Den před krizí

Mejdan skončil, kapela dohrála, podtrhuje se a sčítá - a že jste do tohohle podniku chodili posledních pár let na sekeru? Tož v každým podniku se jednou platí a teď to budete mít i s úrokama na rozdíl od největších pařičů, co svoje mejdlo akorát přesunuli na Kajmanské ostrovy... Cílenost bravurního filmového kousku s vysoustruhovanými hereckými výkony na druhou signální narušil jen Spaceyho pejsek a středněvěký splín, dopad na diváka nenarušuje nic. (04.10.2013)

Precizní kousek, který názorně ukazuje proč to nemůže fungovat.... protože lidi. Skvělí herci, téměř všichni si svou roli vychutnávají na úplné maximum. Ve tváři a v gestech bublají emoce a při tom je všechno velmi tiché. Jsou to jen peníze. Jsou vymyšlené. Jen kusy papíru s obrázkem. Nemusíme se kvůli tomu zabíjet, jen stačí si sehnat něco k jídlu. (19.01.2012)

Už T.Baťa dobře věděl, že příčinou finanční krize je morální bída a všichni můžeme vidět, že nám ta četnost hospodářských úpadků začíná houstnout.. Přiměřeně chladné, precizně zahrané, detaily z osobního života zbytečně rozptylující (ale vždyť já věřím, že investiční bankéř může mít city). Takový věcný prequel Killing Them Softly a Cronenbergova Cosmopolis, v němž Vulkánec doplní vzorec a jedno mejdlo končí. Netřeba však věšet hlavu, další brzo začíná.. Od Chandora nikterak odsuzující focus na žebřík světa finančnictví a jeho dva zvláštní paradoxy: 1.) s čím nižší příčky spadnete, tím více to bolí, 2.) od určité příčky už nefunguje gravitace, protože máte na to, abyste si ji zaplatili.. Potěšilo ta nejistota, jestli je to zlá můra, či probuzení ze snu a taky že nikdo napříč hierarchií neskrýval, že motiv vlastních peněz je až prvořadý. Nebyli bychom jiní. Jenže bez ohledu na to, jak muzika vyhrává, není čas jít projektovat mosty? (29.05.2014)

Bože, jak ja bych rád rozuměl penězům, no co vydělám to utratím a k patnactému? Nezůstane mi ani na čokoládový rohlíček, no tady tyhle mother - fuckers, to nejenom že s penězi umí, no taky si danou svou "těžkou práci" dokážou dostatečně obhájit a přesně tady o to jde (váží si sami sebe). Pro tady ten typ práce potřebuje člověk operaci páteře, taky pevné nervy a koneckonců štěstí. No kdo z Vás nerad počítá prachy a nedělá rád tabulky v excelu? 7/10 Margin Call jako sonda do duše pravých Wall Street obchodníků, heč. (09.11.2011)

Costa Gavras nebo Oliver Stone zkritizovali kapitalismus efektně a nestřídmě, tak nějak ve velkém stylu dravých bezkrupulózních byznysmenů, do kterých se strefují. Margin Call je naproti tomu snímek komorní a věcný, má spíš televizní vizáž a odehrává se v prostředí několika místností bohaté makléřské společnosti. Její vedení se musí vyrovnat s nepříznivou zprávou jednoho analytika, který jako první odhalil, že několikaletý burzovní mejdan se chýlí ke svému konci. Manažeři musí rychle najít skulinu z bezvýchodné situace a je celkem jasné, že udělají cokoliv, aby ztráty sčítal někdo jiný. Lidská rovina, jak se vypořádat se ztrátou dosavadních jistot a strachem z odpovědnosti za selhání, je stejně zajímavá jako rovina společensko-kritická (šokující výše manažerských platů a dalších bonusů, cynická pragmatičnost těch, co jsou ochotni prodávat "cenné" papíry s nulovou hodnotou). Film se vrací k samotnému počátku hospodářské krize v roce 2008 a ukazuje poslední hodiny předtím, než nastal masový výprodej a panika na burze. Margin Call nepodává nové téma, ale pracuje s ním civilně, přesvědčivě a účinně. Celkový dojem: 90 %. (01.09.2015)