Poslední případ (S04E03)

Díl sám o sobě je skvělý, byť pro mnohé vrcholně neoriginální a opakující to, co už v Sherlockovi viděno bylo - ale je to chyba? Není, jelikož se jedná, dost pravděpodobně, o završení celé téhle série, je zcela logické, že tvůrci využijí všech možných motivů použitých v dílech minulých. Tempo je tu zas vražedné (tak, že důležité vedlejší postavy jako Gregg Lestrade a Molly jsou trestuhodně upozaděné) a přestože dobrá polovina "odhalení" co v druhé polovině přichází, se dají bez nejmenšího problému odhalit vzápětí po té, co jsou naznačeny, jsou natočeny řemeslně zcela perfektně. A hlavně - neskutečně, ale fakt neskutečně dobře tu fungují emoce a to bez patosu. (16.01.2017)

Tak otázka, zda v tomto díle bylo konečné rozuzlení celého Sherlocka. Tvůrci si nakonec poradili už s tak spletitou konstrukcí nad očekávání. Celá zápletka je výborná, byť úkoly, které musí plnit jsou docela rutinní a tolik prošpikované bohužel nejsou. Malinko ve mě převládl pocit, že k závěru se schyluje příliš brzy a celé to působilo uspěchaným dojmem. Možná škoda, že dobře vykonstruovaný scénář kolem Moriartyho, další osoby dostal takový spád. Nerad se totiž s tímto zpracováním Sherlocka budu loučit......8/10 (22.01.2017)

Gatiss a Moffat jsou v součastnosti nejpopulárnější tvůrci surrealismu. Jak se mám emcionálně napojit na sci-fi variaci na SAW 5: Hra o přežití (Část 2) - Návrat Ztracené Sestry? V SAW bylo alespoň goreporno, v Šerlokovi je aspoň slušná kamera. V epizodě, kde pád letadla symbolizuje nenaplněnou lásku a teleportuje se se z ostrova (miniostrov) na jiný ostrov (Británie). Plány, tak geniání a nesmyslné, jak jste to ještě neviděli. Moriarty byl tak geniání, neboť byl loutkou na prstech psychopatické autistky a další řada Sherlocka bude nejspíš o řešení sebevražedných tendencí piškvorů v Nové Británii planety Titan. A možná přijde i Rudovous. (05.02.2017)

Bravúrne skorigované finále, ktoré dokáže roztrieštiť srdce na milión kúskov. Psychologický thriller, ktorý sa s chirurgickou presnosťou zaryje pod kožu a už nepustí. Po celý čas bol vyvíjaný neúprosný emoční nátlak a prostredie stimulovalo až klaustrofobickú úzkosť. Celé je to podnietené emocionálnym rozkolom postáv, dilemou, ťažkopádnosťou a deprimujúcimi rozhodnutiami. Sila tkvela v strhujúcich konverzačných scénach, ktoré boli chytro napísané, oplývali vypoinovaným koncom a určitou vypočítavosťou. Kvitujem takisto aj gradáciu a precízne vybrúsenú dramaturgiu. Taktiež si nemožno nevšimnúť tú navolenú symboliku a presahujúci alegorický význam, ktorý krásne kontrastoval s mysterióznou atmosférou, čo dodávalo celej veci nový rozmer. Táto hra myslí, tento psychologický súboj si neskutočne pohrával s perspektívou a uhlami pohľadov, tým pádom aj psychopata sa dá pochopiť. (08.11.2021)

Pořád nevím, jak hodnotit. V určitých chvílích dokonalé, napínavé, s obrovskou atmosférou, v jiných docela nuda. Emoce jsem Sherlockovi nevěřil ani v nejmenším. Mycroft je chytřejší brácha Sherlocka a v minulosti i nyní se chová jak křupan a pitomec. Psychologická linka se sestrou je asi nejvíce zajímavá - opuštěnost člověka, kterému nikdo nerozumí kvůli jeho výjimečné inteligenci. Problém je, že si v něčem příběh odporuje - na jednu stranu sestra necítí nic, jestli zabije viníka, nebo nevinného, tvrdí, že emoce neexistují, a přitom sama jedná z emotivních důvodů? (16.01.2017)