Poloviční šance

Je to tak půl na půl. Scény s ruskou mafií mě nudily, jakmile se ale objevilo hlavní trio, začalo mě to zase bavit. Jean-Paul Belmondo a Alain Delon se v rolích bývalých borců a nyní rádoby otců očividně také baví. („Chce to krevní zkoušku.“ „To jako kdo vydrží dýl?“) A Vanessa Paradis se mezi nimi naštěstí neztrácí. Pro fandy francouzských hereckých legend příjemná zábava na deštivé nedělní odpoledne, která ostatním ale asi mnoho neřekne. (21.03.2011)

Dva staří lvi a jedna kráska na ozdobu se scenáristicky klopotně dostanou do boje plného výbuchů, eskamotérských kousků a přidrzlosti. Je to děj plný klišé a omletých schémat, ale v tomhle případě se dají odpustit, protože staří lvi Bebel a Alain jsou právě těmi, kdo tahle klišé sami v mládí důkladně omleli, když byla ještě nová a právě zrozená. Příběh tuhle skutečnost reflektuje a právě na ni staví, což filmu dodává na roztomilosti a rošťáckému popichování. Dva stárnoucí bardi vzpomínají na svou filmografickou minulost nikoliv s přílišnou nostalgií, ale spíše s hřejivým úsměvem.  Film dává dohromady oblíbená francouzská témata: pozdní hledání otcovství, lehce politický thriller a ztřeštěnou krimi. SHRNUTÍ: Nejenom za let na žebříku pod vrtulníkem – Bravo! (19.07.2023)

Přiznám se, že jsem si nebyl jistý, co mám od tohoto filmu čekat. Obával jsem se nejhoršího, tedy naprosté slátaniny! K mému překvapení se o slátaninu nejednalo, ba naopak, jednalo se o dokonalý film!! Jean-Paul Belmondo i Alain Delon byli prostě dokonalí, zkrátka se jednalo o perfektně sladěný herecký koncert. Ve výše zmíněném koncertu ale také další sólový nástroj hrála (a bez překlepů) Vanessa Paradis, která po boku starších kolegů rozhodně nehrála druhé housle... Tak například "Hodně štěstí, zdraví", následované Delonovým "ÁÁÁÁÁ Ťup!" bylo k popukání. Abych ale nechválil jen tři herce, musím říci, že jsem si tam nevšiml nikoho, kdo by hrál špatně. Nebo řečeno jinak, všichni hráli dobře. Co nakonec?? Poloviční šance je prostě dokonalý film a jediné, co nechápu je, že má hodnocení jen 63%! (14.04.2005)

S potěšením jsem se včera v televizi znovu podívala na skvělou francouzskou krimikomedii s mými milovanými hereckými veterány, kteří ani po letech neztratili nic ze svého šarmu. I když zápletka možná není originální, tak celý příběh je vtipný, dynamický a zábavný, nemluvě o excelentních hereckých výkonech. (09.11.2015)

To je tak, když režisér Patrice Leconte na projížďce dijonskými lesy (ano těmi, v jejichž středu se těží ona slavná dijonská hořčice) najede na pařez a musí kvůli zdlouhavé opravě svého Citroënu 2VC přespat v tamním starobinci. Slovo dalo slovo a za polívku slíbil ještě jednu šanci pro tři místní svěřence Belmonda, Delona a madame Râpe de Vieux (je to ta babka v tom avokádovém fiží, jak se mihne v samotném závěru filmu. Zdroj: Google pro chromé). S těmito stojany z antikvariátu se rozhodl natočit poslední akční biják všech dob a budiž mu ku cti přičteno, že k tomu ani nepotřeboval počítač, aby starce donutil běhat. Pánové Belmondo a Delon se snaží, seč můžou a tak tedy nezbývá, než obviňovat výše jmenovaného režiséra, když to stejně zeslonil (jako zkonit, ale mnohem víc). Navzdory kvantu kortikoidů, co zařvaly ve prospěch filmu, se dobrý biják prostě natočit nepodařilo a tak si říkám, nebyl on, ten režisér Leconte, také něčím postižen? Například tím Němcem, co mi pořád schovává věci? Nebyl, milé děti, zeslonila to ta strašilka Vanessa Paradis, které by se do rozštěpu vešel celý Tour Montparnasse. A je to škoda. Dvě hvězdy za dvě hvězdy. (25.06.2012)