Boy

Sympatický film o  detstve a chlapčenských ideáloch v novozélandskej domorodej komunite. Jej obyvatelia sa pasujú s nedostatkom peňazí, kriminalitou, afinitou k marihuane, nekompletnými rodinami. A ideálmi, ktoré keď si nevysnívajú, tak ich nemajú. O nadprirodzených schopnostiach, o frajerkách a tak. Či o otcovi, ktorému vraj záleží na rodine a deťoch. Hoci v skutočnosti je nezodpovedný a neúspešný kriminálnik a lúzer. Aj o bláznivom bezdomovcovi, ktorý vie niekedy zachrániť život. Vhodne zvolení herci, prímorské prostredie marginalizovanej ostrovnej komunity a uveriteľný náhľad do jej života. Ako píšem sympatické. 68% (19.07.2021)

První moje zklamání u Taiky. Nevím, vůbec mi to k němu nesedělo, jsem od něho zvyklý na jinou atmosféru. Asi to bylo i tím, že on sám se dle mého absolutně nehodí do role gaunera a debila, kterého si v Klukovi střihnul. Všechny ostatní postavy taky přinejlepším neutrální či nevýrazné, když už ne nesympatické či blbé. Nevadí, i mistr tesař se někdy utne... 50% (16.03.2019)

"Ok, you can see my dick, but I won't make you a baby." ____ Již retrospektivně paralelní prolog předznamenává, že tenhle snímek bude neskutečná komediální prča z pera novozélandského Wese Andersona se vším všudy. A kdo je signifikantním rukopisem a intonační scenáristickou rešerší majstra Taiky již políben, evidentně ví, že jeho snímky mají vždy jedno zásadní pojítko - a to dětského protagonistu, z jehož perspektivy celý snímek sledujeme - samozřejmě, 'Králíček Jojo' je takřka bezchybná protiválečná satira parodující nacistickou ideologii, ale právě zde Taika tento aspekt etabloval k nefalšovanýmu perfekcionismu.... Krom toho, že 'Boy' je jeho nejosobnější projekt, funguje jako zábavná sociologická sonda do maorské subkultury. Nejenže zde Taika nostalgicky vzpomíná na své rošťácké dětství, exaktně zde vykresluje dysfunkční peripetie vztahu mezi otcem a synem a jejich vzájemné interakce, perfektně kuchtí empatie s domorodými neherci, ale zároveň zde taktně implementuje přívětivý rustikální humor (slovní hříčky bizarního novozélandsky-britskýho dialektu nevyjímaje), který vás bezprecedentně zahřeje u srdíčka a náramně pošimrá na šulínku - ale v mnoha ohledech je zároveň dynamicky nekorektní, a nebere si jakýkoliv servítky - to vše pod ladným závojem malebné poetiky.... Ve výsledný rezoluci je 'Boy' naprosto boží žánrovkou, respektive nejzábavnějším autobiografickým celovečerákem co jsem doposud viděl, který diametrálně změní vaši perspektivu na Křováky ze země protinožců, a v neposlední řadě taky exemplární příklad nízkorozpočtového snímku, který lukrativně využívá své konceptuální nápaditost a scenáristické hravosti.... Snad Taika v budoucnu napíše a natočí něco tak autorsky originálního a intimně osobního a vykašle se na opulentní blockbustery, o který fakt nemám zájem, a radši bude preferovat další minimalistické projekty - tahle senzační oslava E.T.ho mimozemšťana a Michaela Jacksona mě prostě nadchla, a společně s Králíčkem Jojem pro mě 'Boy' symbolizuje jakýsi etalon Waititiho svérázný tvorby. Je navíc taky trošku ironický, že Taika si již zde sarkasticky utahoval z nacistů a kultovních marveláckých hrdinů (zejména pak z Hulka) - aneb Jolanda má prsty všude! .... Verdikt: 9,1 klacků baobabu z 10. Taika je bezkonkurenční kiwi král! ____ "People call me a dumb honky all the time. But I don't go round punching them." "Why not?" "Because they're usually children, or sheeps which have AIDS." (16.07.2020)

Tenhle film má nepochybně svoje kouzlo a pokud bych to bral jen podle dětských představitelů, neměl bych vůbec žádných námitek. Je to správně dětsky naivní, nedopělé, prostě přesně na pomezí toho nejhezčího věku, kdy člověk chvála bohu nechápe v životě zdaleka všechno. Jakmile se ale objeví dospěláci, tak mi tenhle komediální žánr nějak začíná dost vadit a nakonec je z toho čtyřka opravdu jen silou vůle. Trošku zdramatizovat tu druhou půlku a byla by to senzace. Asi se bude muset chudák Dwejn dát i na scénářinu a ukázat těm Samojcům, jak u nás v Miami natočit úplně cool film. Hned zítra jdu na to! (21.04.2015)

Velmi mile mě tento snímeček překvapil. Děti zde vyrůstají v moc krásném novozélandském prostředí, které je plné prudce inteligentních a velice milých lidí. Poklidnou venkovskou idylku naruší příjezd jednoho moc hodného tatínka, kterému se po jeho dětech velice stýskalo. A taky trošku po zakopaném pytlíku peněz. Celý příběh je divákům servírován z dost zkreslené a extrémně naivní dětské perspektivy, takže místo pocitů zděšení převládají spíše pocity pozitivního ražení. I když snímek vskutku nepojednává o ničem moc krásném, tak v rámci možností vyznívá pozitivně a navozuje po drtivou většinu stopáže pozitivní atmosféru, která je velice nakažlivá a snadno ji podlehnete. Velkou pochvalu skládám dětským hercům. Hráli jako o život. Dost jsem se před zhlédnutím snímku bál a opět úplně zbytečně. Luxusní záležitost, která vám ukáže, že Nový Zéland není jen krásnou přírodní destinací a posledním rájem na Zemi, ale v jeho srdci se denně odehrávají i dost drsné osudy nejchudších vrstev tamějšího obyvatelstva. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (14.10.2016)