Mistr

The Master je divnej film. Tohle byla první věc, co mi přišlo na mysl, když jsem na film koukal a i potom, co jsem ho dokoukal. Vlastně jsem z něj měl dost zvláštní pocit už když jsem se na něj chystal, ale Joaquin Phoenix byl přesně ten důvod, proč jsem film chtěl vidět. Výsledek je takový, že Joaquin předvedl další ze svých naprosto brutálních výkonů, u kterého jsem ale měl jeden problém. Vůbec jsem jeho postavě nerozuměl. Takovou psychicky narušenou postavu jsem totiž snad nikdy v životě ani neviděl. Netušil jsem, co udělá příští minutu, což bylo vlastně dobře a utvrdil mě v tom, že je opravdu precizní herec, který je pro roli schopný udělat cokoliv. Klobouk dolů. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na Hoffmana, který nebyl špatný, ale celé se to odehrává v takové zvláštní době padesátých let. Lidé se chovají zvláštně, celá ta atmosféra je dost divná, ještě se do toho připleta cosi, co by se dalo nazývat sektou. Fakt zvláštní film, těžký si z toho udělat nějaký hlubší obrázek. Snad jenom dodám, že i díky hudbě mi během filmu bylo dost nepříjemně, což byl vlastně účel, ale kvůli čemu nedokážu jít výš jak na tři hvězdy. (24.02.2013)

Další Andersonův majstrštyk. Smysluplnější komentář napíšu asi, až se mi to víc rozleží. Zatím jen tak přemítám, že je to film prostě o emocích, o psychologii obecně, o člověku jakožto fenoménu.. Vlastně je to strašně jednoduchý film (v tom dobrém slova smyslu), což nevylučuje to, že snese podle mě minimálně deset shlédnutí (jen tuším, samozřejmě). A ta sedmdesátka je nádherná..! PS: Ze současných tvůrců, kteří by se dali stále ještě označit jako "mladíci", je P. T. A. patrně jediný opravdu velký filmař. (15.06.2013)

Ó můj drahý, zpívání bylo velmi vítané po tom všem, co mně film předtím udělal. Amy Adams je bestie, už před tímto filmem jsem měla takový pocit (a jak se chová v rozhovorech, když nehraje!), ale teď už definitivně ji nemůžu nikdy přijmout jako představitelku kladné postavy. Zároveň byla nechtěla, aby to vypadalo, že ona na mě udělala největší dojem, jde spíš o to, že o obou úhlavních pánech už jsem si byla jistá, že mají v tělech dábly. Jednotlivé epizody jsou velmi působivě vybudované, ale zřejmě jsem postrádala silnější propojení mezi nimi navzájem. Nebo! je zrovna v tomto případě velmi dobře možné, že jsem to nepostřehla a musím v sobě film nechat uzrát. Protože třeba oblouček mezi dívkou na začátku a dívkou na konci je velmi dojemný a jemný, takže si nedovolím dělat absolutní soudy. (13.05.2016)

Mistr patří do kategorie filmů, se kterými si nevím moc rady. Na jednu stranu musí člověk uznat, že má vytříbenou formu, jeho režisér evidentně ví, co dělá, má talent a má i vizi, jenže co naplat, snímek patří do kategorie intelektuálních kousků, kde myšlenkové pochody tvůrců prostý smrtelník může jen těžko dešifrovat. Nevím, jak Mistra uchopit, dost dobře nerozumím, co mi chce Anderson sdělit, nevím zkrátka, co tím básník chce říct. Ve filmu se objevují dva špičkoví američtí herci, jedni z nejlepších své generace, oba dva mimochodem měli či mají složité charaktery a oba dokážou svým postavám vtělit nejednoznačnost. To by snímek spíš obohatilo, kdybych věděl, kam směřuje a o čem vlastně je. Je o přátelství? Určitě ne. Je o temných běsech, které spočívají v hlavách mnohých lidí? Tak trošičku. Je o manipulaci s lidskou psychikou? Částečně, ale rozhodně ne tolik, kolik by člověk předpokládal u snímku, který zřetelně odkazuje na počátky scientologie a jejího zakladatele. Člověk by zkrátka předpokládal, že posledně jmenovaného tam bude mnohem víc, ten materiál k tomu skýtal všechny předpoklady. Tady se Anderson tak nějak ztrácí ve svých obrazech a scénách. Ten film, především ve druhé půli, přes všechna svá pozitiva začíná nudit a zdaleka ne nevyužívá svůj potenciál. Ty 3 hvězdičky jsou ze všeho nejvíc za setkání s P. S. Hoffmanem a Joaquinem Phoenixem, ze kterého jde v některých scénách opravdu strach. V krátké době ztvárnil dva úplně rozličné charaktery, mám na mysli jeho kreaci ve snímku Ona. Celkový dojem: 55 %. (16.08.2015)

Jsou filmy, které se mi opravdu nechce hodnotit skrze hvězdičky, či procenta - koncept, který je problematický u všech filmů a skoro kontraproduktivní u děl jako Mistr. Nebudu se do toho nutit, stačí snad, když film doporučím lidem, kteří chodí do kina přemýšlet a učit se, nikoliv těm, kdo si chtějí odpočinout - Mistr není lehkým filmem, není zábavný a je pramálo příjemný (pokud nepočítáte krásu jeho formy a hereckých výkonů). Největšími oporami vám v tomhle myšlenkově a tématicky opojném díle budou jeho ústřední postavy a herci, které je na scéně ztvárňují - jakkoliv vás totiž možná budou míjet myšlenky a koncepty, které Anderson zapředl mezi řádky replik a vztahů (jako první přiznávám, že bych film potřeboval vidět ještě několikrát), většinu scén budete taženi charismatem Hoffmanova Mistra a úchvatně ztělesněným uzlíkem nervů a principů v podání Phoenixova Freddieho tak, že vám to bude skoro jedno. Studie velice specifické stránky lidské psychiky? Filmová událost, posouvající PTA do pantheónu největších filmových režisérů? Čas snad ukáže... (06.03.2013)