Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Thriller ze světa velkých peněz vypráví příběh klíčových postav investiční firmy v průběhu jednoho z prvních dnů finanční krize, jež se rozpoutala roku 2008. Když nezkušený finanční analytik Peter Sullivan (Zachary Quinto) odhalí informace, které mohou jeho firmu poslat ke dnu, vyvolá tím řetězec rozhodnutí – finančních i morálních – a katapultuje životy všech zainteresovaných na pokraj katastrofy. Pomocí skvěle vykreslených lidských charakterů film Margin Call ukazuje, že nic není jen černé, nebo bílé. V dalších rolích fascinujícího debutu scenáristy a režiséra J. C. Chandora se představují Kevin Spacey, Paul Bettany, Jeremy Irons, Stanley Tucci a Demi Moore. Margin Call nabízí neúprosný a odvážně autentický pohled na finanční průmysl a jeho aktéry ve chvíli, kdy stojí před rozhodnutími, která utvářejí budoucnost celého světa. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (472)

jerry12 

všechny recenze uživatele

90%. Nemůžu si pomoct, ale tento snímek má jednu jedinou chybu - je příliš krátký. Špičková záležitost, která v mnohém předčila staršího a slavnějšího bratříčka, má vše, co by snímek z prostředí Wall Street měl mít, a i přesto, že jeho předmětem je velmi ožehavé a citlivé téma, které všichni ještě relativně čerstvě pamatujeme, je natočeno (a především napsáno) s velkou svědomitostí. Margin Call od začátku velmi postupně graduje, je systematicky náladový, jeho forma přesně zapadá do konceptu reálných událostí a přestože je to snímek plný konfliktů, každá postava konfrontuje především sama sebe a - občas nelogicky, ale přitom velmi realisticky - je plna svědomí, často i tam, kde je takový závěr iracionální. Sebereflexe všude, kam se podíváš, a takové filmy já rád. Konzistentní a z řemeslného pohledu zodpovědná práce, která se formálně sice zakládá na povrchních tématech - temná strana kapitalismu - ale ve svém důsledku je hlubší, depresivnější a vážnější, než se může zdát. Velice se mi líbila symbolická paralela se Samovým psem, která věrně a decentně odrážela aktuální situaci firmy až po její definitivní pád. Jen škoda, že nám Chandor neudělal tu radost a nepustil se i do té části, která by byla ještě o něco dynamičtější, ale také o dost odvážnější, a sice "den poté". Margin Call by totiž snesl klidně ještě hodinu, hodinu a půl a o zábavu by bylo bezpečně postaráno, nejen díky neustále se zlepšujícímu Spaceymu nebo překvapivě skvěle hrajícímu Bettanymu. Přímočará bomba, která mě fantasticky pohltila. ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

80% zamestnancov investičnej spoločnosti dostáva "padáka". Jedným z nich je aj šéf Eric Dale. Tesne pred tým ako odchádza z firmy, podá do rúk, mladého, neskúseného, finančného analytika informácie, ktoré zmenia dejiny ľudstva. Čo s nimi Peter urobí? Aké budú následky? Píše sa rok 2008 a burza pomaly, ale isto - padá. Ťažko povedať či to naozaj mohlo takto byť. Priznávam, nerozumiem sa týmto veciam. Čo je ale dôležitejšie, ako divák, som to zhltol. Výrazné emócie som nepociťoval, no snímok ma donútil premýšľať, aký pohľad majú "najvyšší" na "smrteľníkov". Vyzerá to tak, že sme všetci v pasci. Mravce, ktoré keď si jeden z "nich" zmyslí, kedykoľvek, lupou, za pomoci slnečných lúčov, bez milosti - upáli. ()

