Nesvatbov

To nejzajímavější na tom filmu je, že něco takového, jako je Zemplínske Hámre vůbec existuje a že nám to snímek představuje. I v dnešní době je takový úkaz divný, na druhou stranu to ukazuje, že ta socializace člověka je někdy prostě problematická. Dokument sám o sobě ale v podstatě nic zásadního neřekne, nesoudí, jen pozoruje, což mi přijde škoda, a proto mě ani snímek tolik nechytl. (28.11.2014)

Dokumentarni film o tom,jak si starosta jedne obce usmyslel,ze svobodni mladi lide do jeho vesnice nepatri a tak je hezky pekne seznamuje a rozhlasem nabada k rodicovstvi.Samo tema je rozhodne zajimave a vtipne.Filmarskemu dokumentarnimu stylu Eriky Hnikove vypraveni sedi a myslim,ze i divak se pobavi.Ja mam jen problem s tim,ze krome par vtipnych scen je film vlastne o nicem a hodi se do televize na CT2 ve stredu v osm hodin vecer,nebo mozna na festival jako zajimavost,ale rozhodne ne do bezne kinodistribuce za plne vstupne.Proto hodnotim jen filmarinu a zpracovani a to ma u me zacinajici reziserka za cistych 55%. (07.12.2010)

Na začátku jsem se zděsil, proč jsou ve slovensky mluveném filmu české titulky. Ale velmi brzy jsem to pochopil. Není to ani Bratislava ani Martin, octneme se mnohem, mnohem dál na východ - nejen jazykově a nejen geograficky. Pro spravedlnost je však třeba dodat, že obdobné "folklorní" prvky by bylo možné najít i v českých a moravských vesnicích; starosta, to je však světový unikát! Teď více k filmu filmově: myslím, že se Hníkové geniálně podařilo postihnout náladu a vymodelovat obraz jedné kuriózní vesnice kdesi pod Vihorlatem. Hmatatelnou absurditou a trapnosti vytváří jakýsi dokumentární analogon k majstrštykům české nové vlny (Hoří, má panenko, Ecce homo Homolka). Film má samozřejmě několik hluchých míst, ale ty vyváží minimálně stejný počet strhujících úseků a přiznám se - ač to není vůči protagonistům příliš hezké - dostal jsem při něm několik nekontrolovatelných záchvatů smíchu. (03.03.2011)

Říká se tomu táborová diskotéka. Na začátku se skupinka slečen a chlapců kolem třinácti strašlivě rozhoduje, jestli tam jít, následuje pečlivá příprava...na místě potom slečny neopustí jedna druhou, zatímco kluci na ně z 'bezpečné' vzdálenosti pokukují, nebo pokřikují. A vedoucí, kteří si už předem krátí své večery nápady, koho a jak dát dohromady, aby prostě nebyla nuda, se teď všemožně snaží ty dva opuštěné ostrovy propojit. Docela sranda, pokud se ale jedná o skupinu nezadaných třicátníků (a víc) a roli znuděných vedoucích zastává zaangažovaný starosta, pak je něco špatně. Na obou stranách - 'účastníci' téhle prazvláštní akce opravdu sami být nechtějí, ale pokud nebyli schopni se s nikým sblížit dosud, jedna akce to asi nezmění. A pan starosta té jedné akci dává až nereálný význam a hlavně, celé to počínání, úvodní řeči nebo poznámky (jeho i té 'asistentky') tlačí všechny do jedné role. Do role idiota, který ve vztazích potřebuje odbornou pomoc. Neschopnost najít si vhodného partnera je problém, ale musí si ho řešit každý sám a ne uměle zvenčí. Erika Hníková si vybrala velmi dobré téma na dokument, nechává však pouze zapnutou kameru a zaznamenává jakousi událost - bez snahy něco říct, něco objevit, něco nového přinést... Proto jen ty tři hvězdičky. (29.06.2011)

Na přírodovědecké fakultě jsem absolvoval předměty Populační politika a Populační teorie. Činnost starosty není tak legrační, jak by se mohlo stát. V roce 1999 byl u nás průměrný věk žen, které vstoupili do manželství 21 let. Na Slovensku ještě méně, v počátku devadesátek 18 let. Nyní je to přes třicet. Moje profesorka na předmět Náhradní rodinná péče říkala, že v roce 1999 rodila až v 27 letech a chodili se na ní v porodnici sestřičky dívat jako na raritu. nyní se na raritu chodí dívat až na 40 leté ženy. Západní společnosti vymírání řeší importem pracovní síly z Afriky a islámských zemí. Podle prognózy jich EU bude do roku 2050 potřebovat 70 milionů. Podle předpovědi českých demografů má okolo roku 20150 vymřít poslední česká žena. Na Slovensku to samé. Nenápadně nás nahrazují Ukrajinci. V místě mého bydliště jsou sympatičtí. Z tohoto vážného úhlu pohledu je třeba dokument sledovat a nepovažovat pana starostu za svéráze a samorosta. Taneční zábava v kulturáčku byla moc hezké i nápad s loterií. Možná se měli pokusit orgové přivézt cizí lidi, protože v těchto vesnicích se skoro všichni jmenují Doškové a komu se nelíbí typ Došková, tak má smůlu. Můj oblíbený psycholog v oblasti manželského a rodinného poradenství Jeroným Klimeš říká, že dřív stačilo si s někým na zábavě zatancovat a hned s toho byla svatba. Dnes musí muž ženě posílat sms s emotikony a dlouho se snažit. Vesnice okolo Sniny na východním Slovensku znám z botanické exkurze na Vihorlatu a z účasti na slavném rockovém festivalu na Sninských rybnících Rock pod Kameňom. Místní lidé jsou přátelští a kraj je moc hezký s čistým vzduchem. V závěru dokumentu dostane divák bonus letu vyhlídkovým balonem nad tímto překrásným krajem. (31.10.2020)