Muži v naději

Čeští filmoví a seriáloví tvůrci se zřejmě nedokážou obejít bez partnerské nevěry jakožto nosného dějového prvku. Patrně si asi myslí, že tuzemské diváky nic jiného nezajímá. Svým způsobem možná i mají pravdu... Zásadní problém však vidím v tom, že je tohle téma často nahlíženo velmi neadekvátní optikou. Nepovažuju se za přehnaně konzervativního usedlého suchara, jemuž vadí vše, co jen mírně zavání amorálností. Naopak mě takové věci obvykle spíš fascinují - proto si s chutí užívám například každou epizodu seriálového Spartaka obsahující řádně divoké sexuální orgie. Je to především proto, že vím, že tam tohle dráždivé pozlátko obvykle má svůj smysl (čímž nepopírám, že někdy je to už docela přehnané). Zde se nahoty a sexu dočkáme minimálně, kdežto uvnitř je film (respektive příběh a zejména postavy) prohnilý, možná dokonce až zvrácený (zvláště kvůli postavě Rudolfa a obludně smontovanému závěru). Nevěra, uskutečňovaná z pouhého rozmaru, je prezentována jako věc, která vztah nejenom, že neničí, ale dokonce mu prospívá! Svého zahýbání tu nikdo nelituje, ani dobrovolně (z pohnutek svědomí), ani z donucení okolnostmi (u Rudolfa už to v jedné chvíli vypadá, že k tomu dojde, ale nakonec to dopadne úplně opačně, takže opět nedojde k výraznému vývoji postavy, tudíž ani k žádné katarzi). Navíc si neumím představit inteligentní a svéprávnou ženu, která bude svému manželovi tolerovat pravidelné jednorázové nevěry jenom proto, že na "oplátku" za to občas dostane luxusní kabelku... Zkrátka - teze, které z Vejdělkova snímku trčí, se mi nelíbí a nesouhlasím s nimi. Nicméně i tak je to kvalitně odvedená filmařina s odpovídajícími hereckými výkony, která dobře odsýpá a v několika momentech (romantických, komediálních i ryze dramatických) funguje přesně tak, jak má. V konečném součtu to má ty samé klady i zápory jako ŽENY V POKUŠENÍ. 60 % (31.01.2012)

Pan Vejdělek se rozhodl kout železo dokud je žhavé a přišel s "mužským" pohledem na věc (?). Je to sice znovu pohodová komedie, ale tentokrát jsem se tolik nebavil. Vše relativně dobře probíhalo až do cca 45. minuty (stejně jako u Žen v pokušení), kdy se tvůrci rozhodli pro naprosto nesmyslný dějový zvrat, který se podle mě do filmu vůbec nehodil a díky němu se většina té příjemné a nezávazné atmosféry vytratila. Nástup postavy z minulosti, dění v restauraci, natvrdlost Ondřejovy ženy + fraška v podniku Max (nebo jak se jmenoval) už šly tak nějak mimo mě a tentokrát to na 4* nebude. Svým způsobem nejspíš pravdivé moudro: "Nakonec...není důležitý za kterou ženskou chlap běhá, ale ke který se vrací." sice pobaví, ale stejně jako celý film tak nějak více či méně obhajuje nevěru, nebo ji alespoň nepovažuje za nic vážného a spíše ji zlehčuje, což mi z morálního hlediska, i když je to jen nenáročná komedie, příliš nesedí. (28.01.2012)

Kamarád mi říkal, jak je to skvělá komedie a že s bráchou a přítelkyněma se v kině strašlivě nasmáli... Žel bohu když na to koukl po druhé, naprosto nechápal, co se mu na tom předtím líbilo. A já to nechápu taky. Leda snad, že by jim do kinosálu pouštěli na tajňačku rajský plyn... Tak trapnou a nudnou frašku jsem totiž už dlouho neviděl a obávám se, že českýmu filmu budu dávat ještě míň příležitostí, než dřív. Čili prakticky nový český filmy (a obzvláště komedie) jen z donucení. U této "suprďácké" komedie jsem se totiž pousmál jen asi pětkrát. Pokud pominu, že Polívka se Stašovou hrají klasicky dobře, není na tomhle filmu nic, co by mě zaujalo. Scénář jsou jen laciné žvásty a hlavní dějová linie nemá koule, aby byla opravdu vzrušující. Maďarka je sice pěkná, ale to neznamená nic. Jinak je asi pěkně na palici a to je pro život špatný. Dva až třikrát jsem se pousmál u nějaké scény, a to je moc málo na film určený primárně k pobavení... A konec mě dostal opravdu na kolena, až jsem myslel, že si poblinkám boty a kalhoty... Ten hloupý a umělý závěr dělá z diváků úplný ču... a z postav již kompletně povrchní kriply, kteří se té své idiocii ještě usmívají a moc se jim to líbí. Je mi líto, ale já nět! (20.02.2012)

Šel jsem na to jako muž v naději a odcházel jako muž v rozčarování z toho, že Vejdělek i navzdory svým zkušenostem neví co vlastně chce. Zda komedii, drama, tragikomedii, nadsázku, veselohru, vztahovku, frašku... Co segment to styl à la "každý chvilku tahá pilku". A byť mnohdy daný segment sám o sobě není vůbec špatný (především ty čistě komediální či čistě dramatické), tak ve výsledku to není nic; ani nic špatného, ani nic dobrého. (29.08.2011)

Jsou tací, co se dokáží spokojit s málem a jsou tu bohůžel i tací, co nikdy negativní kritiky budou mít dost a po údajném národním velkokýči Lidice, se nás snaží poučit a naučit nás, nemyslící, jak by měli hledět na dobrou komedii. Já měl za to, že dobrá komedie se pozná tak, jak moc se u ní dokážu smát. Ne, jak u ní dokážu přemýšlet. Vyčítat mi ale, že jsem se u nějakého filmu smál víc, než člověk, který mě označí za nemyslícího, je opravdu myšlenkově na úrovni, ale ve zdejším panoptiku mě to ani nepřekvapuje. Film samotný je, dle mého nemyslícího názoru, dobrý. Možná až nečekaně dobrý. Macháček předvádí klasický výkon a Polívka se po dlouhé době opět předvádí v lepší formě než v předchozích filmech. Stejně tak půvabná Maďarka Éva Vica Kerekes nezklamala. I když s myšlenkami filmu, jako takovými, nesouhlasím, dokázal jsem se u toho příjemně bavit. Film ubíhal, nenudil, měl plno vtipných momentů, které se střídaly s těmi smutnými (někdy až moc smutnými) a mě rozhodně nezklamal. Od komedií, které vznikali v devadesátých letech mi v tomhle ohledu přijde, že jsme se konečně posunuli dál. (01.10.2011)