Válka, kterou nevidíte

Fascinuje mě, jak se mohu v komentářích dočíst, že jde o konspirační dokument salónního levičáka (tím je pravděpodobně myšlen člověk, který dělal válečného novináře už ve Vietnamu), když v něm vystupují samotní novináři, kteří hráli na válečnou strunu a doslova se v něm kají za své omyly a neprofesionalitu, kterou předváděli před a při napadení Iráku. Monumentální lež o zbraních hromadného ničení je dnes vyvrácena i samotnými představiteli USA, i přesto se najde spousta idiotů, kteří tu válku o ropu a smrt milionu civilistů stále obhajují a podporují. Pochopitelně, právě oni nemají absolutně žádné informace a ještě méně přehledu a ovlivnění jsou pouze vlastním subjektivním přesvědčením, které nemá s informacemi vůbec nic společného. Pilger je ve válečné novinařině dlouholetý pojem a já jeho dokumenty žeru, protože pokaždé nabídne úhel pohledu, který západní média nenabízí. Klást správné otázky správným lidem a neoblomně trvat na odpovědi, to je pravá úloha novináře. Přepisovat a nechat si diktovat, co mohu nebo nemohu zveřejnit, to je propaganda v Goebbelsově/komunistickém střihu. USA a její zahraniční politika jde přes mrtvoly od té doby, co shodila atomovou bombu na Japonsko a odstartovala tím studenou válku. Její propaganda funguje od té doby natolik dokonale, že ačkoliv by většina jejich prezidentů od Trumana dál byla označena za válečné štváče a zločince (nebýt to Američané), v USA a Evropě se těší prazvláštní úctě a respektu, i díky médiím a jejich naprosté neochotě informovat pravdivě, celistvě a objektivně. Pokud někdo odsuzuje nacisty za vraždění civilistů, pak je pokrytec, pokud to samé přehlíží, či dokonce kvituje u tzv. "bojovníků za demokracii", kteří nemají s demokracií společného absolutně nic. Je třeba se z té hollywoodské pohádky tvrdě probrat a začít myslet vlastním mozkem, USA není nic jiného než novodobá variace na britské rozpínavé impérium před sto lety. I já sám si prošel dlouhou názorovou proměnou než jsem k tomu díky získaným informacím a studováním novodobé historie přišel, bohužel mi v tom žádné české médium nepomohlo ani slovem, naopak jsem byl od mala masírován všemožnými pořady a kreslenými pohádkami o tom, že je to země, nad kterou není. I díky tomu dnes považuji 900 000 mrtvých civilistů v Iráku (nebo např. 4 000 000 mrtvých civilistů ve Vietnamu) za stejnou váhu jako 900 000 mrtvých Američanů (nebo např. 4 000 000 mrtvých židů v koncentrácích). Pro někoho je první údaj jen číslo a ten druhý potenciálně správné oběti. Třeba ale jednou budou ve vedení redakcí sedět lidé, kterým bude z představy jejich rozstřílených a roztrhaných děti natolik na blití, že se z čísel rázem stanou lidé a čtenáři budou mít konečně k dispozici informace, ze kterých si vytvoří zdravý názor, ne předem objednaný. Tvůrce tohoto dokumentu nám ukazuje už dnes, že ty čísla lidé jsou, je jen na jednotlivcích, nakolik budou chtít zapojit vlastní mozek, úvahu a představivost při sledování, nebo nakolik jim lenost zavelí jít raději zapnout CNN nebo českou Novu/ČT/Primu a vědět to své (vůbec nic). 100% (28.11.2013) (méně) (více)