Reklama

Reklama

VOD (1)

Válečný veterán a farmář Ted Naracott, který si rád přihne, koupí za přemrštěnou cenu koně, vhodného spíš na ježdění než na polní práce. Při dražbě tak sice před zraky okolního obecenstva trumfne i místního zbohatlíka Lyonse, ale v alkoholovém fanfarónství si neuvědomuje, do jakých potíží tím dostane svou rodinu. A tak přivádí domů koně s bílou hvězdou, kterému jeho syn Albert dá jméno Joy. Navzdory všem předpokladům, přírodě a Lyonsově potměšilé předpovědi ho naučí orat a Albert si s ním vytvoří hluboký vztah. Ve chvíli, kdy vypukne válka, se s ním rodina musí rozloučit. Joey je Albertovým otcem prodán britské jízdě a následně poslán na frontu, kde začíná jeho pozoruhodná pouť. Navzdory překážkám, kterým je na každém kroku nucen čelit, Joey ovlivňuje a mění životy všech, se kterými se na své cestě setká. Albert, který na koně nedokáže zapomenout, opouští domov a vydává se na francouzská válečná pole, aby ho našel a přivedl ho zpátky domů. (TV Nova)

(více)

Videa (54)

Trailer 1

Recenze (893)

Madison 

všechny recenze uživatele

Spielberg je majstrom rozprávania príbehov a z môjho osobného piedestálu ho nikdy nezvrhnem. War Horse nie je žiadnym monumentálnym vojnovým filmom, ktorý by sa snažil pojať šialenstvo vojny syrovým realistickým spôsobom na štýl Vojaka Ryana, ale je "len" obyčajným rozprávkovým príbehom o sile, odvahe, láske a statočnosti. A to mi bohato stačilo. Prvá polovica filmu sa sústreďuje najmä na vykreslenie vzťahu hlavného hrdinu a koňa Joeyho a keby nebol každý obraz v nej tak spielbergovsky precítený, zrejme by ma dramatické okamihy vo vojne nezasiahli. Spielberg je génius. Presne vie, kde pridať a kde ubrať, aby sa vyhol prehnanému sentimentu a zároveň dokáže každej dôležitej scéne vdýchnuť závan osudovosti. Emócie samotné vyrážajú najmä z úchvatnej kamery, ktorá snímala koňa a "jeho prežívanie" z tých správnych uhlov (kamera mi celkovo pripomenula veľké americké klasiky). John Williams opäť stvoril nebesky povznášajúci soundtrack, Jeremy Irvine mi neprekážal a celkovo ma film dojal a pohladil - a to je to najdôležitejšie. War Horse má jedinú smolu - vznikol v modernej dobe, nasýtenej nolanovským precíznym chladom, a preto jeho ľudskosť a rozprávkovú symboliku málokto ocení. Odpady sú irelevantné a zaujaté. Aj keď je pre niekoho obsahovo nereálny a metaforický, stále si udržuje punc filmárskej kvality. Navyše z neho cítiť Spielbergovu lásku k filmu, čo mi napríklad v jeho Tintinových dobrodružstvách chýbalo. A chcem minimálne nomináciu za "herecký" výkon Joeyho :-) ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Většinové kritické přijetí Válečného koně je smutnou ukázkou situace, kdy se nějaké nečekaně rafinované mainstreamové dílo stane pastí pro všechny, kdo odmítají vidět „kulturní povrch“ jinak než v jeho “povrchovosti”, tedy aniž by se ptali, proč se nám zjevuje právě povrchními gesty, a co tato gesta znamenají, jinými slovy, aniž by se ptali po jeho hloubce. Je-li ovšem na Spielbergově posledním filmu něco kýčovitého a laciného, pak je to jedině ostentativní sebejistota těch, kdo jej za kýčovitý a laciný označují. Ano, příběh je bezesporu velmi banální a konvenční, banální a konvenční ovšem není způsob, jakým je prezentován. Bohužel pro Spielberga však většina zdejších diváků neoplývá nikterak hlubokým povědomím o filmové historii, resp. o tradici hollywoodské kinematografie, a co je horší, stejně tak schopností vystříhat se letitých předsudků, vůbec o filmech jakkoli přemýšlet, empaticky