Muži v naději

Slabší děj a chabý příběh, ale na český styl dobrá komedie. Samozřejmě jsem viděl lepší, ale komedie na tohle téma neomrzí. Pár slušných momentů a pár po dějové i komediální stránce slabších. Bohužel jako fanoušek Macháčka musím říct, že stářím jeho herectví dost opadlo i spolu s Bolkem Polívkou. Už to není co bývávalo, ale určitě stravitelný filmový zážitek... 7/10 = 70% (25.01.2012)

// Co na to říct, snad jen...zklamání. Trailer sliboval víc, ačkoliv od začátku bylo jasné, že nejde o nic originálního, čekal jsem alespoň trefné hlášky, vtipné a vypointované momenty a .. alespoň nějaký ten smysl. Jenže tohle všechno ten film tak nějak postrádá, není tu nic. Na Polívku už není nikdo zvědavej a Macháček má teda na sakra zajimavější role. Ty tři hvězdy dávám jen z milosti za tu krásnou slovenku a jednu nebo dvě věty, které zapříčinily, že jsem se alespoň maličko usmál, jinak vážně nuda. A to jsem chlap. (18.02.2012)

Překvapivě ani ne tak hloupé, jako většina českých filmů, které využívají nevěru a vztahy pro pobavení diváka, natož naprosto povrchní. Linie s Bolkem a Simonou je nádherná. Koho by napadlo oslavovat pravou hlubokou lásku skrze odpuštění a trochu té, vlastně naprosto přeceňované(?), nevěry. Právě tahle linie má ve filmu pro mě hlavní smysl a ta omáčka s Jirkou Macháčkem o vášnivé zrzce mě nechávala až moc ... chladným. Krom toho, právě tady se trochu projevuje snaha hodit trochu té špíny na všechny a ukázat, že vlastně v česku všichni podvádí všechny:). Proč ne, jen já s tím nechci souhlasit:). (18.02.2012)

Vejdělek, Renč nebo Poledňáková... všichni v poslední době točí naprosto identické pohádky pro dospělé. Značka - aby vše bylo oku libé. Herečky/panenky, pokojíčky jak ze žurnálu a nějaký ten děj, aby byl důvod ty panenky v těch pokojíčkách často převlékat. V tomto případě přidáme i trochu té vnitřní Prahy a výsledek je hotov. A vám se to snad nelíbí? (19.10.2014)

Nerad bych sklouzl k typickému hejtování, které se stalo pro profily nových českých filmů na ČSFD příznačné. Už předem bych proto rád na rovinu přiznal, že mám k Vejdělkovým filmům rozporuplný vztah. Na jednu stranu mě většina z nich velmi baví, bohužel mě ale pokaždé i některými svými rysy strašně iritují. Nejinak tomu bylo i u sledování Mužů v naději, kde byly oba zmíněné divácké vjemy zastoupeny rovnou měrou. Bavilo mě obsazení (Éva Kerekes je BOHYNĚ!), většina fórků i technické provedení (hudba, kamera, střih...). Dokonce si myslím, že je to Vejdělkův nejlepší film, který dosud natočil, a povedlo se mu přimět mě k zajímavým úvahám o nevěře a vztahu mužů a žen. O to více mě mrzí, že Muži v naději obsahují i momenty, které mi tak STRAŠNĚ vadí... Nějaké to žehrání na product placement už jsem vzdal u českých filmů dávno, ale proč celý ten film proboha tak strašně moc vytváří svět, který vůbec neexistuje? Nádherní a perfektně oblečení herci (už jen Polívka by se svým filmovým outfitem v klidu mohl jít na módní molo), bydlící v jakémsi stylově zrekonstruovaném pavlačovém domě v centru Prahy s výhledem na Pražský hrad, dvojice hlavních postav provozující stylovou restauraci ve francouzském duchu (i na ty bagety dojde), tchán a zeť chodící do jakéhosi luxusního kulečníkového podniku... Ale hlavně a především božekriste proč?? - proč jen museli udělat z Divadla na Vinohradech jakýsi Café Max, nebo proč udělali z Galerie kritiků jakousi sexuologickou kliniku?! Tento můj údiv platí o výpravě filmu do puntíku - točilo se buď v dokonale vystajlovaných interiérech (koupelna Ondřeje a Alice...) nebo v perfektně uklizených nejvyhlášenějších turistických pražských lokacích, a každý Pražák musí u tohoto filmu žasnout, jak je ta Praha vlastně nádherné, čisté, metropolitní a bohémské město, když se dobře nasvítí, zabere ze správného úhlu, a pečlivě se vyeliminují všichni turisti, bezďáci, stánky s klobásami, krámy se suvenýry, paneláky, graffiti, apod. Snímek Muži v naději je natočen v jakémsi sociálním skleníku, kde se odehrává nerušený mikrosvět jeho filmových postav, se vším jejich nanicovatým hemžením a pachtěním po čemsi, co nápadně připomíná nablyštěný, povrchní a falešný svět z lifestylových časopisů a zahraničních seriálů o lidech z lepších kruhů. Vejdělek je tímto světem evidentně uhranut a tvoří to úhelný kámen Mužů v naději, kteří však evidentně mají vyšší ambice než jen pobavit - občas se totiž zabrnká i na vážnou strunu. Pro své rozporuplné divácké přijetí tohoto filmu, u kterého jsem se střídavě smál nahlas a střídavě umíral trapností, hodnotím čistým průměrem. (06.02.2012)