Atlas mraků

Film, pri ktorom by som nikomu nevyčítal ani odpad!-ové hodnotenie. Tykwer a Wachovskí v najvizionárskejšom diele všetkých čias, ktoré si síce nekladie a ani neodpovedá na otázky, ktoré čakali najzarytejší milovníci filozofických diskusií, ale spracováva témy akcie-reakcie, príčiny a dôsledku v niekoľko-generačnom a niekoľko-príbehovom epose. Sklamania a zmätky, ktorým som sa nevyhol ani ja sú potláčané úžasnou režisérskou zručnosťou, novátorským rozprávačským prednesom, hereckým umením, skvostnými dialógmi a jedinečnou prácou maskérov. Málo chýbalo k stopercentnému zážitku, ale som si istý, že ďalšie zhliadnutia si ho vynútia. 90%. (03.11.2013)

Láska, víra, naděje - nihil novi sub sole, kvůli tomu netřeba trávit 172 minut v kině. Ještě že do toho nenarvali přestávku, to už by opravdu Atlas měl rozměry sibiřských plání a týdne bez vody. Všechno se vším souvisí, když to má dobrou hudbu, rozhodně to není na škodu. Nutno říct, že to je velmi výpravné, postavy se vypravily ledaskam, zpravidla ty cesty provázeli mnozí efektové. Chvílemi na mě poblikávaly čtyři hvězdy, přiznávám, že skrz slzy, ale z kina jsem odcházela spíš s pocitem, že mám po těch třech hodinách strašnou žízeň, než že by mi hlavou jely obrázky z filmu. Celkový dojem je takový, že tady zas někdo evidentně zpackal docela dobrou knížku. Ten dojem mám přesto, že jsem Atlas mraků nečetla. (17.12.2012)

Podobně éterické a s myšlenkovým přesahem jako například Fontána, či Tree of Life, avšak daleko méně povrchní. Zatímco v předešlých snímcích se režiséři až příliš nechávají ukájet svojí vlastní režijní precizností a křičí do světa "hele koukej jak jsem dobrej", tak bratři Wachowští jsou v rámci jak vizuální estetiky, tak dějové koncepce daleko střídmější a účelovější - tedy více pro diváka. Celek tak působí mnohem uchopitelěji, srozumitelněji a ve finále přehledněji. Vše dává smysl, vše krásně zapadá. Film o lásce. Na první pohled složitý, komplikovaný, osobitý, ve finále jednoduchý, dávající na odiv nejjednoduší prozaickou myšlenku. Scéna z Neo Soulu je vizuálně neuvěřitelně vizionářská. Jeden z vrcholů roku a v rámci "neo-art-filozofického" subžánru nejvyzrálejší příspěvek vůbec. (24.11.2012)

Pracně komponovaná symfonie, která v sobě teoreticky má všechno a chce myšlenkově dosáhnout na každého, kdo jí věnuje pozornost. Ale já zkrátka na konci téhle tříhodinové štace nezůstal oslněn, ale spíš nepříjemně rozčarován. Wachovští i Tykwer nešetří vizuálně dokonalými režijními nápady, ale vzhledem k nevyváženosti jednotlivých příběhů jde téměř o plýtvání. V takovém Neo Soulu bych nejraději trávil minimálně polovinu filmu, protože akční sci-fi od téhle tvůrčí dvojice podvědomě očekávám. Bohužel důchodcovská odysea, námořnické blouznění nebo novinářská paranoia mě většinu času smutně míjely a ani při katarzi jsem si k nim přímou cestu nenašel. Je to zklamání o to větší, že jsem tomuhle týmu vážně věřil – abych pak místo dějovým linkám věnoval pozornost tomu, v jaké roli, rase či pohlaví se zrovna objeví úžasný Tom Hanks nebo zrající Halle. (10.06.2013)

[imdb: 7.9/10] | me: Na to, aby človek vstrebal a vychutnal si každú dejovú vrstvu filmu je jednoznačne potrebných viacero pozretí. Môžem otvorene povedať, že je to film, ktorý pri prvom vzhliadnutí počas prvej polhodinky (možno aj dlhšie) pôsobí vyslovene mätúco a chaoticky. Divák nevie, kde sa práve nachádza a prečo sa deje to čo sa práve deje...Ono sa to cele časom ustáli a človek sa zorientuje v jednotlivých príbehoch a líniach. To už však je trošku neskoro, pretože všetko čo sa udialo predtým je mierne mlžité a súvislosti sa preto spájajú trocha ťažšie. Pre celkové pochopenie filmu to nie je ale až taký problém, skôr by som povedal komplikácia resp. istá nepríjemnosť. Príbehy samé o sebe sú zrozumiteľné a pokiaľ by nebolo medzi nimi prechádzané v tak zúrivom tempe všetko by malo hneď jasnejší charakter. Oceňujem však spôsob akým dochádza k prechodom medzi jednotlivými rovinami - to čo je v jednom príbehu koncom scény je vo veľmi podobnom štýle začiatkom, resp. pokračovaním scény ďalšieho príbehu a vďaka tomu je tok medzi jednotlivými líniami spojitý a vizuálne príjemný. Taktiež oceňujem puto, ktorým sú medzi sebou všetky vrstvy filmu prepojené. Dáva to divákovi možnosť hľadať vo filme všakovaté vzťahy. Ako som už však spomenul - na to aby bolo možné zachytiť a vstrebať všetky súvislosti je jednoznačne potrebné si film pozrieť minimálne ešte raz - Následne opätovný štart zrazu dáva zmysel a tak je možné v úvode nachádzať to čo predtým nebolo vzhľadom na časté skoky a množstvo dejov možné. Aby som to zhrnul - je to film, ktorý ponapína mozog a pozornosť a hoci by mohol byť realizovaný s menšou agresivitou tempa stále to hodnotím viac než pozitívne - práve kvôli jeho variabilite, hereckým výkonom, maskám, hravosti a hlavne snahe priniesť o čosi hodnotnejší filmový kúsok. Fear, belief, love phenomena that determined the course of our lives. These forces begin long before we are born and continue after we perish. (18.01.2013)