Zlé pondělí

Stejně jako některým spolukomentujícím, mi tohle psychologické drama věnované dětem připomínalo Krejčíkův film Svědomí. Zde stejná problematika, v příběhu s menším proviněním a optimičtějším vyzněvím. U mě jde o první film z tvorby ne moc známého režiséra Milana Vošmika, který jsem viděl. Líbí se mi charakteristické vykreslení mnoha postav dětí i dospělých na pomerně malém prostoru i kombinace hodně vážné témy s hravostí a úsměvnou dětskou naivitou (třeba touha malého Radka za každou cenu darovat krev). Zdařilé a uvěřitelné výkony dětských protagonistů obohacuje zejména postava a výkon Ladislava Peška v roli tatínka učícího své děti nelhát, ale současně i za pomocí malé lži hledajícího výhodnější kompromis v složité situaci. Nadčasové a přínosné vidět. Málinko dojem z celého filmu pokazili epizodní roličky Menšíka a Kemra (obohatit takový film o komické štěky hereckých hvězd, to se tady na můj vkus vážně moc nehodilo). Působivý příběh skvěle dolaďuje poetická hudba Svatopluka Havelky, vyznívající zejména v hudebních scénách sólo hry na trumpetu. 90% (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) (11.02.2018)

Jestli jsme něco za Československa v rámci filmů uměli perfektně, pak to jsou psychologické filmy. Jistě, najdou se nepovedené výjimky, ale na ty jsem zatím narazil málokdy. Zlé pondělí se ale povedlo - postavy jsou precizně a uvěřitelně vykreslené (líbilo se mi, že každé z dětí má skutečně jiný charakter a přístup k situaci) a tak je to i se scénářem, dialogy a vedením příběhu (a je to i dost psychologické - člověk chápe, proč se ty děti tak chovají, jelikož se z toho filmu dá vyčíst, jací na ně jsou jejich rodiče a ten vliv je znát právě i v těch dětech - napsal jsem to hrozně, ale snad chápete, o čem píšu). Je to povedené i po filmařské stránce, jen těch detailních záběrů na obličeje mi přišlo zbytečně moc. Podařené jsou i herecké výkony (překvapivě i u těch dětí), líbilo se mi i prostředí tehdejšího Brna a má to taky sympatickou stopáž. Jen tomu chybí nějaká silnější atmosféra a taky se mi to bohužel, jak se říká, nezažralo pod kůži. Ale i tak, velmi povedený film - a vlastně si vystačí s málem. Btw, možná by mě i zajímalo, jak by vypadala alternativní verze konce, toho... no, nebudu spoilerovat. Stejně mě ale překvapuje, jak ten film strašně zapadl. A neoprávněně. 4* (01.12.2020)

Zlé pondělí nabízí skutečně intenzivní divácký zážitek. Vošmik velmi dobře pracuje s dětskými herci, dospělí pak mají příležitost jen na nepatrném prostoru sehrát samostatné příběhy, které by v jiných rukách vydaly na celou sérii melodramatických filmů. Zlé pondělí je film podobného ražení jako Svědomí, dusí každou svou minutou. A je skutečně jen na vás, jestli si takový zážitek chcete dopřát. (04.07.2016)

Film z doby, kdy bylo ještě běžné, že se ani ne desetiletí kluci toulají za tmy po ulicích a nosí dědečkovi pivo z hospody. Celý příběh se odvíjí během jednoho dne, ve kterém parta spolužáků zaviní dopravní nehodu. Tíha viny a míra výčitek svědomí se projevuje rozdíly v chování a reakcích jednotlivých viníků i jejich otců. U malých i velkých vyplouvají stejnou měrou napovrch ty pravé emoce a povahové rysy.Vždyť všichni jsme jenom bývalé děti nebo budoucí dospělí. Výborné psychologické drama a dobře obsazené dětské role . (06.12.2014)

Psychologické drama o dětech, které způsobí dopravní nehodu a jeden z nich končí pod koly auta. Traumatická událost odstartuje řadu vztahových peripetií a zajímavé zpracování příběhu tak dává nahlédnout pod pokličku několika rodinám, jejich výchovným metodám, včetně fyzického i psychického násilí a manipulace. Malý film o důležitých věcech. (12.04.2019)