Největší z Čechů

Podle mýho - ubohost a doklad toho, že Sedláček je buran s mizerným vkusem a představou o tom, co je umění - ne, Sedláček vskutku není Fellini, a myslím, že sotva kdy bude...bude li Sedláček točit druhý díl Dědictví, pak myslím, že to vskutku bude "buranská" komedie a teprve potom člověk náležitě ocení původní film od Chytilové...bude dobré, pokud tu pak bude názorně vidět to srovnání. Příklad za všechny, proč si myslím, že je Sedláček buran: scéna v lese, kde kameraman jde vykonat potřebu a za ním prochází skupina dětí v maskách indiánů. Podle mě: jednak naprosto zbytečná scéna - koho to zajímá, že se jde kameraman "vysrat"? No koho asi? Sedláčka. Jemu to asi příde velmi vtipné. Mně jen velmi trapné. Toť vše. (31.08.2012)

Vyrovnat se s tvůrčím neúspěchem dalším prací je umění a Robert to zvládl. Film lehce připomíná Kaufmanovu Adaptaci (ale je normální:-). Docudrama o prodávání sama sebe, ukázání české malosti i velikosti a hlavně příjemný humor. Herci jsou opět výborně vedeni, scénář až na vyjímky neplýtvá slovy, přístup k rekordmanům zajímavý. Na můj vkus je trošku odfláklý vizuál, ale rozumým záměru i rozpočtu. Škoda, že občas snímek působí až příliš epizodně, šel bych s hodnocením i výš. Zvlášť, když se nastavuje zrcadlo mnohem elegantněji a méně povrchně než v Mužích v říji. Odmítnou vám grant na film, ale dostanete šanci točit dokument pro agenturu Dobrý den - umění to není, ale složenky to zaplatí - a nakonec bude i ten biják... 75% PS: s odmítnutím získává umělec hloubku! ;-) (23.09.2010)

Já si vždycky myslel, že pokavaď chce někdo natočit film s úmyslem dostat ho do kin, musí mu dát nějakou formu. Zkrátka splnit nějaká kritéria. Vnuknout mu smysl. Ne... Patrně nemusí, jak mi ukázal Robert Sedláček. Jeho režisérská dráha svou vyrovnaností připomíná centrifugu. Jsem zvědav, jestli se nakonec usadí v horních patrech anebo v těch spodních. Tímto počinem u mě každopádně nezabodoval. Nerozumím tomu, jak může takovýto film sbírat už pouhé nominace, natož pak nějaké ceny samotné. Zkrátka a dobře; pokud si někdo chce zahrávat s trapností, musí dát jasně najevo, kterak to zamýšlí. Pak to totiž končívá tak, že přívlastek trapný náleží filmu. (22.02.2011)

Snad poprvé se hodí upřímně použít ten profláklý termín "malý český hřejivý film o obyčejných starostech obyčejných lidí", ikdyž jsou to lidi ze štábu a ty starosti až tak obyčejné nejsou. Sto minut uteče strašně rychle a já si říkal, že by vůbec nebylo špatné vidět klidně 200 min. verzi, která předvede víc rekordmanů a víc patálií štábu. (28.08.2010)

Nečekal jsem, že by mě film mohl bavit. Pod samotným nápadem a obsahem filmu jsem si totiž vůbec nedokázal představit, co mám od filmu čekat. Režisér Robert Sedláček mně ale po shlédnutí dokázal, že je předním současným českým režisérem, na jehož filmy se začínám pravidelně těšit. Už po druhé mi totiž ukázal, že umí...a snad jako jediný v současnosti...natočit naprosto přirozenou, lidskou komedii plnou lidských omylů, nesnází a životů tak přirozeně, jako to bylo v komediích za komančů. A co víc...dokáže to originálně a s vtipem tak přirozeným a nenuceným, že ty jeho filmy snad brzo začnu i milovat. A co je na tom nejlepší...že ty jeho filmy nejsou na jedno shlédnutí. To tu potvrdí i lidi, kteří film hodnotili průměrně. A to je podle mě, na český film, hodně co říct. (14.06.2011)