Hanna

Moje první čsfďácká projekce, která proběhla v docela poklidné atmosféře multikina Cinestar, musím přiznat že film se mi celkem líbil a s protějškem si ho náramně užil, ale zase mě vyložen nepřekvapil. Akční thriller s prvky pohádky od bratří Grimmů, asi tak by se dal charakterisovat tento počin:-) Teenagera Serša Ronan mě ale ve své poněkud drsné roli velmi mile překvapila, byla skvěle připravená a její koordinace pohybů byla prostě úžasná, určitě toho má ještě hodně před sebou a akční tipy ji do budoucna spolehlivě sednou, Blanchett v záporné-chladnokrevné roli agentky CIA rovněž (tady v tomto ohledu, je to ale tak všechno). Děj byl trochu klišovitý a lehce předvídatelný, máme tu vyloženě kladné a záporné charaktery, které není těžké rozeznat už od začátku, je tu spousta nadupané akce, různých druhů bojových umění, film má spoustu rychlých střihů, dlouhých záběrů, choreografie je tu zmáknutá na jedničku, elektronická hudba od Chemiků, tady byla velmi silným článkem, film hodně oživila, film občas nepostrádal i vtip a některé humorné dialogy byly opravdu značně komické (především rodnika vs. Hanna). Suma-sumárum nebylo to špatné a v paměti mám ještě doteď tuto repliku "Má matka už nežije, zemřela"! "Hanno a na co máma zemřela"? "Na tři kulky"! Hana by mohla být vzorem kdejaké mladé dospívající puberscentce, celým filmem běží jako o život, likviduje agenty jako malý prdy, je vtipná, sečtelá, v praxi však trochu pokulhává, dále křehká ale i pěkně drsná když je potřeba, dovede naslouchat, no nakonec si ode mně tato dívčina odnesla známku 3,5/4*, to zas není tak špatný ne? (24.06.2011)

Po "Sucker Punch" přichází další akčňák pro holky, tentokrát jakási Twilight-bondovka. Vyprávění si neláme hlavu s logikou či promyšlenými motivacemi, protože se maximálně zaměřuje na impresivnost. Skáče tedy volně mezi prostředími a vyzdvihuje jejich primární sílu vyvolat okouzlení exotičností a estetičností. Zatímco Zack Snyder sází na opulentní vizualitu přejatou z komiksů a videoher, Wright bravurně komponuje fantastické sekvence čistě za pomoci souznění střihu a kamery s výpravou zdánlivě realistické scény. Jestliže chlapácké akčňáky prezentují akci s důrazem na energii a efektivitu úkonů, takže se maximálně soustředí na tělo či objekty v akci, Wright v "Hanně" příznačně cílovému publiku akci snímá především s důrazem na prostředí a pojímá ji nikoli jako boj, nýbrž tanec (viz clubově pojatá sekvence útěku z tajné základny či skvostně komponovaná sekvence na skladišti nákladních kontejnerů; v souladu s tanečním pojetím je většina akce snímaná v dlouhých kamerových jízdách, které dají vyniknout všem piruetám). Zcela adekvátně zde nenajdeme žádné akční moneyshoty, ale naopak se do paměti vryje až dotykově intimní sekvence dvou dívek ve stanu. Klučičí "Přísně tajné prázdniny" či "Agent Cody Banks" operují se záchranou světa či alespoň bezpečností národa, ale "Hanna" místo žánrových fantazií o jednotlivci vztahujícím se ke globální hrozbě prostě jen ukazuje cestu jedné dívky k samostatnosti - zatímco mužské akční snímky lze graficky zaznamenat jako síť trajektorií akce směřujících od středu/hrdiny ven, v ženských příbězích vede veškerá akce do středu/nitra. Podobně adekvátní je také sklouzávání do campu, který coby projev afektovanosti k holčičím snímkům prostě patří (v tomto ohledu je jedním z geniálních prvků filmu volba záporáků - gay, übermacho skini a mateřská figura). (02.07.2011)

Náběh skoro až k fetišismu, jak Wright rád používá pomalé, detailní záběry (zejm. obličejů) a "otáčivou kameru"... Saoirse mile překvapila, nejvíce si ale odnáším po hudební stránce - Chemical Brothers a jejich breakbeatové/elektro OST je zatím bezesporu jednou z nejlepších filmových CD placek tohoto roku! Díky ČSFD za (další atmosférickou) předpremiéru... P.S. Jeden z filmů, které utečou mrknutím oka. (23.06.2011)

Tešila som sa na osviežujúcu akčnú delikatesu a dostala som mdlý, nevýrazný a nudný thriler. Jednou z najväčších hollywoodskych hlúpostí je dávať dobrodružný akčný námet do rúk komorným tvorcom a platí to aj obrátene. Od akčného filmu divák prirodzene očakáva pohotovosť a chytrosť, no melancholicky pohodená blonďavá hriva hlavnej hrdinky za asistencie wrigtovských "slnkových" predispozícií, ma nútila spomenúť si na romantickú Keiru Knightley, ktorú podobné slnečné svetlo ožiarilo v Pýche a predsudku. Týmto režisérovi posielam výslovnú žiadosť, aby natočil ďalšiu roztomilú kostýmovku, pretože to je jeho parketa a presadiť strhujúcu dynamiku a akčné tempo v hollywoodskom filme nedokáže. Tak nudný a zbytočný film, že ho z vôd ničotnosti vyťahuje akurát skvelá chemi-hudba a dobré herecké výkony. Dokonale to vystihol užívateľ verbal, s ktorým súhlasím snáď v každom jednom slove. (06.10.2011)

Musica animata! Tak to si Wright sestavil perfektní obhajobu! Teď si proti němu nějakou chvíli netroufnu říct ani slovo. Myslela jsem si, že je to jen takový nějaký estéteček, ale tady si vyrobil takový pěkný žánrový chuchel, až mi srdce usedalo, myslím, že je celkem ostuda snažit se to vnímat jako akční béčko, na to je tam příliš smyslu pro humor - a všeho dalšího kurňa, vnímejte smysly a nikoli mozkem. Ale je možné, že jsem trochu víc intoxikovaná pohlcující formou, než by bylo vhodné, abych mohla úplně přesně pojmenovat, co jsem si vzala z obsahu a jestli si to vážně zaslouží zařadit do srdíčkových filmů. (16.09.2013)