Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pravdivá kronika líčící průběh bouřlivých tří měsíců v roce 1965, kdy Dr. Martin Luther King vedl riskantní nebezpečnou kampaň cílenou na zajištění rovného volebního práva a postavil se tváří v tvář násilným protivníkům. Grandiózní pochod ze Selmy do Montgomery vyvrcholil podepsáním zákona o volebním právu prezidentem Lyndonem Johnsonem a znamenal jedno z nejvýznamnějších vítězství pro hnutí za občanská práva. Film vypráví příběh o tom, jak uctívaný vůdce a vizionář Dr. Martin Luther King a jeho bratři a sestry z černošského hnutí docílili společenských změn, které navždy změnily dějiny. (mac000)

(více)

Videa (43)

Trailer 1

Recenze (78)

classic 

všechny recenze uživatele

Už ABE LINCOLN v roku 1863, vydal vyhlásenie o zrušení otroctva, onedlho na to je úkladne zavraždený, podobný osud čaká o viac ako 100 rokov - MARTINA LUTHERA KINGA, ktorého zavraždili v Memphise roku 1968 ! Po Lincolnovi stále ešte nemajú Afroameričania pokoja, lebo ich v jednom kuse otravuje KKK, čiže KU KLUX KLAN, ktorí v 20. rokoch, 20. storočia používali biely plášť s bielou kapucňou a zapálený kríž, a považovali sa za BIELYCH RYTIEROV... Terorizovali ich, potom prichádza v 60. rokoch, zapálený Afroamerický baptistický kazateľ, aktivista a bojovník, za ľudské práva, nositeľ nobelovej ceny za mier, Dr. MARTIN LUTHER KING... Populárnejší ako MALCOLM X, ALE vo filmovej verzii, je len malý náznak jeho aktivít v súkromí, človek s dvomi tvárami, ktorého nazývajú aj takto : plagiátor, pokrytec, komunista a sexista ... ! V klasicky detskej ilustrovanej encyklopédie, kde mám M. L. K, tam nie je žiadny náznak nejakej zápornej vlastnosti tohoto, podľa mňa schopného človeka, ktorý bojoval za rovnoprávnosť černochov s pomocou demonštrácii vzdorovali neustálym útokom zo strany ťažkoodencov, ktorí z nich mali boxovacie vrecia !!! Prišli pritom klasické úmrtia od strany AGRESOROV, oni pokojne prišli, NIJAKO sa absolútne nebránili, len čakali, pokým sa rozbehnú na nich s obuškami a budú ich mlátiť hlava - nehlava ! To sa niekomu nepáčilo, a tak ho F. B. I napichla, chceli ho skompromitovať, zneškodniť a pod ... J. Edgar Hoover mal také páky, ktoré by ho mohli zmiesť z povrchu zemského, stačilo by len lusknúť prstom ? Alebo presviedčanie vo Washingtone prezidenta Lyndona Johnsona, aby mali, právo voliť ! TOTO všetko tu je, zo súkromia, aký bol, takmer nič, len opýtanie sa jeho ženy, či ju miluje ? Či nespí s inými ? Mňa najviac dostáva to, čo nemal film HITCHCOCK s HOPKINSOM, a to je hlavný predstaviteľ DAVID OYELOWO, ktorý nie je až taký nováčik, ale podobnosť s Kingom, je veľká, dáva do toho charizmu, je odhodlaný, ale nemá priestor byť skutočným Kingom ! Režisérka AVA DUVERNAY, je samozrejme černoška, ansámbel samých černochov... Budem spokojný, ak by napríklad odborníci na politiku STONE a GREENGRASS, jedného dňa prišli s úplne inou verziou, akou disponuje Ava DuVernay a scenárista, mohol by to byť pohľad, ktorý by dal KINGA na úplne iné svetlo, v akom ho vidí väčšina spoločnosti. Z jednej strany bojoval za právo na slobodu, na strane druhej, aký bol v skutočnosti, to ja neviem... Pôsobivý film, ktorý má bravúrny song GLORY v záverečných titulkoch ! Odnesiem si tento song a príbeh idei muža, ktorý toho dokázal veľa, pod plášťom skrýval samé tajomstvá, ktoré raz vyplávajú na povrch ? ! ()

