Oscar 2018

Vtipy, režií i výběrem předávajících tak opatrné, až to bylo nudné. Jako kdyby se všichni ještě vzpamatovávali z trapasu, kterým končil předchozí ročník, a dělali vše pro to, aby se něco podobného neopakovalo. Anebo tvůrci večera prostě rezignovali na zvyšování atraktivity (a sledovanosti) a jen se chtěli s předáváním nějak důstojně vypořádat. Sebe i druhé vykrádajícího Kimmela už prosím víckrát ne. Příště by mohl moderovat třeba Kumail Nanjiani, který byl vtipný pokaždé, když promluvil. (05.03.2018)

Byla to příjemně strávená noc, potěšily klipové montáže (především ta k oslavě 90. výročí Oscarů s hudbou z Lásky nebeské a Lawrence z Arábie) a písničky. Z výherců mě potěšil hlavně James Ivory za adaptovaný scénář k báječnému snímku Call Me by Your Name. Fór v závěru jako odkaz na loňský trapas pobavil. Tak proč jenom tři hvězdičky? Protože se jelo víceméně na jistotu a mnohá překvapení aby člověk pohledal. (05.03.2018)

Koukám pátým rokem, takže mé znechucení není tak výrazné a vlastně se možná budu opakovat, ale každé roky zkrátka dostanem to podobné (až na loňskou výjimku s obálkami). Jimmy Kimmel i napodruhé fungoval jako moderátor úplně v pohodě (hlavně už ne Elen), ale doufám, že příští rok přijde na scénu zas někdo nový. I letos mě obtěžovaly reklamy (koho ne??), byl jsem tak nějak spřízněn s rozdáním ocenění (až na opomenutí the Post a Billboardy jsou film roku...a co se týče nominací, kde je sakra Wind River?) a opravdu mě obtěžovaly zpívané sekvence (kromě Showmana). Takže taková pohoda bez extra překvapení, 4 hodiny poměrně rychle utekly, ale vlastně jsem měl také takový pocit, že po velkém haló před oscary už po nich o jednotlivých filmech takřka neuslyšíme, a příští rok si to povinné martyrium zopakujeme..Já budu opět u toho. (06.03.2018)

Nevýrazný Kimmel, křečovité opakování ohraných fórů (kdo zapomene zmínit Meryl, jako by nebyl; špatná obálka; vodní skútr), ale naprosto luxusní prezentující výsledků, fajnové montáže a společensko-politický leitmotiv, který se v 80 % držel selského rozumu a dobrého vkusu. Příště si ale asi radši schrupnu... leta by to uváděl Kumail. (05.03.2018)

Klasika. Jednou se řeší Trump, pak nenominovaní Afroameričané. A na pódiu se střídají plamenné proslovy, kdy ten mluví o homosexuálech, další o Mexičanech, o smrtelně nemocných, další o právech žen.. A logicky musí těšit, že se právě kauza MeToo a hnutí Time’s Up nepromítly tak výrazně jako v případě Zlatý glóbů nebo britských cen BAFTA. Přesto jsou všechna ta silná gesta a teatrální potlesky k uzoufání. Nejvíc to ilustruje feministická výzva Frances McDormand, která nebyla spontánní, ale jednoduše teatrální. Proboha, chudáci přítomní muži. Nejprve Kevin Spacey, teď Casey Affleck. Smutné. Absurdní. Co se cen týče, pojítkem předávání byla uměřenost. Projevila se v početním rozdělení. Za sebe jsem rád za herecké ceny, vesměs souhlasím, pár filmů jsem ovšem postrádal, naopak příběh nevidomé outsiderky a vodního chlapíka raději nekomentuju, i proto nechápu ignorování Martina McDonagha, který výtečně napsal a zrežíroval příběh o bolestné ztrátě a dle hlavní hrdinky liknavosti kanceláře šerifa. Díky i za Rogera Deakinse, který se dočkal po čtrnácti nominacích. Celkově to má nicméně pořád šťávu a atmosféru. A já prostě Hollywood žeru. Jen příště prosím bez hesla: opatrnost na místě!! (06.03.2018)