Bratrstvo

„Co to říkal o gayovi u vodárenský věže?“ - „Ebbe je naštvanej, že skončil v nemocnici.“ - „Proč?“ - „Bojí se, že půjde na policii.“ - „Ne, proč jsi ho zmlátil?“ - „Protože byl gay. Trik je v tom zmlátit jen gaye, kteří to tají, protože ti se bojí to někomu říct. V naší organizaci nemáme gaye rádi, víš?“ Lars je zhrzený vyhozením z armády a otrávený snahou rodičů řídit mu život. Jeho osamělost a vyděděnost zaujme neonacistického předáka Tykkeho, který v něm vidí silného potencionálního člena Strany. Larsova ostrá zásadovost se začne otupovat…Zajímavý náhled na nečekaný vztah uprostřed neonacistické skupiny. Baví počáteční nevraživostí, postupným oťukáváním, dobíráním se až skutečným jiskřením. Neměl jsem problém těm 2 jejich vzplanutí věřit, stejně jako přicházející obavy, pochyby, podezíravost. Natolik byli Lindhardt a hlavně Dencik přesní. A Bro byl zase dokonalý představitel demagoga, který ví, jak jednat s lidmi. Konec byl nevyhnutelný, přesto jeho podoba trochu překvapí, aneb co člověk zaseje, to i sklidí. Vidím to na solidní 4*. (26.01.2024)

"Romeo a Romeo." Páni mají radši... jeden druhého. V dobrém i zlém, klevetníků šém. O citech přísně tajných pomlčte, polibkům nebraňte. Povoleno zákonem lásky, zapovězeno zákonem "konšelů společenství." Kdo chce ctít náš řád, nesmí vybočit z jeho řad. S dezertéry stanov rychlý proces vykonejte a již je mezi nás nepouštějte. Stalo se jedné noci...Milostná scéna se v tichý akt probouzí, na intenzitu rozkoše nahlíží, zmítá se ve volném pádu, křičí smyslnou něžností, odpoutává se, dostává se pod kůži, se vší to romantičností zve ku lásce vás. Vztek a zášť však servaly intimitu z nás. Prozrazeni něhou svou, potrestáni rukou (ne)chtěně bezcitnou. Když se city nevzdají, každé rány poleví. Tento cit nelze p(r)ominout, ani čas nemůže trhnout milostnou oponou. Budu tě držet za ruku tvou, oddaně čekat na větu zamilovanou. (08.03.2015)

Celkom zaujímavá a kontroverzná téma o láske dvoch homosexuálnych neonacistov, ktorá však nebola úplne podľa mojich dramatických chúťok. Čakal som troška viac chladnejších emócií, hlbšie vniknutie do neonacistickej spoločnosti a vzťahu dvoch hlavných úloh. Na mňa to bolo troška plytké (hoci nie úplne odláknuté) ale pravdu povediac ušlo to. Drsný a mnou očakávaný koniec vo vnútri skupiny to nakoniec malo, takže spokojný som. (19.01.2017)

Film jsem po několika letech viděla podruhé a děj jsem si pamatovala jen matně. Byla jsem zvědavá, zda na mě zapůsobí jako kdysi. Ze začátku jsem tomu moc nevěřila, ale když došlo k prvnímu náznaku citového vzplanutí mezi Larsem a Jimmym, tak už jsem v tom zase lítala. Každému je asi jasné, že prožívat homosexuální vztah a zároveň být členem spolku neonacistů je zaručená cesta do pekel. Jak já těm dvěma fandila a taky se o ně bála. Navíc Thure Lindhardt a David Dencik zahráli milence tak věrohodně, že to mezi nimi až neskutečně jiskřilo. V hloubi duše jsem si přála, aby jim to vyšlo. Přesto musím ocenit ten víceméně očekávaný destruktivní konec, bez nějž by příběh byl jen těžko uvěřitelný. (22.03.2020)

Podobne kontroverzných námetov je v posledných rokoch spracovaných veľa, takže snímok nemôže prekvapiť, ani šokovať. Nakoniec si myslím, že o to sa ani nesnažil. Dej plynie nenápadne, potichu. Herci sú veľmi fajn, z dvojice je výraznejší David Dencik, Lindhartd mi z nejakého neidentifikovateľného dôvodu vadil. Najsilnejšou stránkou filmu je špecifická hudba, ktorá nikdy nehrá zbytočne. Len ten záverečný "výkrik", vyvrcholenie, nezakričalo tak, ako by si to téma žiadala. Jednoducho to so mnou nijak nepohlo. (13.06.2016)