Reklama

Spiker01 

všechny recenze uživatele

Skvostně obsazené drama k tématu, kterému přicházím na kloub čím dál více a stále stejně mě překvapuje. Zejména bezohledná postava Jeremyho Ironse naprosto šokuje nejen rozumně smýšlejícího a jako vždy perfektního Kevina Spaceyho a Stanleyho Tucciho. Když se zodpovědně zpracuje hojně rozebírané téma a film šlape od začátku do konce až na výjimky jako Margin call, člověk má radost, že neztrácí pouze čas s prvoplánovovým sdělením, že Wall Street a finančníci jsou prostě svinstvo a běžný člověk jen nese následky...8/10 ()

Kaka 

všechny recenze uživatele

Parádní opak Wall Street 2, který vznikl v podobné době a s Margin Call je tak srovnáván. Stone se celkovou koncepcí překvapivě drží více mainstreamu a je pro diváka uchopitelnější a rétoricky jednodušší. Margin Call se může jevit jako film o nudném kancelářském povídání s uťáplými kravaťáky, zavřenými v železobetonové rakvi, kde ani jeden není tolik cool jako když se rozparádí Michael Douglas. To je sice pravda, ale Margin Call jde jiným směrem. Je chladný, odosobněný, korporátní a vyobrazuje ve většině situací přesně to, co se děje každou chvíli v reálném světě reálným lidem. A tedy výpovědní hodnotou je někde jinde, leč filmařsky se úsporně drží při zemi. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Tenhle film se sice nějakým způsobem dotýká světové finanční krize, jejíž počátky vykresluje (rozhodnutí banky Lehman Brothers odprodat toxické balíčky a nakazit jimi celý svět), nicméně hlavní téma je mnohem zásadnější a radikálnější. Týká se kinematografické krize. Tomuhle filmu se totiž nedá upřít jeden naprosto geniální postřeh týkající se toho, proč nemůžou fungovat filmové postavy a proč je vlastně každý film předem „odsouzen“ k nezdaru. Je to skoro až na Nobelovku, nebo nějakou cenu. Jde o to, že když se díváme na filmovou postavu, tak sice zhruba víme, co si cítí, jenže nevíme, co si myslí. K jejím pocitům máme sice pořád nějaký přístup, můžeme je identifikovat na základě obličeje či pohybů těla, ovšem do hlavy nikdo nikomu nevidí. V Margin Call se tenhle možná triviální fakt odráží v tom, jak neskutečně toporným způsobem musí postupně každý z podřízených vysvětlit svému šéfovi nastalý problém: Zachary Quinto Bettanymu, Bettany Spaceymu, Spacey Simonu Bakerovi a Simon Baker Jeremy Ironsovi (ten řetězec jde mimochodem v druhé půlce pak zase zpátky dolů, když se šéfové snaží přesvědčit své podřízené o správnosti nekalých rozhodnutí). Vzhledem k tomu, že nám kinematografie není s to zpřístupnit myšlení postav, ale jen jejich emoce, probíhá zde tohle vysvětlování dosti komickým způsobem ve stylu „Prostě mi to vysvětlete v prosté angličtině. A prosím mluvte, jako byste mluvil k malému dítěti.“ Tvůrci k takovému postupu sáhli samozřejmě i kvůli divákům, tudíž udělali ze špičkových bankovních analytiků malinko blbce, jimž se musí vše vysvětlovat polopatě, nicméně ten film nám tím hodně říká i o tom, jak vlastně funguje, respektive nefunguje kinematografie. Zatímco emoce postav jednoduše vidíme a rozpoznáme, pro což hovoří i dnes veleoblíbená teorie zrcadlových neuronů, která tvrdí, že pozorování nějaké činnosti v nás vyvolává stejné pocity, jako kdybychom tu činnost sami vykonávali, tak o myšlení filmových postav nevíme vlastně vůbec nic. A potýká se s tím nejen tenhle film, ale třeba i detektivky ve známých a rovněž notně toporných závěrečných scénách, ve kterých detektiv shromážděným postavám objasňuje svoje úžasné dedukce. Jistě, v literatuře něco takového fungovat může, avšak v kinematografii, kterou charakterizuje především vizualita a kde nemají „mluvící hlavy“ co pohledávat, to je o poznání problematičtější a rušivější. Řešení této nemožnosti dostat se postavě do hlavy přesto existuje: buďto postavu zcela vyprázdnit a nechat ji vyplnit někým jiným, jak to známe z počítačových her, anebo ji naopak extrémně zdůraznit, třeba u frontmana na koncertě je celkem jedno, co si myslí a co se mu honí hlavou, protože hudba a text je jasně slyšitelná. Film si s tímhle zatím neví rady a možná je to jedna z výzev do budoucna, akorát by se tím asi dost radikálně změnilo celé to médium, takže by již nešlo ryze o film, nýbrž o nějakou zásadnější inovaci posouvající celou kinematografii kamsi úplně jinam. Do té doby bude kinematografie hlavně na pocitech a emocích postaveným fenoménu, který divákům mozek nikdy dvakrát namáhat nebude – proto vždycky říkám, že jestli se chce člověk dozvědět něco o světě, jak funguje, ve filmech mu to rozhodně neřeknou. Ani v těch dobrých. Nakonec i Margin Call staví na vypulírovaném povrchu, doslova si libuje v záběrech nočních ulic, přesně rozestavených skleniček a lahví v baru, různých skel a svítících monitorů. Celý ten film svým vizuálním pojetím vlastně připomíná takový monitor risk manažera či akcionáře, jemuž ale nikdo nerozumí. Vizuál toho filmu je metaforou pro Lehman Brothers, kde se něco dělo, ale nikdo nevěděl, co přesně. Filmy jsou prostě jako zrcadlo, které se však v jednom podstatném bodě od zrcadla liší: třebaže se do něho může podobně jako do zrcadla cokoliv promítnout, existuje jedna věc, jedna jediná, která se v něm nikdy neodrazí: lidská mysl. () (méně) (více)