se do nich ponořovat, nechat se jimi okouzlit bez nutného pocitu trapnosti. A přitom by do začátku stačilo tak málo; povšimnout si, jak uměle jsou nasvíceny scény na anglickém venkově, aby co nejvíce evokovaly předválečnou „studiovost“, syté barvy vidět jako nápodobu technicolorové barevné palety, naslouchat Williamsově hudbě jako dozvuku prací Maxe Steinera či Franze Waxmana, atd. Nápaditou hru (ne)prostupnosti kašírované pohádkovosti a mrazivé horečnatosti válečného běsnění rozehrává Spielberg na půdorysu dnes již kultovních dobrodružství Victora Fleminga, kterého vždy považoval za velký vzor, ale též westernové mytologie Johna Forda. Od prvně jmenovaného pochází například vysmívané černé siluety na pozadí plamenného západu slunce, stejně tak plakátová idyličnost scén mezi francouzskou Dorotkou Emilií a jejím „kouzelným“ dědečkem. Válečný kůň však není pouze poučenou poctou kinematografickým vzorům, resp. klasickému Hollywoodu a jeho představitelům, k němuž se z podobných pozic vztahuje například i Luhrmannova Austrálie, ale také fascinujícím komentářem k proměně chápání role a postavení zvířete ve filmu – a to opětovně zejména v hollywoodském kontextu (viz zajímavý článek Jana Gregora v Respektu). Po Zrození Planety opic tak máme v brzkém sledu možnost vidět již druhý velkofilm, který je vyprávěn z pohledu zvířete, a co více, natočený takovými technologiemi, které umožňují, aby zvířeti nebyl při natáčení zkřiven jediný chloupek. Zvířecí optika pochopitelně podmiňuje i formu vyprávění, v případě Válečného koně vyprávění „štafetové“ (pro srovnání doporučuji snímky Winchester ’73 či Hvězdy na čepicích), což zdůrazňuji zejména pro ty, kteří jej z toho či onoho důvodu považují za nespojité. Přestože toho o Velké válce bylo již natočeno přehršel, zatím nikdo (pokud je mi známo) si netroufl zobrazit její hrůzy pohledem zvířete trpícího mezi ostnatými dráty – a tím ono utrpení umocnit. Válečné výjevy, v nichž Kaminského mistrná kamera přichází o klasicizující malebnost a dokumentuje zákopové peklo spektakulárními jízdami nebo ruční bezprostředností, se přitom směle vyrovnají tomu nejlepšímu, potažmo nejintenzivnějšímu, co bylo dosud na dané téma natočeno, ať už vzpomenu uhrančivost Kubrickových Stezek slávy (1957), vpravdě převratné, ale pozapomenuté Dřevěné kříže (1932) Raymonda Bernarda, Na západní frontě klid (1930) Lewise Milestonea či melodramatickou Přehlídku smrti (1925) Kinga Vidora, k níž má Válečný kůň (alespoň žánrově) zřejmě nejblíže. O Tintinovi jsem to svého času říci nemohl, ale Válečný kůň je dobrý film, v mnoha ohledech dokonce výjimečný. A jako takový si zasluhuje, aby nebyl vnímán skrze prsty povýšenosti, ale se snahou o pochopení, bez cynismu, i kdyby se jednalo pouze o uznání pozitivních lidských hodnot, jež nám s velkolepě naivní upřímností, tolik příbuznou hrdé griffithovské sentimentalitě, předkládá. Podobně jako jiní spielbergovští hrdinové, přicházejí kůň Joey i chlapec Albert překotnými dějinnými okolnostmi o nevinnost, uzrávají tváří v tvář ukrutnostem vnějšího světa. Jsou nuceni projevit mezní odvahu, obětovat pot a krev na poli domácím, úrodném, které se zavážou společnými silami obdělat, aby Albertova rodina nepřišla o dům a pozemky, ale také na poli bitevním, poli osetém smrtí, kde každý na vlastní pěst odolává pozvolné ztrátě sebe sama. V závěru však opětovně nalézají, upevňují to trvalé a přetrvávající, co jim umožnilo zachovat si odhodlání i v té nejtemnější hodině, v okamžicích “daleko od všech sluncí”. () (méně) (více)

