Režie:
Tate TaylorScénář:
Tate TaylorKamera:
Stephen GoldblattHudba:
Thomas NewmanHrají:
Emma Stone, Viola Davis, Bryce Dallas Howard, Octavia Spencer, Jessica Chastain, Ahna O'Reilly, Allison Janney, Anna Camp, Christopher Lowell, Cicely Tyson (více)Obsahy(1)
Eugenia „Skeeter“ Phelanová právě dokončila školu a je rozhodnuta začít se živit psaním. Na rozdíl od dívek, v jejichž společnosti ve městě Jackson v Mississippi vyrostla, touží Skeeter po kariéře a je zcela smířena s tím, že manželství a děti budou muset nějaký čas počkat. To se setkává s velkým odporem jak u jejích vdaných kamarádek, tak především u její matky. Když se jí podaří získat práci v místních novinách, požádá o pomoc Aibileen, služku své nejlepší kamarádky, a následně začíná na popud nakladatele pracovat na tajném spisovatelském projektu.
Aibileen Clarková strávila celý život jako služebná v domech bílých lidí v Jacksonu. Vychovala pro své zaměstnavatele 17 dětí a jednoho vlastního syna, který tragicky a zcela zbytečně zemřel během nehody. Aibileen, zarmoucená ztrátou svého jediného dítěte, je velkou oporou jak víra, tak její nejlepší kamarádka Minny. Když jí do života vstoupí Skeeter, Aibileen zjišťuje, že je poprvé v životě ochotna se s někým podělit o své zážitky a zkušenosti – ačkoliv tento zdánlivě prostý čin s sebou nese velká rizika.
Přímočará Minny Jacksonová je třiatřicetiletá služebná, která má pověst nejlepší kuchařky v Mississippi. Pracuje pro Hilly Holbrookovou (Bryce Dallas Howard), ale následkem vzdoru je z práce vyhozena a nucena vydat se na periferii Jacksonu, kde pracuje pro osamělou Celii Footeovou (Jessica Chastain). Minny je Aibileenina nejlepší kamarádka a pomáhala jí vyrovnat se se ztrátou jediného syna. Ačkoliv je silná a nezávislá, je Minny současně velice rozumná a také zdravě skeptická, co se Skeeteřina projektu týče.
Mezi trojicí žen vznikne doslova sesterské pouto, které jim pomáhá překonat těžkosti, jimž jsou během svého snažení vystaveny, a pomáhá jim uvědomovat si, že občas je třeba vybočit ze zajetých kolejí – i pokud to znamená nutnost konfrontovat celé město tváří v tvář a ukázat mu, že doba se mění.
(oficiální text distributora)
Videa (57)
Recenze (1 026)
Jistě velmi kvalitní film, ale pro mě osobně možná až příliš. Tenhle kousek je totiž zcela zjevně natočen hlavně pro potěchu filmové akademie, to jednak a druhak je určitým americkým vyrovnáním (samozřejmě ne jediným) s černošskou problematikou a jistě nejde jenom o minulost. Já však občan USA nejsem a Oscary také nerozdávám (jakože Černobílý svět je pro mě asi největším letošním favoritem, a to hned v několika kategoriích), a proto je mi přisouzena role obyčejného diváka, který viděl jistě nadprůměrné drama, přesto nijak fantastické. Jinak film nabízí slušný příběh, důležité téma a samozřejmě hromadu výborných hereckých výkonů (a pro mě osobně ještě překvapivě nepřeslazený konec). I když můj komentář vyznívá možná spíš kriticky, film se mi rozhodně hodně líbil, jen reaguju na zbytečně velký, ne úplně oprávněný humbuk (který brzo odezní, alespoň v Evropě určitě) a nápadně velký počet nekritických a opěvných ohlasů. ()
Must-see-feel-good movie o rasové problematice vyšší střední třídy USA šedesátých let. Paradoxně nejvíc černobílé je dávkování emocí, které je místy přílis zjednodušené a na efekt - rozuměj naprostá většina bílých jsou povrchní šmejdi a naprostá většina černých jsou hodní a vzorní pracanti. Pokud se ale přehlédne tento tvůrcovský neduh škatulkování a šablonovaní postav jinak zajímavého příběhu, dostane divák řadu scén s ohromnou paletou emocí, které umí chytnout za srdce a patřičně dojmout. Intenzivní divácký zážitek, stimulující oscarovka s hvězdnými herci a zaslouženě pozitivními ohlasy. ()
Tento politicky korektní film mě naprosto minul. Možná to bylo tim, že jsem u toho doma v obýváku přestrojoval komplet celý dveře od Peugeota 405ky, což je tak kurevská práce, že bych snad radši nějaký snobský krávě uklízel barák a vařil jídlo, takže jsem nějak ty služky ani nelitoval. Já teda beru, že bejt negr (pardon, afroameričan) v 60. letech na jihu USA asi nebyla žádná procházka růžovym sadem. Nicméně tohle byla akorát hloupá agitka o černobílym světě (tady se překladatel tentokrát nechtěně trefil) s totálně černobílejma postavama, kde černoška = hodná, sympatická, moudrá, prostě samý klady a proti tomu běloška = zlá, hysterická slepice a totální píča. Mimochodem v tom filmu byly v podstatě jenom ženský postavy, což působilo taky poněkud divně. Nějak jsem myslel, že v 60. letech všechno řídili muži a ženský jen poslušně přitakávaly, ale tady to vypadalo jak nějakej feministkoland. A tak člověk sleduje, jak ty hodný černošky musej posluhovat těm zlejm běloškám a jak je tim pošlapávána jejich důstojnost. A to v podstatě trvá celejch 140 minut, aniž by to dospělo do nějakýho rozuzlení. Hvězdu dávám akorát za to, že se celkem povedla ta stylizace 60. let. Jinak jsem moc nepochopil, proč někomu vadí, když černoška použije jeho hajzl, ale na druhou stranu mu nevadí, že se mu hrabe v jídle. ()
Černobílý svět plný barevného humoru, ale i nezkreslených citů, které vás dojmou. Většinou se ve filmech jedná o hrdiny mužského pohlaví, ale tady jsou všechny hlavní i vedlejší postavy něžného pohlaví, které so rozhodli promluvit otevřeně o vztazích mezi služkou a paní domáctnosti. Kus americké historie, které je poznamenáno v dalčích generacích amerických občanů. Jsem rád, že se jednou do roka takový snímek objeví v kinech. ()
Moudré pracovité černošky od rány versus nafoukané tupé maloměšťácké jižanské paničky. Film se až extrémně přiklání na stranu utlačovaných afroameričnek, které jsou všechny naprosto "úžasné", napak - až na nenáviděné vyvrhele - je každá běloška neschopná hnout prstem a především píča až do morku kosti. Takže se ta snaha o rovnoprávnost přehoupla zase na druhou stranu. Také se nás tu někdo snaží dojmout za každou cenu, ale povede se mu to jen občas. ()
Galerie (123)
Zajímavosti (23)
- Filmový obchod s knihami Avent & Clark Booksellers byl pojmenován po Aventu Clarkovi, produkčním asistentovi. (oje)
- Film se odehrává v roce 1963, v několika scénách je však možné zahlédnout automobily pocházející z roku 1964. (Pavlínka9)
- Vo filme sa mihne aj Kathryn Stockett, autorka románu „The Help“, podľa ktorého bol film natočený. (JančiBači)
Reklama