83. Annual Academy Awards

Na udílení Oscarů se vždycky těším a po naprostý katostrofě, když loni uváděli Alleck Baldwin a Steve Martin, u kterých jsem se téměř vůbec nenasmál a ještě tehdy byly nominovaný naprosto hrozný filmy je letošek s Anne Hataway a Jamesem Francem naprosto skvělý... jediný co mě rušilo, byl až moc snaživý dabing pánů z HBO, když jsem to sledoval ve Světozoru, no jsem poučen pro příště = najít si stream opět doma na internetu a vyslechnout si Red Carpet (z kterýho jsme neměli nic, jelikož čeští moderátoři mektali naprosto něco jinýho) a slyšet celý diskuze a proslovy a ne jen to co se jim podařilo přeložit..... Ale jak řikám jinak opět zábava a spokojenost ;) 80% (28.02.2011)

Moje druhé předávání Oscarů... A nuda nuda, šeď šeď. Martin s Baldwinem byli sice výrazně trapnější, než Franco a Hathaway, zároveň se ale vloni našlo několik vrcholů, které v letošní konstantní nezajímavosti chyběly... Výsledkem je tedy naprosto nezajímavý večer, který začal a skončil, aniž by dokázal zanechat nějaké dojmy (kromě rozhořčení nad nominacemi a některými výsledky, které ale s řemeslnou kvalitou večera nemají nic společného)... (02.03.2011)

Začátek mi připomněl nadmíru povedenou scénu ze Social Network, ale zbytek večera tak dobrý nebyl. Anne Hathaway by klidně moderování zvládla sama, James Franco totiž nejspíše vykročil z postele levou nohou. Tvářil se, jakoby moderování dělal na protest a jen prostě odříkal, co musel. O výběru nominovaných a výhercích je zbytečné se hádat, je rozhodnuto. (02.03.2011)

Bylo letošní předávání zlatých plešounů nudné? Vůbec! Spíše konzervativní a seriózní, s inteligentním humorem, který ovšem není vulgární a jednoduchý. Respekt k tradici hollywoodu jako místa, kde sny a příběhy ožívají a přinášejí zábavu a emoce milionem lidí. Úcta k tvůrcům a účinkujícím je na místě. James Franco a Anne Hathaway si opravdu sedli a jejich účinkování bylo zábavné, trefné a pohotové. Ohledně výsledků je možno diskutovat, nicméně vyhrát může vždy jen jeden a letos zřejmě po právu opanovala Oscary Králova řeč! (28.02.2011)

Koukám, že v hodnocení letošních cen Akademie působím jako černá ovce mezi bílými. Pokusím se to objasnit. Pro mě je možnost sledovat všechen ten lesk oscarového světa natolik silným zážitkem, že bych takto pálil, i kdyby tisíc klarinetů. V mém případě totiž předávání zlatých plešounů nespočívá v tom, že si nařídím budík na půl druhou, a zpod peřiny zapnu televizi. Já týden před oscarovou nocí ruším školu, vydávám se stopem do Prahy, abych zkouknul co nejvíce nominovaných snímků, a jízdu zakončuji ve Světozoru přímým přenosem udílení cen, za jehož každoroční zprostředkování nepřestanu být ČSFD nikdy vděčný. No a po jeho skončení mířím na Černý most, abych celý zážitek uzavřel dostopováním domů. Neberte to jako chvástání, nýbrž jako přiblížení skutečnosti, proč hodnotím tak, jak hodnotím. Ovšem, mám-li být spravedlivý, musím uznat, že letošní ročník byl poněkud chudý. Téměř žádná doprovodná vystoupení, i když jsme na ně před přenosem byli lákáni, statická a nevýrazná moderátorská dvojice, jejíž vrchol přišel již před nástupem na jeviště. Klip, kdy James a Anne putují po nominovaných filmech, byl famózní, avšak divákovo natěšení z něj na věci příští později přešlo v mírné rozpaky. Ceremoniál měl spád, to ano. Možná však až příliš velký, vždyť jde o vyvrcholení filmového roku! Vzpomínám na udílení cen v roce 2009, kdy kupříkladu v kategoriích Nejlepší herec a herečka v hlavní roli měl každý z kandidátů svého ´kmotra´, který jej představil. Letos něco podobného předvedl pouze Jeff Bridges, který vskutku zraje jako víno. Abych však vyvážil kritiku i pozitivními záležitostmi, obrátím list. Za pozitivní shledávám především samotné rozdělení sošek. Našel bych jen pramálo výsledných s otazníkem. Kupříkladu ocenění za hudbu pro The Social Network mě s ohledem na práci Zimmera a Rahmana zamrzelo. Ale budiž, světu vládne inovace. Mrzí mě též, že vyšel naprázdno film 127 hodin. Tentokráte mě totiž Danny Boyle opravdu oslovil. Ale zpět ke kladům. Mězi ně patří překladačské moderátorské trio, které se narozdíl od loňska vyhnulo trapným momentům a přesvědčilo mě, že o filmech skutečně něco ví. Dobrým tahem byla také přítomnost samotných hudebních skladatelů, jejichž skladby byly nominovány. Sečteno a podtrženo; opět povedený výlet za oscarovou nocí. Závěrem bych rád promluvil k těm, kteří se rovněž zúčastnili projekce ve Světozoru. Víte, dalo by se předpokládat, že uživatelé filmového portálu jsou filmoví fanoušci. Dále by se dalo předpokládat, že účastníci oscarové noci z řad vyvolených portálu ČSFD jsou filmoví fajnšmejkři. A dalo by se tudíž předpokládat, že filmoví fajnšmejkři vědí, jak se v kině mají chovat. Mám tím na mysli ten neuvěřitelný, mnou dosud neviděný bordel, který zůstal pod sedačkami. Ono je je to vlastně jedno, někdo to uklidí, že? Já ze sálu odcházel poslední, když tam zbyli právě už jen uklízeči. Nechtějte vědět, co si o vás, tedy i o mně, zkrátka o nás, povídali. O nás, o filmových fanoušcích z ČSFD. Nádherná pověst, děkuji... (01.03.2011)