Den zrady

Ultra-bitter sonda do vnitřku stroje, v němž se připravuje realita. Fantastický Gosling, který i bez jediné grimasy dokáže obsáhnout fascinující napětí mezi idealismem a pragmatismem, výborný scénář a parádně vygradovaný sžíravý závěr. Celkově vyvážené a anti-idealistické drama, které je výtečnou protiváhou hollywoodského eskapismu, který vládne oscarovým nominacím. Škoda, že hlavně v úvodu je zapotřebí celkem solidní znalost amerického volebního systému (kterou tak úplně nemám), čili jsem v prvních minutách lehce tápal. Ale to vytýkám sobě a ne Dni zrady. [85%] (23.01.2012)

Mám rád nabubřelé, politické žvanivky, protože se u nich nádherně usíná i bez hypnotik. A úplně nejradši mám ty, které mají naprosto originální a neotřelý děj! Vždyť o unylé házení hoven mezi zaoceánskými republikány a demokraty a píchání stážistek bychom snad jinak v žádném filmu ani nezavadili!!!! A přitom obsazení to má takové, že má jeden chuť vrátit děcka do dělohy, nechat si přišít kundu a poslat do Hollywoodu žádost o registrované partnerství. To by se ovšem božský Džordž nesměl rozhodnout pro kariéru profesionálního nudila! Kdyby dál zabíjel upíry v Kozatém tornádu nebo dělal Piss na Balkáně, koupil bych si od něj i ten zasraný kávovar, kterým si teď chudák musí přivydělávat na chléb náš vezdejší, aby po točení takových sraček nechcípl hlady. A to ani nemluvím o opětovném plýtvání mým milovaným panem Goslingem! Nechápu, proč byl zrovna za tohle nominovaný na tu Zlatou zemegulu. Vždyť tu absolutně nemá prostor rozbalit své genitální charizma a celý film se pouze tváří jako štěňátko, kterému cigoši sežrali maminku!! (20.12.2011)

[imdb: 7.4/10] | me: Režisérsky a herecky výborne zvládnutá záležitosť. Kombinácia Clooney, Gosling, Giammatti a Hoffman je nepriestrelná a dáva filmu ďalší rozmer. Film sám o sebe, čo sa myšlienky týka, nie je nijako prelomový, ale je vynikajúco spracovaný a veľmi dobre sa na to celé pozerá. 101 minút zbehne ako voda a človek má príjemný pocit z dobrej filmariny. All the reporters love you. Even the reporters that hate you still love you. (06.02.2012)

Hlavně díky hercům se dá tohle upovídané politické drama přežít bez újmy i zívání. Přesto i právě scénář si zaslouží slova chvály (zejména při slovních výměnách zapálených přicmrndávačů politiků i při sympatickém oťukávání Evan Rachel Wood Ryana Goslinga), Clooney se do zákulisí amerických primárek opřel po svém, hodnocení ale nechává na nás. Den zrady je především filmem hereckým, dává vyniknout nejen osvědčeným matadorům (Giamatti, Hoffman, Clooney, Tomei), ale dějové linky dotahují i méně zkušení, za to výborní herci (Wood). Kraluje samozřejmě Ryan Gosling, o tom žádná!! (01.08.2012)

"Tvůj oponent má toho nejlepšího specialistu na média v téhle zemi ve svém týmu. Co uděláš? Buď ho najmeš pro sebe, nebo to zařídíš tak, aby ho neměl ani jeden tým... Výhra tak či tak." Rok se s rokem sešel a George Clooney se opět rozhodl polechtat pár filmových nominací. Zlaté glóby však dopadly - zcela proti očekávání - přímo katastrofálně ("Den zrady" nedokázal zabodovat ani v jedné ze čtyř kategorií) a lépe to nevypadá ani s prestižními Oscary, neboť "The Ides of March" bojují pouze o jednu jedinou sošku, a to za "Nejlepší adaptovaný scénář", kde mají obrovskou konkurenci. Clooney se zkrátka dotkl až příliš citlivého tématu - bere si na paškál americkou politickou scénu (přesněji řečeno zákulisí jedněch ostře sledovaných primárek) a útočí, útočí, útočí... Ale ať už jsou námět a zpracování jakkoli dobré/nedobré/provokativní, největším plusem tohoto (lidským odpadem prolezlého) snímku jsou beztak geniálně napsané postavy, především pak Stephen Meyers (nadějný Ryan Gosling) a Tom Duffy (tradičně dobrý Paul Giamatti). Sledovat proměnu Ryana Goslinga je úchvatné a šokující zároveň a člověk má nejednou chuť zkřivit rty v ironickém úsměvu a na celé kolo pronést "Tak tomu říkám železné zásady!" - což mě mimochodem opět přivádí k tomu, že absence R.G. v seznamu "Nejlepších herců v hlavní roli" je nanejvýš zcestná... Dosud samá chvála, tak proč, proboha, za tři?!? :-0 Protože první (a bohužel i o něco delší) polovina filmu je de facto tvořena pouze procentuélními dohady, veřejnými diskuzemi s voliči a novináři a sem tam nějakým patriotistickým projevem, který místo dojetí či nabuzení spíše rozesmívá. Nemám nic proti delším úvodům, ale musí mě zaujmout, a to se v tomto případě bohužel příliš nepovedlo. Škoda, protože druhá polovina je takřka bezchybná; za ní a za Goslingův mrazivý pohled před finální zatmívačkou (kdo viděl, určitě rozumí) mi ta návštěva kina vážně stála.;-) P.S.: Opět by se mi tu šikly "půlhvězdy" aneb *** a 1/2, po druhém zhlédnutí možná hvězdu přidám.;-) (09.02.2012)