Režie:
Lenka WimmerováScénář:
Alexandra BerkováKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Lumír HrmaHrají:
Klára Melíšková, Hana Maciuchová, Bořivoj Navrátil, Petra Špalková, Jaroslav Plesl, Zdena Hadrbolcová, Kristýna Frejová, Lubor Šplíchal, Jitka Ježková, Pavel Řezníček, Jan Vondráček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Hořkou komedii o tom, jak těžké bývá odpustit rodičům jejich starostlivost, výčitky nebo nenaplněná očekávání, natočila v ostravské produkci ČT režisérka Lenka Wimmerová. To, co bývá v pozadí, můžeme odhadovat i tentokrát – je to prázdnota v jejich vlastním životě po odchodu dětí z domova, nebo rozčarování z vlastního nevydařeného manželství? Hlavní hrdinka Ivana (K. Melíšková) bydlí sama, bez muže a bez dcery, která je v zahraničí. Trpí nespavostí, jen stěží se jí daří odpoutat se od rodinných křivd i vlastních životních proher. Její dva sourozenci Maruška (P. Špalková) a Olin (J. Plesl) žijí ve velké vile s rodiči. Otec (B. Navrátil) je starý, nemocný, na svoji bývalou kariéru klavíristy dnes už jen vzpomíná. Matka (H. Maciuchová) balancuje často na hraně mezi láskou k manželovi a vztahem k dětem. Faleš, manipulace, teatrálnost aj., jsou její dominantní rysy, i když některé její projevy začneme možná v průběhu děje vnímat s větším porozuměním. Podstatné jsou tři stěžejní okamžiky – tři rodinná setkání (narozeniny otce, pohřeb otce, pohřeb matky), během nichž se vztahy vyhrotí, obnaží a posléze uvolní, osvobodí… Televizní film natočený podle scénáře Alexandry Berkové je také o tom, jak mnoho dobrého či zlého v naší vzájemnosti způsobí úporná snaha udržet alespoň zdání dobrých rodinných vztahů. Láskyplný teror, jehož se obě strany vzájemně dopouštějí, způsobuje, že staré křivdy vyplouvají na povrch i v okamžicích, kdy všichni touží po klidu a smíření. (Česká televize)
(více)Recenze (51)
Přestože Alexandru Berkovou dvakrát nemusím, tady se to celkem dalo. Bylo to hlavně sympaticky střízlivou hlavní hrdinkou a v druhé půlce filmu i „sympatickou tlustou sušenkou“. Normální rodinné konstelaci trochu vzdáleno, škoda, odpouštět rodičům má asi každý to své, mohlo to být víc z normálního života…kolik z nás má otce klavíristu a matku takhle bláznivou? Přesto jim vyčítáme a zazlíváme (v určité životní fázi, někdo dřív, někdo později) právě každý to své a dokud se s nimi nesmíříme a neodpustíme jim každý to své, pak se nám nebude „dobře spát“… Na nedělní večer, kdy už člověk nechce hlubokosáhle myslet, to šlo.... ()
Sice převztahováno - dvojí potenciální švagrovská vazba Ivy (Klára Melíšková) k Janě (Kristýna Frejová) - ale základní nápad o vyrovnávání se s nepochopením a rozvíjení jednotlivých motivů (nespavost, klavír) působí uceleně. Pěkná kamera, herecky přesvědčivé (velmi dobře zapadá i postava tety Růženy - Zdeny Hadrbolcové). ()
Mistrovsky podaná analýza porouchaných, ale také se současně napravujících a léčících duší. Alexandra Berková se domohla uměleckých výšin, které režisérka Wimmerová dále rozvinula a výborní herci a herečky dotvrdily. Nejvíce mne upoutaly Melíšková a Maciuchová. Podobné obrazy poučené vzdělávají v lásce, pochopení a pokoře. Všichni jsme jen lidé. Mikrosvět televizní inscenace k takovému (sebe)poznání vybízí. ()
Lakmusový papírek pro detekci nestandardního počinu – hodnocení buď vysoká nebo nízká, málo středních. Rodina jako základ veškeré lidské tragédie. Vztahy, které nefungují. Lidé, co bydlí spolu, ale radši by žili na jiných planetách. Syrová dramatičnost i směšná komičnost. Precizně vybroušené dialogové výměny. Všechno výborně odpozorované, vyvážené a perfektně zahrané. Z hereckého hlediska je to sice značná dámská přesilovka, ale proč ne? Komedie, která hladí proti srsti. ()
V ČT ojedinělá záležitost. Mistrovský kousek, který by po určitých úpravách (hlavně konce mohl být propracovanější) mohl jít klidně i do kin. Tragikomický příběh z rodu bergmanovských filmů, kde se postavy dusí v sobě i mezi sebou frustracemi, depresemi, až patologickými vztahy a „nenávistnou láskou“. Naprosto přesně odstíněné herecké výkony: přirozená K.Melíšková, vynikající B.Navrátil a hlavně naprosto a neuvěřitelně excelující H.Maciuchová a Z.Hadrbolcová. Mám jen dvě malé výtky: postava bratra (J.Plesl) je místy už za hranicí karikatury a konec je příliš ukvapený a trochu ve stylu „přání otcem myšlenky“ , aby autorka dospěla k vyústění, které si představovala, vlastně happy endu. Co by se ale asi dělo, kdyby postava matky nezemřela? Jak je to opravdu se sexuální orientací sestry (P.Špalková)? Vynikající použití klasické hudby (Chopin!), nenápadně působivá kamera a velmi zajímavé exteriéry. Vzhledem k ostatní produkci ČT posledních let si film i přes pár drobných vad na kráse přesto zaslouží nejvyšší hodnocení! ()
Galerie (9)
Zajímavosti (2)
- Natáčelo se v Hýskově v rodinné vile v ulice Školní 188 a v Hradci Králové, kde štáb navštívil Gymnázium J.K.Tyla, Galerii moderního umění, Tylovo nábřeží, Masarykovo náměstí a ulici V Lipkách, a v Pardubicích, konkrétně na místním hřbitově. (alonsanfan)
- Film byl oceněn cenou Elsa za nejlepší původní televizní dramatický pořad. (Olík)
Související novinky
Brno na týden ožije festivalem Cinema Mundi
Přemýšlíte, co s načatým březnovým večerem? Chcete si rozšířit své obzory, potkat se se zajímavými lidmi a načerpat atmosféru různých koutů světa? Mezinárodní filmový festival Cinema Mundi představí… (více)
Reklama