Godzilla

Godzillácké filmy nikdy nebyly inteligentní a už vůbec NESMĚJÍ být realistické. Hrozba zničení se musí jevit jako nepochopitelná a nepřijatelná. Původní filmy jsou postaveny na očekávání, napínání a "nevidění". Později, kdy se z Godzilly stala popkulturní ikona, se základem naopak staly souboje s jinými monstry a Godzilla už není bad guy, ale good guy. Poslední hollywoodský film s Godzillou se tak po svém velmi dobře vyrovnává s oběma těmito fázemi a nároky. Skvělý nápad hned dvakrát(!) neukázat velkou bitvu a napnout nás až do finále, kde God-sillák předvede svůj wrestlerský final-move, ze kterého nám spadne čelist, je prostě ten nejlépe využitý staromódní postup. Je jasné, že mladší hyperaktivní generace diváků z toho ale bude nesvá. Film řeší nejenom střet (křehké) civilizace a (hrozivě nevyzpytatelné) přírody , ale i dvou kultur, japonské a americké. Ta americká se jeví stejně "navíc", jako lidstvo samo. Bez ní a jejích rodinných hodnot by se však příběh nedal ukoukat. Každopádně, žádný jiný velkofilm nedělá z lidí tak bezmocné statisty jako tento, a nikdy nebylo tak třeba milovat monstrum, které je k naší lásce netečné. (Delší článek zde: http://respekt.ihned.cz/delnici-kultury/c1-62224170-godzilla-jako-trenazer-bezvyznamnosti-a-ztraty-iluzi) (13.05.2014)

Něco mezi Emmerichem a klasikou. Z Emericha si to bere silný vizuál, který je podobně kvalitní, jako na svou dobu předchůdce, má stejně silná panoramata a ještě promakanější detaily, zatímco z klasiky si to bere především vzezření monster a hlavní dějový mustr. Emmerich byl daleko víc okázalý a efektní, tady je to těžce efektivní a v rámci mezí přízemní filmařina, ačkoliv velké finále nechybí. Lineární houstnutí atmosféry skvělé, hlavní postavy a jejich pobyt na plátně přímo nečekaně proměnlivý a vzhled Godzilly na smajlíka. Je to zajímavý blockbuster, který není tak robustní jako byl předchůdce, ale určitě je chytřejší, filmařsky promakanější a nespolehající jen na destrukci všeho možného a formální atraktivitu, ale i na vedení herců, scénář, střihovou skladbu a hlavně je ve vzduchu cítit pocta původním filmům. (16.05.2014)

Porovnání s předchozí Godzillou být bohužel musí, i když to vlastně ani nejde. Nehodnotím ale filmy jako takové, hodnotím spíš dobu, kdy jsem dané filmy viděl. Dneska bych oba hodnotil nejspíš i stejně, první americká Godzilla ale u mě pořád zůstane s lepším hodnocením, protože jsem na tenhle film nestál frontu ve videopůjčovně a nemluvilo se o něm tak dlouho, jako o tom prvním. Také jsem byl mladší a ty kraviny, co tam Emmerich naplácal jsem tak nějak ani nevnímal. Bral jsem ale fakt, že vše je totálně monumentální a tak nějak si to užíval. Tady třeba beru fakt, že Gareth Edwards to konečně natočil tak, jak nemůže Japonec říct ani slovo. Také se mi líbí, že v rámci příběhu je to úplně jiný svět, u čehož jsem vlastně i rád. Emmerichova Godzilla byla brutální nesmysl a neměla s původní Godzillou nic společného. Také se mi líbí i to, jak Edwards pojal digitální efekty. Každopádně u takového filmu je to možná i dost na škodu. Udělal to tak jako když točil Monsters a nevím, jestli to plno lidem sedne. Tenhle undergroundový způsob totiž Godzille moc nešmakuje, zdá se mi. Noční akční scény, ve kterých nevidím skoro nic mě dost rozčilovali. Na druhou stranu i ty měly své kouzlo, proto zůstávám u lepších třech. (29.10.2014)

