na mém hodnocení a samozřejmě i ta vřískající opera. Kdyby byl Amadeus o hodinu kratší s menší dávky opery, rozhodně bych si ho užil více. (21.06.2014)

Proč 5*? Možná proto, že tímhle filmem Miloš Forman ze sebe udělal světovou režisérskou hvězdu, o které se nedá v žádné době pochybovat. Možná i proto, že film nemá slabou chvíli, celých neskutečných 180 minut ukazuje jak to asi vypadalo ... Možná ještě proto, že herci v tomto filmu nejsou žádné obrovské hvězdy, ale pod vedením mistra dokázali pozvednout své obyčejné herecké výkony do výšin, ke kterým se již v životě nevrátí. Ano jedná se o mistrovské dílo muže, který dokázal pro mnoho Čechů nemožné a prosadil se, tam kam se většina režiséru bojí jít, protože se bojí neuspět. (03.02.2007)

"This was a music I'd never heard. Filled with such longing, such unfulfillable longing, it had me trembling. It seemed to me that I was hearing the voice of God." Vážnou hudbu mám docela rád, ale nikdy jsem ji neprožíval tak intenzivně jako při poslechu Mozartovy hudby v Amadeovi. Především scéna ve které Mozart, na smrtelné posteli, diktuje Salierimu "Reqiem" - tomu říkám dokonalé splynutí hudby a obrazu. Nepochybuji, že naprostá většina režisérů si při sledování Formanova Amadea musí připadat stejně jako Salieri v opeře při poslechu "Dona Giovanniho". (05.07.2004)

.....a to byl, milí studenti, Bedřich Smetana. Teď vám pro porovnání pustím Mozarta a chci slyšet váš názor! Hodina dějepisu, polovina prosince roku minulého. Studenti mají hlavu opřenou o všechno možný, koukají jak venku sněží, spí. Naše generace. Prý generace bezbožných antitalentů na vážnou hudbu. Generace bez hudebního sluchu. Ani já nejsem vyjímkou. Neřadím se mezi ty, kteří gramofonové desky s vážnou hudbou používají jako podložku pod květináč, ale ani tomu nějak výrazně neholduju. Amadeus mě donutil holdovat. Donutil mě poslouchat. A to je setsakra těžký, zvlášť když uvážím, že já jsem byl jeden z prvních, kteří měli při poslechu hlavu v dlaních. Tohle je momentálně největší poklona, kterou mohu Formanovi udělit. Poklona, kterou nedávám každému. On si jí, myslím, rozhodně zaslouží....... 95% (16.11.2008)