Godzilla

Lépe to dopadnout nemohlo a Edwards splnil, co slíbil. Umně balancuje na hranici mezi poctou jeho milovanému Spielbergovi (takže nás, stejně jako Spielberg v Čelistech velkou část stopáže napíná pouhými náznaky) a poctou všem 29-ti filmům s přerostlou ještěrkou a čtyřem godzillím generacím společnosti TOHO, které započaly roku 1954 a s velkou pompou „zavřely krám“ roku 2004. Zejména s posledními dvěmi – "alternate reality" sérií a následující "new generation" sérií má nová Godzilla spoustu shodných znaků a styl vyprávění. Směju se některým kritikám zdejších přemoudřelých pubíků, kteří jsou políbeni maximálně Emmerichem a podivují se (samozřejmě zcela od věci), že Godzilla šlehá plameny, polyká atomovky a nohy má jako slon. Jenom tak dokazují svojí neznalost a ignoranci. Já kvituji, že Edwardsovi se podařilo téměř nemožné – najít balanc mezi klasickým hollywoodem a japonskou poetikou godzillí série, kde bylo, je a doufám, že i bude vše možné.__PS: Herci jsou tady, stejně jako u japonských originálů, v podstatě zbyteční a řešení jejich rodinných vazeb se také nijak neliší od japonských bratříčků, takže je zbytečné nad tím lkát. (16.05.2014)

Něco mezi Emmerichem a klasikou. Z Emericha si to bere silný vizuál, který je podobně kvalitní, jako na svou dobu předchůdce, má stejně silná panoramata a ještě promakanější detaily, zatímco z klasiky si to bere především vzezření monster a hlavní dějový mustr. Emmerich byl daleko víc okázalý a efektní, tady je to těžce efektivní a v rámci mezí přízemní filmařina, ačkoliv velké finále nechybí. Lineární houstnutí atmosféry skvělé, hlavní postavy a jejich pobyt na plátně přímo nečekaně proměnlivý a vzhled Godzilly na smajlíka. Je to zajímavý blockbuster, který není tak robustní jako byl předchůdce, ale určitě je chytřejší, filmařsky promakanější a nespolehající jen na destrukci všeho možného a formální atraktivitu, ale i na vedení herců, scénář, střihovou skladbu a hlavně je ve vzduchu cítit pocta původním filmům. (16.05.2014)

Baví mě představa pubertálních popcornožroutů jdoucí na další Pacific Rim, případně Emmericha a dostávající Edwardsův v tradici zakořeněný sequel, který Godzillu neikonizuje jako hrozbu, kolem níž je potřeba akčně kroužit a kochat se destrukcí, ale jako kámoše, kterého matka příroda využívá jako ultimátní regulační prostředek, zatímco lidi (resp. Američani) statují a veškeré průsery ve filmu způsobují svojí vlastní debilitou vycházející z touhy řešit konflikty sami bez otevřenosti k poznatkům jiné kultury. Což samozřejmě všichni vykládají jako přešlapy proti logice, ačkoli nikdo nezná svět, v němž by koexistovala jadernou energií napájená MUTA, takže pasovat nějaký neprůstřelný realismus na podobný fikční svět, jenž jde očividně ve šlépějích šedesátileté historie, vlastně ani nejde. Godzilla je (imho, samozřejmě) hodně pevně uchopený autorský projekt nadšence, který vyžaduje, aby měl sledující divák alespoň nějaké godzillovské základy a chápal tudíž přebíhání od stylu a myšlenek poválečné japonské kaiju kinematografie k japonsko-americké moderně, která si zachovává intelektuální přesahy a zároveň dovede gradovat k jedné z nejimpozantnějších monstr-fatalit na stříbrném plátně. (15.05.2014)

Kde je Hamlet? Zase se někam schoval. Ale kdyby tady byl, přesně vím, co by ti řekl... Asi tak první třetinu se daly ocenit alespoň stalkerovské reálie. Pak to bylo dementní, a to tak, že víc než Emmerich. I ta Emmerichova potvora totiž při své demenci dává alespoň v rámci svých vlastních pravidel smysl. Tohle je pro mě osobně podobný jako Nolanův Batman. Snaha křížit monster žánr/komiks s temnou realitou dopadá po stránce logiky katastrofálně. Zcela otevřeně přiznávám, že někde u převozu jaderné hlavice vlakem jsem přestal pobírat i ty zbytky chatrné dějové konstrukce, co tam ještě byly. Proč se vždycky potvůrky jentak pošťuchujou, co s tím zárodkem vlastně celou dobu dělali, proč jsou ty lodičky tak pěkně naskládaný pět metrů od sebe, proč je v celý armádě jedinej pyrotechnik, ten seznam by vydal na knihu. Zkrátka u tohohle bych s chutí napsal scénář pro honest trailers. Čili, Emmerich byl aspoň blbej tím způsobem, že to je vtipný, tohle je jenom blbý s pár vizuálně pěkně provedenejma záběrama. (22.08.2014)

No jasně, hlavní je RODINA. A zkuste o tom mluvit tak, aby to nevyznělo jako klišé... O "nové" Godzille jsem slyšel všechno možné, takže PR byl splněn a já si nedokázal představit, že v současnosti někdo natočí spektákl, bude o něm přemýšlet, takže k tomu navede i diváka a dokonce i já, tupý ignorant, kterému se líbil Emmerichův dinosaurus, ocením patinu a to, co není vidět a při setkání s příšerou se na ni budu USMÍVAT jako na někoho, na koho jsem čekal celý život. Bylo to sice pozvolné, ale je to po dlouhé době film, který je na jasnou stovku (Transformers: Zánik jsou totiž jen plané vyhrožování). Cítil jsem se jako o dvacet let mladší!! (05.06.2014)