Režie:
André ØvredalScénář:
André ØvredalKamera:
Hallvard BræinHrají:
Otto Jespersen, Glenn Erland Tosterud, Johanna Mørck, Tomas Alf Larsen, Robert Stoltenberg, Urmila Berg-Domaas, Hans Morten Hansen, Knut Nærum, Eirik Bech (více)Obsahy(5)
Ačkoli zbytek světa zná troly především jako figury z fantasy či malé roztomilé skřítky s velkými bříšky a naježenými vlasy, v Norsku jsou postavami národního folkloru, vystupujícími v báchorkách, které čtou rodiče dětem před spaním. Mají vlastní propracovanou mytologii a existují v různých podobách, od dobrotivých bytůstek po gigantická krvežíznivá monstra. Jenže co když trolové opravdu žijí a norská vláda jejich existenci tají? Tříčlenný tým studentů se vydává po stopách bizarních medvědích útoků v horách a lesích Norska a setká se s podivínem, jehož pomlácený džíp se smradlavým karavanem je vždy poblíž podobného incidentu. Muž, jehož mají v okolí za pytláka, o sobě tvrdí, že je lovec trolů, a dovolí štábu, aby ho doprovázel. Důmyslně vystavěný mystifikační pseudodokument se vedle samotných trolů zaměřuje také na otázku, jak by dnes žili bájní rekové bojující s monstry. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (612)
Velmi strašidelný začátek ve stylu Blair Witch se nakonec přetranformoval v témeř fantasy dobrodružství. Bohužel ale s každou další přibývající minutou ztrácí na zajímavosti, začíná se trochu opakovat a ke konci přes krátkou stopáž i lehce nudit. Dokumentární styl a roztřesená ruční kamera byly výbornou volbou a všudypřítomná nadsázka a sebeironie (tohle prostě nikdo nemyslel vážně, stačí si přečíst prolog a epilog) taktéž. Navíc v sobě ukrývá jednu dobrou radu do života cestovatele - pokud jste křesťan, vyhněte se radši Norsku velkým obloukem... 70% ()
Norská dobrodružně pohádková mystifikace během které jsem bojoval, abych závěrem neusnul. Celkový nadhled, nápad, příroda a efekty se mě líbili, ale když jsem od prvních minut prokouknul tvůrce a čekal na nějakou scénu nebo epizodku, která by mě probudila od lehce roztahané podívané, tak přišly závěrečné titulky… ()
Těžko říct, co tohle provede s turistickým ruchem v Norsku. Spoustu (křesťansky založených) rodin, to zřejmě od návštěvy odradí. Na druhou stranu, dostat tohle k narozeninám, ve formě víkendového zážitkového voucheru, neváhal bych ani vteřinu.__ Rozebírat tohle vážně, (snad) ani nejde. Přesto se tu o to (ne)překvapivě velká část snaží. Max v sedmé min, při pohledu na mrtvého medvěda s vypláznutým jazykem, (vám) musí začít svítat a pokud ani po narážce na hádanku nemáte jasno, není (vám) pomoci. Trošku nadhledu, lidi. Narozdíl od snímků jako je Cloverfield , The Blair witch project apod. je právě tohla ta nedostižná výhoda Trolljegeren. Na jejich největším problému tj; samotné těžké uvěřitelnosti, postavili tvůrci základ a právě jejím (ne)jednoznačným popřením, ji následně přetavili v největší přednost. Lví podíl na konečném úspěchu, má hlavní představitel O. Jespersen, coby nejlepší (jediný) lovec trolů. Sledovat jeho, za každé situace, vážný výraz, kdy se stoickým klidem, bez pohnutí brvou, zodpovídá zvídavému novináři, jednu otázku za druhou (biolog žasne, laik se diví) popř. stěžujícího si na nevděčnou roli jeho zaměstnání, je zážitkem hodným (d)ocenění.__ Zkrátit snímek o nějakých patnáct minut, šel bych snad i do plných. I díky všudypřítomné nadsázce a skutečnosti, s jakou hravostí k jejich národní látce tvůrci přistoupili. Patrné je to zejména v podobě myšlení i na takové detaily, jako je vyplňování dotazníků po odstřelu. Nic naplat, stavy je potřeba hlídat. Navíc i samotní trolové nepůsobí směšně a potřeba je taky ocenit odvaha, kdy jsou divákům ukázáni v „plné síle a kráse“, bez třesoucí se kamery a nikoliv v podobě černých obrysových čmouh. Bát se u Trolljegeren zřejmě nebudete, byť, že umí André vystavět i napětí, jednoznačně dokazuje ve scéně v dole. Přesto si snímek převážně užijí koutky vašich úst. Pouze by mě zajímalo, jak na snímek nahlíží samotní norští diváci. Zda-li s potřebným nadhledem nebo jako na pošpinění jejich legendy.80%[Na svou podzimní zahraniční dovolenou, si budu muset přibalit i domácí kameru, neboť, jak vidno, nejen norská vláda, něco (úspěšně) tají. __Co se zdejších luhů a hájů týče, máme taky kam sáhnout. Své o tom ví i Ivan Mládek. Tak nashle za rok....v kině.] ()
Viděno jako pátý film dne v půl jedenácté v noci a málem jsem usnula. Ano, některé dialogy byly vtipné, většinu filmu ale tvořily nekonečné záběry postav procházejících se po lese, které byly navíc kvůli pseudo-dokumentárnímu stylu ochuzeny i o nejsilnější zbraně severských filmařů: výbornou kameru a temný příběh. Odešla jsem patnáct minut před koncem, protože mi došlo, že má snaha zůstat vzhůru, by asi brzy vyšla nazmar. [MFF Karlovy Vary 2011] ()
Scénář: André Øvredal .. Dobrá kombinace filmařských trendů (dokumentární styl, roztřesená kamera, zachycení na nalezené nahrávce) a využití lokálních neobyčejů (norští Trollové). Snímek dále těží z prostředí, protože severská krajina prostě výborně vypadá a také z příjemného rozpočtu či šikovných trikařů, protože Trollové a jejich interakce s okolním světem je na přesvědčivé úrovni. Příběhově však žádné extra nápady nepřichází. Tím je celek kapku „únavnější“ na sledování. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (9)
- Nedlouho po uvedení filmu v USA zakoupily společnosti CJ Entertainment & Media a 1492 práva pro vytvoření remaku. Na scénáři začal rok po uvedení originální verze pracovat Marc Haimes a prvním stanoveným termínem premiéry byl rok 2014. (Martrix)
- Dle režiséra André Øvredala se tým okolo natáčení snažil celý projekt držet v tajnosti. Název filmu a herecké obsazení tajili do premiéry a místo klasické propagace využili tzv. virálního marketingu. (Dzegr)
- Název filmu se objeví až před závěrečnými titulky. (griph)
Reklama