Poloviční šance

Príbeh nie príliš vábny, ale také legendy pokope, to sa už nestane ani nemôže stať a je to fakt niečo. Dokonca aj žltý taxík z Paradíza tou legendou aspoň na francúzskom poli je, hoci opraty už berie jej dcéra, poväčšine vulgárnosťou. Film je inak horší než by mohol byť, lákadlom sú hlavne mená, po rozbehnutí akcie sa to ale dá zvládnuť. (19.07.2023)

Dlouhou dobu mi připadalo jako bych sledoval dva filmy. Na jedné straně příjemná lehká komedie o jedné nalezené dceři a dvou nalezených otcích, z nichž se neví kdo je ten pravý (velmi připomající mou oblíbenou komedii Otec a otec). Toto dění je prošpikavání řadou milých situací a dialogů, narážejících mnohdy i stav dvou hlavních hlavních herců Alaina Delona a Jeana-Paula Belmonda. Jejich Borsalino jsem přijal trochu rozpačitě, ale spojení po letech byl fajný nápad. Belmondo hýří vtipem a jiskrou jako za mlada, ale i Delon tentokrát naprosto přirozeně zvládá humor a skvělou sebeparodii. Vanessa Paradis jako jejich nezdárná dcera taky poměrně solidní. Jejich scény jsou, ale pořád přerušovaný pasážemi s ruskými zločinci a svéraznými policisty, co po nich jdou. Tyhle sekvence jsou sice docela výrazné díky poměrně velké míře násíl, ale dlouhou dobu nejsou nějak objasněny a působí jako pěst na oko. Ke spojení obou zápletek dojde přibližně až po třetině filmu, kdy se nezdárná dcera dostane s Rusy do křízku a pánové Delon s Belmondem jim vyhlásí válečnou sekeru ve velkém stylu. Ne, že by mi těch ruských trapných padouchů bylo nějak líto a pánové si je nevychutnávali hezky, ale přece jen mi to dějově připadalo trochu přetažené za vlasy. A hlavně trochu moc zbytečné hrubé, kdy se odehrává velký počet výbuchů a agrese na jedné straně (zbytečné) a příjemná rodinná linak straně druhé, takže jakoby tvůrci nevěděli co vlastně točit. Ale i díky příměřenému napětí a lehkosti především obou hlavních protagonistů, kdy hlavně Belmondo kdejakou situaci, která mi dost závaněla příjemně odhlehčil se to pořád docela dobře, svizně sledalo a nebyla to nuda. Přemýšlel jsem nad hodnocením ale vynahradila krásná scéna, kdy pan Belmondo naposledy jako již postarší pán vyleze na žebříku do helikoptéry. Krásná symbolika a zakončení. TOHLE BYLO NAPOSLED. (21.11.2020)

Dvě hvězdy francouzských kriminálek připomínají na stará kolena svoje eskapády průměrnou akční komedií (spolu si zahráli už v BORSALINOVI). Vanessa Paradis je sice rozkošná, ale chybí výraznější záporák, linie s policajtem je jakási nedomrlá, gerontofóry působí spíš improvizovaně, než vtipně a akce nabídne hlavně pyrotechnické orgie. Zdalipak se takového reunionu dočkáme i od Slye a Arnieho? P.S.: Tak jsme se dočkali a dopadlo to stejně neslavně. (09.06.2008)

V žádném případě se nejedná o superdílo, především je to snaha dát tělu i duši odpočinek, ale také, jak tu již mnozí zdůraznili, přání obou protagonistů rozloučit se zažitým způsobem filmové tvorby ve stylu laškovného hochštaplerství a rošťáctví, ve kterém strávili větší část svého filmového života. Příjmení Paradisové je v dokonalé sodě s jejím vzhledem něžného bezelstného andílka, který nikdy za nic ale opravdu nemůže. Film je přitom plně aktuální a zarámování s bojem s jelcinskou mafií, která nikdy za nic nemůže a vždy si ví rady se vším, jen umocňuje tu osvícenou lehkost prolínání tří žánrů. Své tu dostává i francouzská policie, která má ke gabinovskému komisaři Maigretovi opravdu daleko. O osobnostech Belmondově a Delonově se nám ještě bude stýskat. O nich i o kvalitě, kterou vyzařovali a kterou bez pochyby byli. (15.07.2023)

"Jen magor jako vy může pochopit magory, jako jsou oni." Dva zasloužilí bojovníci, kteří patrně naposledy prohráli v bitvě u Waterloo, se vydali bojovat s ruskou mafií o dvě půlky své dcery. Oba si to na stará kolena evidentně užili a já s nimi. Taky jsem hned chtěl najít ztracenou dceru a dělat s ní to, co taťkové obvykle dělávají - učit jí řídit závoďák, pilotovat vrtulník a vyrábět výbušniny. Zpívat rusky už totiž umí, sympatická je až dost a to jí do života stačí. Já se při této pohodovce zkrátka bavil, protože obě legendy francouzského filmu si ze sebe a svého věku neváhaly dělat takovou srandu, že odmítám srážet hvězdy jen za tu nepodstatnou drobnost, že zápletka s kufříkem je vlastně celkem triviální. (31.10.2017)