Orel Eddie

Možno niekoho pobúri moje nízke hodnotenie, a tak sa pokúsim ho odôvodniť. Väčšina ľudí má rada príbehy s hrdinami, ktorí veľa rozumu nepobrali (Forest Gump), ale vďaka šťastným náhodám dokážu závideniahodné veci. Alebo tvrdohlavým, 80 kilovým cvalíkom so silnými dioptrickými okuliarmi a vyhradenými poslednými miestami v pretekoch. Ten je celebritou, ktorej na slávu aplaudujú davy. Niet sa čomu čudovať, veď pohľad na hlúpejšieho, nešikovnejšieho, tlstejšieho atď. dokáže potešiť a povzbudiť. Veď uvedomenie si, že stačí iba trochu šťastia a úspech zažijeme aj my, je veľmi nádejný pocit. To je aj dôvod prečo tomuto filmu nemôžem dať viac ako dve hviezdičky (keď už som Forestovi nadelil celé tri). (15.03.2017)

Film, který nám dává křídla. Směs šablonovitého autobiografického příběhu o cestě za svým snem a té nejupřímněji, s neskrývanou láskou a obdivem k titulní postavě i sportu samotnému předkládané životní komedie, která k nám z našlapané filmové konkurence, stejně jako člověk typu Eddieho z mamutího můstku, nepřiletí zrovna každý rok. Příběh, jenž si na nic nehraje, ale svým formálním umem, cenným distancem od tupého idealizování a krásným happyendem pohladí po duši více než většina ostatních. Jackman cool, Egerton boží... 85% (21.04.2016)

Jít si za svým, neotáčet se za neúspěchy. Vzít si z nich jen to dobré a pospíchat za další výzvou. Nevyšlo to už mnohokrát, na skokanském můstku nicméně nějaká šance na vysněnou olympijskou účast je. Zvlášť když Velká Británie pamatuje ve své olympijské historii jediného (neúspěšného) skokana. Postrach můstku přichází na scénu. Velkým plusem je to, že nejde o typickou životopisnou nudu, kterou nás tvůrci každoročně několikrát zásobují. Ano, tenhle neúnavný optimista skutečně „skákal“, ale je radost sledovat, jak se drápe nahoru. Celé je to stylové, velmi sehrané a má to (alespoň v první hodince) velmi slušné tempo. Omlouvám se, obrýleného Tarona Egertona jsem jaksi nepoznal, jeho bezprostřednost je nicméně kouzelná. Stejně jako zprvu neochotného a chlastajícího kouče (a hlavně Australana, který sníh asi moc nezná) Hugh Jackmana. Chemie mezi nimi funguje, navíc jim nahrávají vděčné vedlejší postavy. Zhruba v polovině se to ovšem přehoupne do předvídatelných vod (už předtím to přitom bylo na hraně), kdy jen sledujeme, kdy, kde a s jakou pompou skočí, kdo mu hodí nějaký ten klacík pod nohy a jak bude nakonec i taťulda u televize slzet dojetím. Je fajn snít, páč se to dnes trochu vytrácí. Ale tři hvězdy jsou tak akorát. Na mě prostě až moc šablon. (02.05.2017)

Eddie Edwards se o filmu vyjádřil, že je pravdivý jen z pěti procent, ale že chápe, proč to tak filmaři udělali, a že se mu film líbil. A já jsem na tom kupodivu stejně. Čert vem realitu, tohle je prostě film o cestě za svým na první pohled velmi nereálným snem. Ale funkcionáři z MOV už se postarali, aby jim do jejich elitního klubu nelezli další exoti. Tenhle film tedy zobrazuje konec éry, kdy k OH patřila Coubertinova myšlenka víc než sloty na reklamy. A je z něj zřejmé, že je to špatně. (20.04.2016)

Nečekal jsem, že mě film v průběhu takhle chytne a důkladně sevře za koule a nepustí až do srdceryvného finále.Tarona Egertona jsem si oblíbil už v Kingsmanovi, zde pouze potvrzuje své herecké a charismatické kvality a svým výkonem tahá film velmi vysoko. Potěší i Hugh Jackman v nezvyklé roli. Na konci jsem bulel jako želva dojetím a radostí.. Uff Super film.Na 5* to není jen proto, že jsem očekával větší kanonádu vtipů. 85% (14.05.2016)