Galerie (101)

Zajímavosti (20)

  • Ve filmu se měla objevit i Grace Gummerová, dcera Meryl Streepové. Hrála bývalou přítelkyni Petera Sullivana (Zachary Quinto), avšak její scéna byla nakonec z filmu vystřižena a je k vidění na DVD v bonusech v tzv. "Deleted Scene". (mi-ib)
  • Budova One Penn Plaza, v ktorej sa natáčalo a dej sa odohrával, v skutočnosti nemá helipad. (Real Tom Hardy)

Související novinky

Fresh Film Fest začíná již ve středu

Fresh Film Fest začíná již ve středu

28.08.2012

Fresh Film Fest nabídne od 29. srpna do 2. září téměř 120 filmů. Proběhne v kině Světozor, Kině 35 – Francouzském institutu, FAMU, Studiu Béla – Maďarském institutu, a také pod širým nebem v… (více)

Oscar 2012 - výsledky

Oscar 2012 - výsledky

27.02.2012

84. udělování zlatých sošek, ke kterým se po letech vrátil Billy Crystal jako průvodce, bylo ve znamení tradice. Jedna z nejočekávanějších a nejsledovanějších televizních show roku se vrátila ke svým… (více)

Oscarové nominace 2012

Oscarové nominace 2012

24.01.2012

84. udělování výročních cen Americké filmové akademie se blíží. Ať už se vám to líbí nebo ne, pořád jde o nejsledovanější a z jistého pohledu i nejprestižnější filmové ceny na planetě. Takže, kdo se… (více)

Špičkově obsazený bankrot

Špičkově obsazený bankrot

12.07.2010

Předevčírem jsme tu měli drama z Wall Street, které chystají Scott a DiCaprio, dnes je tady další, mnohem aktuálnější. Margin Call je nezávislý film neznámého scénáristy a režiséra J. C. Chandora,… (více)

Reklama

Reklama