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Válečný kůň jde ve šlépějích Rudého barona a Rytířů nebes. Vlna obnoveného zájmu o 1. světovou válku by byla skvělá věc, jenom by se musela opírat o filmy, které nejsou takovými paskvily. Vzpomínka na Düsseldorf bude věčná a barvitější, než západ slunce ve všech odstínech oranžové. #čsfdprojekce Nejkrásnější komentář: verbal ()

larelay 

všechny recenze uživatele

vobec mi nevadilo, ze film obcas zachadza az do neuveritelne infantilnych vod (scena s agresivnou husou :D), ba priam naopak, rodinnost tohto snimku dokresluje celkovu atmosferu podmaniveho anglickeho vidieka a neskor tragickych rokov 1.svetovej vojny. Stopaz je mozno trochu prepalena, ale ked film uvidite podruhykrat, ak ho uvidite, pochopite, ze kazdy jeden zaber, kazda jedna scena ma svoje miesto. Aj napriek tomu, ze to uz nie je stary dobry Steven, ktory z vas dokazal vymackat emocie na posedenie, je to stale kus kvalitnej filmarciny, ktora ma svoje cestne miesto v dejinach kinematografie. Nuz, a scena, kedy anglicki a nemecki vojaci v zemi nikoho objavia Joeyho je vskutku nieco uchvatne. Dokazala ma rozosmiat, nahnevat i rozplakat zaroven. And that counts, right? ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Chvíli barevná dětská knížka, chvíli válečné peklo a chvíli odysea. Spielberg i relativní sázkou na jistotu umí překvapit a přestože důkladnost nebo provázanost jednotlivých epizod občas těžce hapruje, musím s nepatrným odstupem přeci jen uznale pokývat hlavou. Vzhledem k tomu, jak výpravně a v důsledku i bohužel lehce zdlouhavě Kůň působí, asi nešlo zacílit o moc přesněji. Postav a nálad je tu totiž až příliš a děj chtěl buď zkrátit o třetinu nebo naopak natáhnout o hodinu. Pozitivní dozvuk nejhlasitěji rezonuje díky Williamsovu úžasnému hlavnímu tématu a několika dojemným momentům, proti kterým není obrany. 70% ()

Galerie (118)

Zajímavosti (33)

  • Kvůli jedné z vrcholných scén, kdy se kůň Joey zamotá do ostatného drátu, musel odborník na speciální efekty Neil Corbould vyrobit umělé zvíře v životní velikosti. Figurínu poté obsluhovali loutkaři, kteří byli ukrytí pod zemí. (JARDAHONDA)
  • V scéne, kedy Albertov (Jeremy Irvine) otec privedie kúpeného koňa prvýkrát domov, kôň kývaním hlavy posúva jeho čiapku (Peter Mullan), pričom sa práve rozpráva s jeho matkou (Emily Watson). Nikto to neplánoval, jednoducho sa to stalo. (gogo76)
  • Natáčení snímku začalo 21. září roku 2010 za účasti 300 komparzistů a 30 koní v obci Castle Combe, která byla vybrána jako místo, představující filmovou ves Devon. Nebylo to poprvé, co se v místě natáčení objevil televizní štáb. Filmovaly se zde například už snímky Pan doktor a jeho zvířátka (1967) nebo Hvězdný prach (2007). Obec byla pro její obyvatele uzavřena na dobu 2 týdnů, během kterých se do ni podívali pouze ti, kteří se k filmu připojili jako komparzisté. Ti si však vzhledem k časovému zařazení snímku museli nechat ostříhat vlasy, narůst knír a vyhýbat se slunečnímu svitu. (oje)

Související novinky

Slyšet Vltavu očima

Slyšet Vltavu očima

14.07.2018

Česká filharmonie ve spolupráci s renomovanou londýnskou společností 59 Productions připravila k 100. výročí založení Československa audiovizuální instalaci Má vlast – zblízka a nahlas. Speciální… (více)

Trojnásobná dávka Spielberga

Trojnásobná dávka Spielberga

13.09.2015

Steven Spielberg nám za posledních 7 let nadělil jen 3 filmy - Tintinova dobrodružství, Válečného koně a Lincolna. Možná vás tedy překvapí, že to samé zvládne za příští 2 roky. Už letos v prosinci… (více)

Láska nadčasová se Zooey Deschanel

Láska nadčasová se Zooey Deschanel

01.04.2012

Richard Curtis, tvůrce nejlepšího romantického filmu všech dob (na protesty ve vzkazníku nereaguji ;)), si od režírování odpočinul scenáristickou prací na Válečném koni a epizodě Vincent and the… (více)

Oscar 2012 - výsledky

Oscar 2012 - výsledky

27.02.2012

84. udělování zlatých sošek, ke kterým se po letech vrátil Billy Crystal jako průvodce, bylo ve znamení tradice. Jedna z nejočekávanějších a nejsledovanějších televizních show roku se vrátila ke svým… (více)

Reklama

Reklama