erased 

všechny recenze uživatele

Nejzajímavějším aspektem Selmy je nedotažený pokus o vyprávění pomocí zpráv FBI, zbytek filmu je totiž ryzí životopisná rutina. Rutina řemeslně výtečně odvedená, ale zoufale jí chybí jakákoliv vážnější snaha vybočit z řady. Naopak se až příliš hlasitě hlásí ke střednímu proudu bezpohlavními motivačními řečmi (neplést s proslovy Dr. Kinga) a dojímavou hudbou, a ani se nepokouší ukázat stinné stránky doby, ani komplikovanou politickou situaci. A mně takové jednostranné prvoplánové útoky na svědomí lezou krkem. ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Netuším, kde přesně diváci chybují v průběhu vstřebávání zrakových i sluchových informací Selmy, ale přijde mi to opravdu líto. Film nejenže plnohodnotně, samozřejmě velmi subjektivně mapuje základní principy Kingovy šlechetné rebelie a realisticky se mu daří i nastiňovat složité politické a sociální reflexe, ale také procítěně předkládá jímavý příběh obyčejného muže, který se snažil povznést nad problémy obyčejného života a obětovat se pro dobro ostatních. Přičemž kladem je jak režie, která úspěšně kompenzuje dokumentárnost výpravy a akademické snobství námětu přirozeným propojením lidských emocí a historických faktů, tak i herci, jejichž vtělení do postav jim stoprocentně věříme a sympatizujeme s každým, kdo se snaží Kingovi v jeho zdánlivě beznadějné misi pomoci. A některé scény jsou emocionálně natolik silné a sugestivně nasnímané, že bych se nebál mluvit dokonce o režii vynikající.. Selma sice brzy zapadne a zapomene se na ni, jelikož její sledování zřejmě vyžaduje i jistou duševní náklonnost k dotyčnému námětu, ale tvrdá kritika tentokrát není zasloužená. Opravdu ne... 75% ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Nezáživná, nudná až otravná reklama na negry plná srdcervoucích gospelů, slizkých a nenávistných bělochů a kultivovaných a vzdělaných čokoládových sympaťáků, co se jen snaží mírumilovně vydobýt volební právo pro negramotného strýčka Toma, kterému to je sice normálně úplně u prdele, ale když mu bratr Doktor Kudlanka přinese korálky a zrcátko, na povel i zabečí a odhodlaně bojuje za všechny ty ideály, ať už to slovo znamená cokoliv. „Tvůrci“ však nějak opomněli fuckt, že všude byla prdel o dvou půlkách, a dost nestranně nám servírují jen tu vyvoněnou karamelovou „realitu“. Z žumpy zapomnění kvůli tomu vylezla dokonce i bulvární hyena Oprah, která dodnes zaslouží tak maximálně otřískat držku o práh. A tak se například nedozvíme, že ten slavný mučedník Džimilí Džexn, jehož údajná „vražda“ vlastně spustila ty Královy střevní pochody, nebyl ve skutečnosti až takový sladký a téměř evropsky vypadající černoušek jako věchýtek, nýbrž dost hustá gorila, která prý při zatýkání sahala po zbrani. Než mě zase nějaký ten sveřepý ochránce lidských práv či zarytý kocábista obviní ze svého obýváku v árijské čtvrti z rasizmu, chtěl bych podotknout, že jsem pro jakoukoliv integraci a asimilaci jakkoliv vybarvené menšiny, například ťamany považuji za naprosto pohodové opičky, pokud tato žije v souladu s kulturou a morálními zásadami majority. Jinak je samozřejmě nikdo nenutí, Afrika nebo Pandžáb jsou dost velké na to, aby je pojmuli zpět a umožnili jim obsypanými mouchami živořit dle vlastních představ. A teď je, myslím, ta pravá chvíle na památná slova guvernéra Alabamy Wallace, která zazněla v 01:47:00: „Nejdřív chtějí sedět vepředu v autobuse, potom chtějí ovládat parky, pak veřejné školy, volební právo a nakonec požadují sociální dávky bez práce.“ Vcelku mrazivá analogie. Už teď tu máme Samkovou a je jen otázkou času, kdy se objeví nějaký Dezider X či snad nedejbože Žán Kalvín Žiga Džipsyking a dají nám tu naši oprávněnou netoleranci pěkně sežrat. Pamatujete, jak jsme je před pár lety strašlivě týrali pětadvacetilitrovou sociálkou a porušovali jejich lidská práva, protože jsme se nechtěli vzdát barevných kovů jen tak zbůhdarma přivádějících elektřinu do našich obydlí a ani rádií z našich Oktávií? Naštěstí tehdy zasáhla ta úžasná, altruistická a tolik tolerantní Kanada a s velkým mezinárodním humbukem jim otevřela svou náruč a sociální srdce. Hrozná politická ostuda. Rok se s rokem sešel, Kanaďanům začaly mizet kanálové poklopy a hrdí Římané tam odmítali veškerou nabízenou práci, protože jsou přece se svými obvyklými sedmi třídami zvláštní školy na pomocné stavební práce, mytí aut nebo kopání za Telekom příliš překvalifikovaní, což nepochybně porušuje jejich základní práva a pošlapává jejich svobody, a najeli tam tedy na svůj léty praxe k dokonalosti dotažený obvyklý chléb vezdejší – čorki a socialku. Ti hodní Kanaďáné z toho byli naprosto rozčarovaní, vždyť je přeci zachránili před brutální genocidou v nějaké východoevropské prdeli, nevděčníky jedny!! A tak nám je začali potichoučku s díky vracet a pro jistotu do zvýhodněného balíčku přidali i ty, co už tam byli před tím velkým Exodem. Nevím jak vy, ale já nezaregistroval jedinou z těch bezpáteřních mrdek, tedy pardon, chtěl jsem ve skutečnosti říct „ani jediného člena naší politické reprezentace“, která by se proti tomu jakkoliv ozvala. Co naplat, soudobý trend benevolentní politiky EU z nás chce mít roztomile Sdružené barvy Benetonu obývající jeden velký šťastný Chánov, mimo který bude nadále žít jen ta nádherně tolerantní a tolik pragmatická garnitura, která s šestnáctičlennou rodinou Červeňákových v životě nebydlela ani ve stejné čtvrti, natož v jednom baráku. No nic, trochu jsem dnes šádvelovsky ujel, tak sorry, je čas už jen podotknout, že ta zkurvená, afektovaná a nudná zrůdnost pro artové anální dobrodruhy s názvem Birdman musí být okamžitě zničena, a jít do prdele. () (méně) (více)

