Terapie láskou

Romance pro blázny. Nejsou tu klasické romantické typy, jsou tu samí blázni, jeden vedle druhého. Je jedno, zda se někdo léčil v psychiatrické léčebně nebo ho pánové v bílých pláštích tak nějak zapomněli doma, tady jsou lidi, se svými obsesemi, které potkáváte kdekoliv a kteří své problémy léčí svými specifickými postupy. Vytváření pouta mezi lidmi skrze to, co mají společné a v čem si jsou blízcí je přeci naprosto normální a přirozené. Tak proč ne u bipolárního jedince se sklony k násilí? Na mě to fungovalo, i když jsem si uvědomil že ta Jennifer Lawerence je vlastně tuctová holka, která má pěkné tělo a vlasy (ale kdyby ke mě lezla po čtyřech...hm:)). Vždyť v troše toho šílenství je vlastně i zvrácená vychytralost... (28.01.2013)

Tentokrát jsem opravdu ve velkých rozpacích, jak bych měla ohodnotit film, kde bylo tolik slovních přestřelek, že jsem v tom měla chvílemi docela hokej. Vdechnout do příběhu tu správnou atmosféru je dost náročné, ale tady se jim jí podařilo naservírovat docela chaotickou, alespoň v té úvodní části. Nakonec všechno převážil vynikající výkon okouzlující Jennifer Lawrence a myslím, že by se našlo víc mužů, kteří by takovou terapii s Tiffany okamžitě přivítali (ovšem předpokládám, že bez toho tance). Příběh o dvou lidech, kteří trpí nějakou formou psychické újmy a každý se s tím snaží nějakým způsobem vyrovnat, ovšem ne vždy přijatelně pro své okolí. Porozumět takovým lidem je někdy velmi obtížné, tak jako tady to bylo například pro Patova otce. Bradley Cooper hrál taky skvěle a myslím, že do toho dal všechen svůj um. Oběma jsem fandila a dokonce jsem postřehla i fungující chemii i když ne v takové míře, jak bych si představovala. Ale po delší úvaze zjišťuju, že bych urazila jiné čtyřkové filmy, kdybych jí dnes dala taky. (14.01.2013)

5/10 Dysfunkční film o dysfunkčních postavách. Ovšem dokonale vykalkulovaný a lacině sentimentální. Tohle melodrama po mně sjelo jako po igelitu, který na sobě nosil Bradley Cooper při běhání. P. S. Hrdinové NEBYLI neurotičtí, viz základní rozdíly mezi neurozami a psychozami. Proto kohokoli, kdo ví něco o psychopatologii, bude tenhle rádoby indie film iritovat:) Vynikající recenze Jana Gregora na aktualne.cz. (14.01.2013)

Pôvodne som sa mal výčitky voči tomu, že som sa počas filmu bavil, smútil a páčil sa mi aj po jeho skončení, no skrátka som to O. Russellovi zožral aj s navijakom. Potom som však zistil, že asi niesom jediný, a tak na tom filme asi niečo bude. Pokiaľ bežné rom-comy trpia nedostatkami ako príšerní herci, medzi ktorými nie je cítiť chémiu, scenárom, kde už počas piatich minút viete predvídať záver, či prvoplánovou melodramatickou zápletkou, tu nie. Herci sú skvostní, chémia je tak hmatateľná, že by som miestami nevidel Bradleyho a Jennifer ale Pata a Tiffany, scenár ma naozaj podarené dialógy, ktoré oplývajú šarmom a eleganciou, zápletka je jednoduchá, no dej filmu sa naozaj nedá porovnávať s tuctovými nádielkami bežnej hollywoodksej produkcie. Každá scéna má svoj zmysel, je to nepredvídateľné, milé, kreatívne, očarujúce a ja sa zase prichytávam pri tom, ako sa nad tým infantilne rozplývam. Každopádne sa mi to teda páčilo, bol v tom cítiť závan žánrového čerstvého vzduchu na poli romantických klišé komédií. 85%. (03.04.2015)

Po tom, jak mě navnadily ukázky na předávání Oscarů, docela zklamání. Příliš mnoho ukřičených až hysterických scén, romantická linka postrádá náboj, kterým by zaujala, a scénář vzhledem k tomu zbytečně dlouhý. Oceňuji, že se tvůrci snažili o trochu jinou než tradiční klišovitou hollywoodskou romanci s krásnými lidmi a jejich nanicovatými problémy, ale výsledek bohužel zůstal na půli cesty. Za zhlédnutí Silver Linings Playbook stojí, ale jednou to bohatě stačí. (03.03.2013)