Nezávislí režiséři by se neměli pouštět do komerčních blockbusterů ... pak bych se na ně nemusel těšit a odcházet z nich zklamaný. Akce je tu podle mě dostatek, ale nestrhne, což je daleko větší problém, než kdyby jí podle něčích měřítek bylo málo. Nejzajímavější postavu film odpraví v první třetině, po zbytek stopáže pak už všichni jenom tupě čumí a buď vymýšlí kraviny (s bombou se tu šachuje podobně prapodivně jak v posledním Nolanově Batmanovi), anebo se snaží z diváka dolovat emoce (bez účinku). Kdyby se na ten "příběh" vykašlali a nechali by monstra, aby se mezi sebou jenom akčně řezala, udělali by líp. Jenže to neudělali ... a výsledek v mnoha momentech vyloženě bolí. Vizuálně je to dle očekávání první třída, některé výjevy bych si nejradši vytisknul a pověsil na zeď, ale v pohybu je to celé takové nemastné neslané. A úplně nejvíc mě sralo, jak se ten charakterově absolutně plochý hlavní hrdina vždy objevil tam, kam čistě náhodou zamířila i monstra. Že takové byly i předchozí japonské Godzilly? Tak v tom případě kravina zůstala kravinou. A já nemám rád kraviny. Snad to v příštím roce podobně nezabije i Colin Trevorrow... (15.05.2014)

Je to vydarený akčný katastrofický sci-fi thriller. Má veľmi dobrý príbeh o vojakovi, ktorý sa práve vrátil zo služby, pričom túži byť len so svojou rodinou, no keď sa dozvie, že jeho otec bol uväznený v Japonsku kvôli vstupu do zakázanej zóny, vydá sa za ním. Čoskoro si uvedomuje, že jeho absurdné vysvetlenia ohľadom smrti matky sú skutočne pravdivé a ľudstvo začne čeliť nečakanej a mimoriadne nebezpečnej hrozbe, útoku veľkých a prakticky nezastaviteľných monštier a tak musí vojak urobiť všetko preto, aby sa dostal domov k svojej rodine, no uvedomuje si, že najlepšie riešenie je využiť svoje vojenské schopnosti a postaviť sa hrozbe. So spracovaním som dosť spokojný, už niekoľko úvodných sekvencií mimo hlavného deja ma veľmi príjemne prekvapilo a bolo mi jasné, že v tomto prípade sa nebude jednať o žiadny štandardný hlúpy blockbuster, ako výrazná väčšina konkurencie a našťastie sa to už nezmenilo. Jedine hlavný hrdina mi prišiel spočiatku trochu nevhodný, ale čoskoro som si predsa len uvedomil, že tu aj napriek dostatku priestoru nepredstavuje klasického hrdinu a tak ani s týmto som nemal žiadny problém. Takže väčšinu času pôsobí dej na pomery žánru nadmieru zaujímavo a pritom aj celkom nepredvídateľne, keďže sa nevenuje len civilistom, ale aj vysokopostaveným ľuďom, dá sa vytvoriť komplexný obraz o celej situácii, čo rozhodne poteší. Tiež chválim absenciu humoru, celé to pôsobí tak seriózne a dokonca aj atmosféricky a v priebehu sa dá nájsť plno vydarených sekvencií. Síce finále ma už nebavilo až tak moc, ako zvyšok filmu, ale to som aj čakal, keďže inak to už vlastne ani skončiť nemohlo a tak sa nad to dokážem povzniesť, ani toto nie je zlé a hlavne, že ma to väčšinu času veľmi bavilo. Akcie je tu pomerne dosť a je výborná. Jedine ma mrzí, že až príliš často sa odohráva v noci, pričom až dve sekvencie mi prišli dosť neprehľadné, ale inak je očakávane veľkolepá, perfektne technicky zvládnutá, pomerne rozmanitá, chválim zaujímavý prístup tvorcov, kvôli ktorému akcia často nevyzerá tak, ako by sa dalo čakať, napríklad strihnutie sekvencie tesne pred súbojom a následné sledovanie v televízii a dokonca mi tieto scény prišli aj dosť napínavé, takmer až hororové. Najviac sa mi páči celá časť na moste, prvé veľkolepé stretnutie s monštrom a plno výborných menších scén, ako útek pred horiacim vlakom. Herecké obsadenie je na tom dobre, Aaron Taylor-Johnson nie je až tak výrazný, ale nakoniec mi tu celkom sedel, k tomu výborný Ken Watanabe, potešia aj Elizabeth Olsen, vojenský veliteľ David Strathairn a v menších úlohách aj Bryan Cranston a Juliette Binoche. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, prvotriedna vizuálna stránka, skvelé efekty, seriózne a atmosférické prevedenie, tu v rámci žánru môžem vytknúť len pár spomínaných detailov. Keby všetky blockbustery boli v takomto nie až tak tradičnom a celkom dospelom štýle, hneď by som bol spokojnejší. Jeden z najlepších filmov svojho druhu za dlhú dobu. 78% (29.08.2014)