Rosaviva 

všechny recenze uživatele

Kdyby natočili životopis Martina Luthera Kinga, mohlo by to být zajímavější, tenhle film mi nepřišel ničím objevný. Jak se lidé v minulosti chovali k černochům (a jak se k nim někteří chovají pořád) je něco neuvěřitelného, a bylo to hrozné i v tomhle filmu, jinak ale takový šedý průměr. Přišlo mi, že vybrali náhodnou (i když jistě důležitou) část Kingova života a rozmatlali to do dvou hodin. V letošních nominacích na Oscara je to jeden z lepších filmů (což je trošku zarážející, když to vlastně bylo zcela průměrné), ale na víc jak 3* to asi není. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (8)

Související novinky

Oscary 2015 - výsledky

Oscary 2015 - výsledky

23.02.2015

Oscarová plichta. Víceméně. Americká akademie umění a věd vybrala nejlepší film minulého roku a je jím Birdman mexického režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárritu. Birdman získal celkem čtyři sošky,… (více)

Oscarové nominace 2015

Oscarové nominace 2015

15.01.2015

Oscarové nominace jsou na světě. Letošní 87. ročník bude především duelem Grandhotelu Budapešť a Birdmana, jež čeká zápolení o devět sošek. Osm si jich může odnést Kód Enigmy, šest Chlapectví nebo… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno